20. Země na obzoru

16. prosince 2015 v 16:14 | Lomeril |  Kudy chodí bludičky
A jde se do finále!


Tvá matka byla rázná žena
i ve svý smrti měla ruce v bok.
(Robert Křesťan - Topoly)





Další den nikdo z nich nedokázal chvíli klidně sedět. Moře za mořem sice bylo klidné a nemohli si přát lepší počasí, ale už vyhlíželi Avalon. Dvakrát zahlédli na obzoru elfí loď, která mířila k Charybdě, a vždycky si palčivě uvědomovali, že míří do jejich světa. Dost možná na Tintagel, pomyslela si Laura vždycky. Naštěstí byla vždycky příliš daleko na to, aby si všimla, že Melusine do těchto vod nepatří.

Pozdě odpoledne, když už se slunce klonilo k západu, hlídka zahlédla ostrov. Tyčil se z moře a ze všeho nejvíc připomínal vyhaslou sopku, jen vrcholek byl kulatý. Rémy přikázal obeplout ho velkým obloukem, aby se neblížili od Charybdy, a zakotvili v zátočině, obklopené vysokými strmými útesy, zaříznuté hluboko do nitra ostrova. Saíd, Cynthia a pár dalších se vydali na průzkum po souši, zatímco Rémy si oblékl tulení kůži a s několika vodními bytostmi vyrazil na průzkumnou plavbu kolem ostrova. Obě skupiny se vrátily až dlouho po setmění.

"Je to Avalon," vyprávěla Cynthia. "Brána stojí na kopci. Na druhé straně ostrova mají elfové městečko, loděnice a přístav. Z Elfie tam přes den jezdí spousta vozů, ale po setmění tam není ani noha."

"Ale nesmí si nás nikdo všimnout. V přístavu se staví armáda, jestli přijdou na to, že tu jsme, budete si přát, abychom byli zpátky v Charybdě," dodal Rémy.

"Bude to nejlepší zítra v noci, až bude u Brány prázdno," pokračovala Cynthia. "Zvládne Melusine jet přes noc?"

"Bez problému. Pozítří ráno už můžeme být z dohledu," ujistil ji Rémy.

Najednou Orla zničehonic škytla a pak se rozplakala. Rémy k ní okamžitě přiskočil a objal ji a ona mu vzlykala do ramene.

"Jestli nechceš, nemusíš tam chodit," tišil ji. "Víš co? Nepůjde tam nikdo z nás. Zvedneme kotvy a do rána jsme z dohledu."

V hlavě Lauře zazněl, poprvé po dlouhé době, hlas Armanda Latiera. Až se budete blížit k Avalonu, napadne je, že by se z toho mohli vyvléknout a neudělat to vůbec. Budou chtít otočit loď a vrátit se. Nedovol jim to.

"To nemůžeme," řekla nahlas. "Můžeme losovat znovu, jestli chceš, ale nemůžeme utéct."

"Zvládnou to i bez nás! Ta elfí armáda není ani zdaleka bojeschopná, čas na přípravu budou mít tak či tak!" protestoval Rémy.

"Potřebujeme víc. Musíme tu Bránu zavřít. Když ne vy, tak já," prohlásila a ignorovala Neilův zoufalý pohled.

"Armand toho po nás chce moc," řekla Orla chabě.

"Ne víc, než jsme mu sami nabídli," připomněla jí Laura. "A zrovna teď na nás spoléhá celá Aliance. Když to dokážeme, třeba Tintagel pak nebude v takové nemilosti."

"Ty jsi nikdy neviděla, jak to vypadá, když někoho dostanou do spárů elfové, viď?" Orle v očích stály slzy. "Takoví umírají s křikem a dlouho."

"Já to viděla," vložila se Cynthia do debaty a vyhrnula si košili, aby ukázala jizvu na břiše. "Dokonce i zažila, a říkám, že tohle udělat musíme. Ve válce je občas potřeba někoho obětovat. My makhai o tom přece jenom něco víme."

"Jenže to nebudeš ty, kdo tu oběť přinese," řekl Rémy smutně.

"Jak říkám, jestli bude potřeba, klidně. Jestli vy ostatní couvnete, půjdu tam já," prohlásila a zvedla bradu, jako by Rémyho vyzývala, ať zkusí její tvrzení zpochybnit.

Orla si otřela slzy. "To nebude třeba. Los určil mě a neodpustila bych si, kdyby někdo šel místo mě."

Laura si oddechla a vzápětí se zhrozila. Ulevilo se jí, protože její kamarádka je znovu odhodlaná jít na smrt. Stává se ze mě Armand Latier.

Vstala, omluvila se a vytratila se do svojí kajuty.



***



Listovala matčiným deníkem, znovu si celé hodiny četla svoje oblíbené pasáže. Bylo to, jako by si mohla znovu povídat s mámou, stejně uklidňující. V jednu chvíli se snažila najít pohodlnější polohu a náhodou ze sešitu sklouzl obal. Za ním našla zastrčenou obálku, které si dřív nevšimla. Dopis byl adresován jí.



Milá Lauro,

možná že se zítra nevrátím. Pokud se tak stane, budou o mně říkat, že jsem utekla a opustila vás. Nevěř jim ani slovo. Mám ráda tebe i tátu a pokud se k vám nevrátím, znamená to, že jsem to nedokázala. Doufám, že až budeš dospělá, najdeš můj deník, nebo ti ho táta dá, a dočteš se, že ať se tuhle slunovratovou noc stalo cokoliv, neopustila jsem tě dobrovolně.

Předpokládám, že ti babička už vysvětlila, jak funguje náš svět, a tak víš o elfech a Elfii všechno, co se obecně ví.

Můj dlouholetý přítel Armand Latier má způsob, jak alespoň dočasně zavřít Bránu na Avalonu. Je v tom ale háček - musí se zavřít z obou stran, což znamená, že by někdo zůstal uvězněný na Elfii. Nemusím ti říkat, že to je rozsudek smrti. Já ale možná vím o možnosti, kde bude Brána zavřená a nikdo neumře. Armand nechce, abych to zkoušela, nevěří, že by to mohlo vyjít, ale já znám svoje vlastní schopnosti. Bude to fungovat a díky tomu nakonec elfy z našeho světa vyženeme. S trochou štěstí budou tvoje dcery vyrůstat v bezpečném světě.

Jistě, může se pokazit spousta věcí. Vůbec se nemusím dostat na Avalon živá, i když předpokládám, že když se vzdám dobrovolně prvnímu elfovi, kterého potkám, mám jízdenku zaručenou. A pak se uvidí...

Buď statečná, ale nevěř nikomu kromě babičky a Armanda. Ti dva se o tebe postarají, jestli tam zůstanu. Ale pochybuji, že bych se domů nedostala. Jsem přece bludička a ta vždycky najde cestu tam, kam potřebuje.

Ať tvoje světlo nikdy nepohasne a vždycky ukazuje cestu všem ostatním.

Mám tě ráda a tátu taky - vyřiď mu to.

Máma



Podpis už Laura viděla jen rozmazaně přes slzy. Přesto se jí ulevilo, protože už přesně věděla, proč máma umřela. A vyplnilo se to, co si říkala, když se brouzdala mořem na Tintagelu - zjistila důvod Michaeliny smrti a díky tomu pochopila, co všechno může dokázat.

Protože její matka se vrátila, i když se šípem v zádech, a to měnilo celou hru. Armand to musel vědět, musel pochopit, co Michaela udělala, a zatajil to Lauře.

Vzpomněla si na knihu, kterou uklízel do regálu v knihovně, která vyprávěla o bludičce, která utekla elfům. Chtěl, abych na to přišla, ale zároveň nechtěl nést zodpovědnost za to, co se se mnou stane. Takhle, když mi nic neřekl, nemůže za nic, co udělám, a nebude se z toho muset zodpovídat babičce. Tehdy musel vědět, že jsme z knihovny neodešli. Neviděli jsme ho náhodou. Až se vrátím, tak mu to dám sežrat.

Pokud se vůbec vrátím... Nemusí to fungovat podruhé. Ani nemám důkaz, že se stalo to, co si myslím. Mohla se domů vrátit odjinud, dokonce se vůbec nemusela dostat ani na Moře za mořem.

Jenže nějaký instinkt jí říkal, že má pravdu, že je to možné.

Když ne vy, tak já, prohlásila ani ne před hodinou.

Nech tam jít někoho z ostatních, promluvil v její hlavě Armand Latier.

Jsem jediná, kdo má aspoň trochu šanci. Musím to být já. Pokud se nic nezvrtne, budu za pár dní zase s Neilem, pomyslela si Laura, i když se jinak snažila na Neila moc nemyslet. Hlavně moc nepřemýšlet nad tím, co to s ním udělá, když se nevrátí.

Zkusila bys to samé a skončila bys stejně jako ona, ozval se Armandův hlas v její hlavě. Nejspíš už se tam nastěhoval natrvalo a bude to poslední, co v životě uslyší.

Třeba ne. Třeba budu mít víc štěstí. Třeba se nic nezvrtne, odpověděla mu. A jestli jo, ráda se podívám, až to budeš mámě v posmrtném životě vysvětlovat.

Vstala a začala přecházet po pokoji. Potřebovala vyklouznout, aby ji nikdo neviděl, ale zároveň potřebovala komplice. Brána musela být zavřená z obou stran. Jenže kdo bude nejlepší? Neil ne, to mu nemohla udělat. Rémy by taky pravděpodobně nesouhlasil. Orla se nebude chtít nechat obrat o svojí příležitost k hrdinskému činu. To jí nechávalo jedinou možnost.

Vyšla ze svojí kajuty a rozhlédla se. Pak zaklepala na Cynthiiny dveře a příjemně ji překvapilo, když se ozvalo Dále.

"Copak se děje, bludičko?" Cynthia seděla na posteli a podle všeho ošetřovala svůj meč.

Laura opatrně zavřela dveře a přišla blíž. "Na něco jsem přišla. Ostatní by tomu nevěřili a nenechali by mě, ale potřebuju pomoc."

Pak jí spěšně odvyprávěla všechno, co zjistila z matčina deníku a co má v plánu. Když skončila, Cynthia překvapeně hvízdla.

"To je pěkně divoká teorie," prohlásila. "Je to úplně jiný svět, ani nevíš, jestli tam tvoje magie vůbec bude fungovat."

"Doufám, že bude. Myslím, že máma to dokázala," odvětila Laura. "Myslím, že to jen nikomu nestihla říct."

"Sama jsi říkala, že neexistuje důkaz, že se dostala až sem. Ten šíp mohla o slunovratu schytat kdekoliv."

"To ale pořád neznamená, že to nebude fungovat. Je to naše nejlepší šance, jedině takhle je aspoň nějaká možnost, že nikdo neumře," přesvědčovala ji.

"Proč jsi o tom v tom případě nikomu neřekla?"

Cynthia uhodila hřebíček na hlavičku. Laura se kousla do rtu a pak se rozhodla jít s pravdou ven. "Protože ta šance je mizivá a nikdo kromě tebe nebude ochoten na ni vsadit. Upřímně, proti tomuhle podniku je průjezd Charybdou bezpečnou procházkou. Ostatní si budou myslet, že je to pitomost a že si jen chci prosadit svou, protože výsledek losování nedopadl podle mých představ. Pomůžeš mi?" naléhala. "Když půjdeme dneska v noci, abychom tam byly před svítáním, můžete být daleko, ještě než se elfové probudí."

Cynthia se tvářila nešťastně a Laura ji chápala. S pověstí, jaká makhai provázela, Cynthia riskovala, že ztratí i těch pár přátel, které si udělala. Když to udělá a nevyjde to, jen potvrdí představu makhai jako nemyslících zabijáků, kteří nechápou hodnotu lidského života.

Pořád váhala a tak se Laura rozhodla sáhnout po drsnějších metodách.

"Jestli nepůjdeš, řeknu Rémymu," prohodila.

Cynthia zvedla ke rtům sevřenou pěst a začala si nervózně kousat palec. Laura ji nechala několik vteřin podusit a pak předstírala, že se chystá k odchodu.

"Počkej," zastavila ji Cynthia. "Udělám to."

"Díky. Věděla jsem, že se na tebe můžu spolehnout," pousmála se Laura, i když měla k dobré náladě daleko.

"Měla jsem tě v tom lese tehdy nechat," hlesla Cynthia, i když to nemyslela vážně. "Sežeň si nějakou zbraň, já půjdu ukrást z kapitánské kajuty ten řetěz." Zasunula meč do pochvy a pak se na Lauru zkoumavě podívala. "A proč vůbec já?"

"Občas je potřeba někoho obětovat a ty jako makhê o tom přece jenom něco víš."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama