Bordel aneb Co bylo kdysi aktuální

Salome, ach, Salome...

25. srpna 2011 v 12:08 | Lomeril
Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru
ústa jak upíru
krví ti planou
Salome...

Ne, nejedná se o legendu, ani o postavu, která se tu kdysi mihla v jisté nedokončené novele. Jedná se o loď. Salome je krycí název pro důvod, proč mi teď nejde psát. Mám hotové cca prostředí planety, kde žijí lidé schopní sestrojit lodě pro cestování v čase a prostoru. Mám postavy, úžasné, zajímavé, různorodé lidi. Nemůžu se dočkat, až Taralee, Codyho, Marshalla, Aleca a ostatní vypustím na čtenáře. Jenže jsem si uvědomila, co je můj problém, proč se tak peru s Neříkej mi pravdu.

Nemám v povídkách co říct. Dneska jsem si přečetla Skryté poklady, dílko, které jsem před dvěma lety psala na Aldormu, a světe div se, ono se mi to líbilo. Protože mělo myšlenku. Každá z hlavních postav měla svůj cíl, své touhy, své překážky. To jako by mi v poslední době chybělo. V Neříkej mi pravdu to ještě půjde, ale do příběhů posádky multidimenzionální lodi Salome to ještě budu muset vtěsnat, než je vydám.

No nic, tak jsem aspoň informovala o důvodu, proč se teď vydávání zase zpomalí, a teď asi zkusím smazat dalších padesát stránek NMP a znovu je překopat. Nebo zkusím pokračovat s druhým příběhem Codyho, Marshalla a Rochelle. Mimochodem, už jste někdy zkoušeli přidat do detektivky cestování časem? A ještě lépe časovou smyčku? Trochu mi to připomíná povídku Minority Report a hrdinům se opravdu nebude líbit, až zjistí, co udělali - nebo udělají? Řeknu vám, z toho aby se jeden zbláznil.

Noci už ubývá
císař se usmívá
pokojně mohu žít
všeho lze použít
pro dobrý stát....

Odznova

10. května 2011 v 21:10 | Lomeril
Omlouvám se za poněkud delší nečinnost, měla jsem pár akcí a jednu nepěknou nemoc. Nicméně jsem zpět, i když mě asi nepochválíte.
Mám jednu důležitou zprávu - smazala jsem všechny zatím uveřejněné kapitola Neříkej mi pravdu. Povídka projde určitou rekonstrukcí a budu chtít začít od píky, přestože v už zveřejněných kapitolách snad nebudou změny tak velké. Hlavně chci povídku upravit tak, aby byla pochopitelnější pro ty, kdo nečetli Lovce, potom měním povolání jedné z postav a chystám se změnit koncept příběhu. Původní plán byl, že budou dva díly. V prvním, Neříkej mi pravdu, jsem se chystala zaměřit na psychologii postav a rozvoj různých vztahů (a ne jen milostných) a měla to utnout krátká, nečekaná akce. Tempo mělo být hodně podobné Lovcům Prokletých (myšlen samozřejmě první díl). Na to jsem chtěla navázat druhým dílem s polooficiálním názvem Vae victis, kde už měla akce střídat akci a řežba řežbu, vše prokládáno záblesky intenzivní romatinky.
Než jsem zjistila, že v Neříkej mi pravdu skoro není o čem psát a že by možná bylo chytřejší nedělit příběh na dvě samostatné povídky, ale spojit to do jedné (dlooouhé). Můžu seškrtat vycpávky (které stejně psát neumím) a myslím, že příběhu rychlejší tempo prospěje.
Taky se asi trochu bude šachovat s vyprávěcími hlavami, protože původní plán byl, že vypravěči budou jen a pouze Diana a Calvin a budou se střídat po kapitole. Pak mi do toho začali lézt záporáci (potvory, taky se nacpou všude) a teď se k pomyslnému mikrofonu cpe kdekdo.
Takže mi držte palce, jdu překopávat.

Vánoce, vánoce přicházejí...

8. prosince 2009 v 20:47 | Lomeril
Já vím, nadpis článku je ztělesněné klišé...
ALE!
Chtěl jsem vám napsat povídky pod stromeček. Vážně chtěla. Jenže inspirace si vzala dovolenou.
Takže to prostě budete muset vzít za ní.

Nový kabátek

30. října 2009 v 17:35 | Lomeril
Tak jsem blogu dala k narozeninám nový kabátek. Je premiérový tím, že jsem ho nedělala já (a je to vidět, je hezčí než cokoliv, co tu kdy bylo). Tuhle krásu má na svědomí Denaille, tímto jí velice děkuji
A když si pár dní počkáte, možná dorazí i nová povídka

Čtyři roky

28. října 2009 v 20:34 | Lomeril
Jak mě Tosi upozornila (díky :-D), tenhle blog včera oslavil čtvrté narozeniny. Ani mě nenapadlo, že jsem s ním ušla kus cesty. Pro mě totiž tohle časové rozmezí znamená něco víc - se vznikem tohohle blogu jsem začala psát. Tvorba povídek je pro mě hodně důležitá. Pomáhá mi jako terapie, zabavuje mě, nutí mě přemýšlet o věcech, učí mě vyjadřovat se... a i když to nikdo nečte, je pro mě důležitá.

Ke čtvrtým narozeninám bych tedy chtěla říct několik věcí:

- I když jsem s blogem ušla velký kus cesty, asi se časem přesunu někam na stránky, pravděpodobně si udělám subdoménu na stránkách naší CHS (chovatelské stanice) Tercius.

- Možná jste si nevšimli, ale hodně z mojí tvorby je na http://aldorma.snow-fox.cz/ - povídky Zlato a stříbro a Skryté poklady se tady nikdy neobjevily a to ZaS je to nejdelší, co jsem kdy napsala (nebo spíš nedopsala).

- Díky blogu jsem taky poznala spoustu zajímavých lidí. Spousta z nich už nepíše nebo se na internetu už moc neobjevuje, ale i tak jsem ráda, že jsem se s nimi setkala. Namátkou: Martula, Wiky, Noemi, Majdalenka, July, Colleen, Geeta... a z těch dosud aktivních na prvním místě jednoznačně Aldormačky: Jackie Decker, Eillen McFir, Bilkis a Mardom; dál potom Léto (díky němu jsem objevila Píseň ledu a ohně, moji poslední literární lásku), Denaille, Brabikate, Patris, Tosi a určitě ještě nějací, na které jsem zapomněla.
Všem vám děkuju a jsem ráda, že jsem se s vámi potkala, byť jen virtuálně.

- A tímto oznamuji, že svojí inspirací plýtvám na novou povídku (Onyxová královna nějak nejede, ale třeba to přijde). Ještě nemám název, pracovně se to jmenuje Celtic Soul, ale zato už mám dvanáct kapitol, suma sumárum 34 stran. Čekám na nový design a pak se (možná) vrhnu na vydávání.

Nový vzhled

18. února 2009 v 17:09 | Lomeril
Ano, dokonce i Lomeril si všimla, že už není podzim a změnila vzhled. Tenhle už tu jednou byl, ale líbil se mi tak, že jsem ho použila podruhé (já vím, že na většinu layoutářek nemám - s takovou Sarah nebo Franky se nemůžu rovnat, ale aspoň jsem si je udělala sama :-))
Motto je samozřejmě z Jurského Parku, samozřejmě patří k postavě Iana Malcolma (od jiného bych si sem motto nedala)

Vánoce, vánoce

15. prosince 2008 v 18:02 | Lomeril
Takže nejdřív pár drobností:
dopsala jsem Dračí růži, takže ji začnu zveřejňovat, jen co sem dodám Znamení. Už se těším, co na ni budete říkat :-)

A HLAVNĚ jsem se rozhodla, že vám dám taky vánoční dárky:

každý z vás, jak tu jste, mi můžete zadat jedno téma na drabble (stoslovnou povídku), popřípadě double-drabble (dvě stě slov). Prosím, taková témata, aby to nebyla fanfiction, kterou, jak víte, nepíšu. Pokusím se stihnout do Štědrého dne, do Silvestra určitě Uzávěrka zadávání témat - 24.12.2008 12:00

Vaše Lomeril

Nová kapitolovka

6. srpna 2008 v 16:57 | Lomeril
Tak hurá, Lomeril chystá novou kapitolovku.
Bude volně navazovat na Osadu čistých duší, ale Pierre, Filip a Sophie budou pouze vedlejší hrdinové.
Zatím je pracovní název Tiché srdce, ale pravděpodobně ho ještě změním. Bude to převážně dobrodružná romantika, asi romantičtější, ale i akčnější než Osada čistých duší.
A o co půjde?
Nevlastní bratr a sestra, Armel Moreau a Elaine Merciérová, musí z náboženských důvodů opustit rodnou Francii. Zamíří do Kanady, kde chtějí začít nový život. Setkání se starým známým je přivádí do osady Airelleville, do jejíchž spletitých vztahů jsou zamotáni ještě než vůbec vkročí na půdu osady.Snaží se pochopit nejen srdce lidí kolem sebe, ale i své vlastní a zároveň musí čelit nástrahám, které na ně v divočině čekají.

Navrácena

14. dubna 2008 v 20:30 | Lomeril
Tak se Lomeril živá a zdravá vrátila z Jihoafrické republiky.
Bylo tam krásně.
Pozdravují žirafy, sloni, nosorožci, buvoli, pakoně, zebry, impaly a přímorožci.
A černoušci.
A moře.
A hory.
A prales.
A Grahamstown, krásné univerzitní město ve viktoriánském stylu.
Takže děkuji panu profesoru Kojanovi a paní Jeslínkové za zorganizování celé expedice.
Děkuji Věrce, Martině, Aničce, Jitce, Tomášovi, Michalovi a Honzovi za super společnost.
Velké díky patří Emmě a Janine, dvěma Jihoafričankám, které se o nás vzorně staraly.
A vzpomínka a dík patří všem jihoafrickým přátelům, se kterými jsme se tam setkali. Jmenovitě Maraře, Sibongilemu, Rastovi, Cedricovi, Danielovi, Sam, Luie, Kembovi a spoustě dalších, jejichž jména jsem si nebyla schopná zapamatovat.
Takhle ne!
To bych mohla děkovat donekonečna.
Měla bych poděkovat tomu, kdo je nejdůležitější, nejvýznačnější a nejlepší z těch všech,
A proto díky pakoveverce!
(Zasvěcení pochopí, nezasvěceným brzy dodám fotku)

Zadávejte povídky!

29. září 2007 v 13:55 | Lomeril
Obnovuji výzvu, která se tu objevila už kdysi dááávno. Zadejte mi téma povídky a já se vám ji pokusím napsat. Tentokrát jsou pravidla volnější, ačkoliv platí zákaz slashe a fanfiction.
Můžete mi zadat název nebo větu nebo postavy nebo motto (nějaký oblíbený citát, jeož myšlenka bude vyjadřovat myšlenku povídky). Pokud budou speciání požadavky na žánr, pište je zvlášť.

Pravidla soutěže

27. září 2006 v 14:28
Tak a máme tu pravidla! Jsem ráda, že jsem měla tak velký ohlas :-)
 
 

Reklama