19. Na kameni kámen

11. listopadu 2011 v 10:08 | Lomeril |  Neříkej mi pravdu

A jak to všechno (ještě zatím ne)dopadlo? Jak se Diana vypořádá s Prokletými? Dokáží si lovci se situací poradit? A co Leslie? Kdo zemře a kdo přežije? A coechno ještě ztratí?
Budem o něco se rvát, až tu nezůstane stát na kameni kámen, a jestli neni žádnej Bůh, no tak nás vezme země vzduch a potom ámen. A to všechno proto jen, že pár pánů chce mít den bohatší k ránu. Přes všechna slova, co z nich jdou, hrabou pro kuličku svou, jen pro tu svou. Možná jen se mi to zdá a po těžký noci přijde, přijde hezký ráno...


sobota, 12. července, Orákulum




Přízemí a všechny, co tam náhodou zůstali, nenávratně ztratili. Carey a Ian s Aidenem byli poslední, komu se podařilo dostat se do patra. Carl Rochester kráčel přes trosky vchodových dveří a vzhůru po schodech, na kterých zatím Cal, Carey, Lynn a Jerry bojovali o každý centimetr.

Najednou celé schodiště zahalila mlha. Slyšeli a cítili postavy, které kolem nich procházely, ale nemohli nic dělat.

"Jerry!" zaječela Lynn.

Zvedla se mlha a Calvin si uvědomil, že zůstali v mezipatře v pasti. Prokletí a nepřátelští vlci proběhli nad ně a zároveň Rochester a skupina dalších zůstala pod nimi. Jerry se právě vrhnul na Rochestera, ale vlčice, která kráčela po Rochesterově boku, ho strhla na zem.

Lynn také skočila dopředu a metala magií nalevo napravo, jenže proti Rochesterovu štítu nic nezmohla. Prokletý se sklonil nad Jerrym, který se zoufale snažil vymanit ze sevření vlčice, a jediným krátkým impulsem magie vše ukončil.

Lynn ze sebe vydala táhlý nářek, který ani nezněl jako lidský, a začala kolem sebe sršet blesky.

Takhle se do pěti minut vyšťaví, upozornil Carey.

Cal si toho byl vědom a už podruhé toho dne musel Lynn odtáhnout. Jednou rukou ji držel, zatímco druhou kolem nich vytvářel plameny. Z mezipatra stoupalo jedno schodiště po každé straně a lovci ustoupili na to pravé. Calvin zalitoval, že na schodech není žádný koberec, který by mohl zapálit.

Lynn se pořád zmítala v Calvinově sevření.

"Pusť mě," mumlala nepříčetně. "Na ně... bastardy... roztrhat... usmažit... parchanti... nech mě!"

Calvin s ní zacloumal a volnou rukou jí vrazil facku. Sám si nedovolil na Jerryho myslet, neměli čas truchlit.

"Vzpamatuj se, kurva! Nahoru a soustřeď se!" zakřičel.

Jekot a rány mu napověděly, že se Prokletí dostali do přednáškového sálu, kde se schovávala většina účastníků kurzu.

Teď uvidíme, jak se naučili mířit, poznamenal Carey, který už jim běžel na pomoc.

"Pojď, nebo je tam zmasakrují," houkl na Lynn.

Zamrkala, aby zahnala slzy, a pak bok po boku vyrazili vzhůru.



***

Diana couvla za pohovku, na které leželo Orákulum. Prokletý ji zkoumavě pozoroval.

"Podobáš se spíš matce než otci. Škoda, tvůj otec byl výjimečně jasnozřivý muž," zavrtěl hlavou.

"Co vy o něm víte?" pokusila se o nebojácný tón, ale hlas jí přeskočil.

"Tobě nikdo neřekl, že se nechal zabít? Že nám svůj život dal dobrovolně?" naklonil Jack Cartwright hlavu na stranu se zvědavým výrazem.

Ne. To ne. Ne. To by táta neudělal. Měl nás rád. Nikdy by na to nepřistoupil...

"Lžete!" vypískla.

"Já jsem u toho byl. Ty, ať už tvrdíš novinářům cokoliv, ne."

Diana se cítila, jako by její nohy někdo vyměnil za rozvařené špagety. Ještě chvíli a vypoví jí službu úplně a ona se sesype jako hromádka rosolu. Srdce jí bilo až někde v krku.

"Tak co chcete po mně?" Její otázka se spíš podobala vzlyku.

"Ta dnešní mládež!" ozvalo se za Cartwirghtovými zády a do místnosti vstoupil další Prokletý, doprovázený smečkou vlků. I Diana poznala. že síla, která z něj čišela, přesahuje obvyklé meze.

"Ta dnešní mládež," zopakoval s pohledem upřeným na Dianu. "Myslí si, že je středem vesmíru. Má milá slečno, i když vaše společnost musí být neobyčejně podnětná, rozhodně bych se neobtěžoval s útokem na srdce upíří a kožoměnecké společnosti jen proto, abych se s vámi potěšil."

"Tak proč?" nechápala Diana.

Prokletý jen sklopil oči. Diana sledovala jeho pohled a uvědomila si, že se dívá na Orákulum, které leželo mezi nimi.

"Co by mi dala vaše smrt? Jen nového mučedníka mým oponentům. Zato smrt upíra, na kterém stojí celá společnost... Žádné přidělování. Upíři hladoví, kožoměnci ztrácející kontrolu nad svými přeměnami, panika, ztráta důvěry v královny, obrázek si udělejte sama."

Potom natáhl ruku a Diana vycítila shromažďující magii. Hodila po jeho ruce koulí vlastní magie a udělala čest své pověstné trefě. Prokletý sykl bolestí a paprsek jeho magie se neškodně svezl po pohovce a zanechal za sebou zápach spálené kůže.

Další útok vedl přímo proti Dianě. Čekala to a odpověděla stejně. Proudy magie se střetly ve vzduchu, ale holka sotva odrostlá škole se nemohla rovnat s mocným Prokletým. Náraz ji zvedl do vzduchu a prohodil oknem. Cítila, jak se jí střepy zakously do temena, a pak padala. Zvláštní, vždycky, když běhala, představovala si, že vlastně létá, a teď letěla doopravdy.

Je mrtvá, mami?

Dopadla.



***

Leslie držel mezi sebou a blonďatou Prokletou židli a čekal, kdy žena jeho chabou obranu rozbije na třísky a zabije ho. Jinak to totiž ani dopadnout nemohlo. Neuměl se bránit a v tu chvíli se strachy nedokázal ani pohnout. Vytrhla mu židli z rukou a Leslie ze sebe vyrazil přidušený vysoký jekot. Pevně doufal, že to nebude moc bolet a že se po smrti nesetká s rodiči.

Sevřely ho silné paže a k jeho překvapení ho někam vlekly. Ječel, dokud mu nezacpala ústa. V panice kopal kolem sebe, ale nebylo mu to nic platné. Nakonec ho Prokletá tvrdě hodila na zem, až zalapal po dechu. Rozhlédl se a čekal, ze které strany přijde smrt.

"Leslie! Už je to dlouho!" pronesl někdo nad ním. Zvedl hlavu a zjistil, že se dívá do očí Jacka Cartwrighta. Zrovna dneska ráno ukazoval jeho fotografii Dianě.

Napůl ležel, napůl seděl na podlaze v čekárně Orákula. Dveře za zády skupinky před ním, která se skládala z Prokletých a vlků, byly dokořán, ale přes jejich těla nic neviděl.

"Znal jsem tvého otce a slíbil jsem mu, že se o tebe v případě jeho smrti postarám," řekl Prokletý v čele skupinky, kterého Leslie neznal. "Pojď s námi. Nebudeš se mít špatně, rozhodně se ti povede lépe, než když zůstaneš tady."

Leslie neodpovídal. Vyschlo mu v krku a nechápal, co mu Prokletý nabízí. Muž se k němu sklonil a ztišil hlas.

"Copak tady tebou neopovrhují? Nejsi tu vyhnanec? Mají tě tu doopravdy rádi, i když ví, kdo jsi? U nás se nemusíš schovávat. U nás nebudou lži potřeba. Chceš být sám sebou? Vstaň a pojď."

Leslie málem poslechl, protože se bál odporovat, než si uvědomil, že ve skutečnosti dostal na výběr. Zůstat a pokračovat ve svém dosavadním životě nebo se připojit k Prokletým. S nimi by ho nikdo neodsuzoval za to, kdo byli jeho rodiče - ale celému světu by dokázal, že to, co o něm říkali za jeho zády, je pravda. Příliš dobře si pamatoval, jak se jako malý schovával před tátou, protože mu naháněl hrůzu.

Jenže se bál odmítnout.

"Rozmysli si to, Leslie. Kdybys změnil názor, dej inzerát do Moderní upírky. Sháníš do sbírky první vydání Jihu proti Severu. Nech tam na sebe kontakt a my si tě najdeme," řekl mu Prokletý. "Teď utíkej, než tady Chloe dojde trpělivost a dá si tě k svačině."

Nemusel říkat dvakrát. Leslie se vyškrábal na nohy a dal se do běhu.



***

Jak Calvin, tak Carey věděli, že už dlouho nevydrží. Viděli smrt pana Smithe, správce Orákula, a Prokleté, kteří pili jeho krev. Viděli umírat Toma a Rhondu. Oba utrpěli pár popálenin od magie a Careyho už pěkně pokousali. Bolest, jak z poranění, tak z jejich vlastních unavených svalů, se stala novým nepřítelem, proti kterému museli bojovat. Lynn se kousek od nich točila skoro jako akrobatka. Na tvářích měla rozmazanou krev, ale netušili, jestli je její nebo některého z jejích nepřátel. S rozcuchanými vlasy a potrhaným oblečením připomínala nějakou krvežíznivou pohanskou bohyni.

"Kamale!" zvolala Lynn. "Kde jste se flákali?"

Chodbou přicházeli očividně nezranění Kamal a Bruce ve své vlčí podobě. Cala udivilo, že vůbec nespěchali a nenesli sebemenší známky předchozího boje.

"Zdržte je, než se dostaneme pryč," pronesl za Calovými zády studený hlas. Otočil se a zjistil, že tam stojí Carl Rochester, Jack Cartwright a skupinka vlků. Ostatní Prokletí a vlci se začali stahovat. Rochester očividně mluvil ke Kamalovi.

"To jsme si nedomluvili!" protestoval Kamal.

"Pokud chcete ještě vidět Amy..."

Bruce vyrazil a skočil po Careym, kterého měl nejblíž.

Kamal a Bruce byli přátelé, ale žádný normální upír nenechá napadení svého kožoměnce bez odezvy. Kromě toho, to Cal a Carey učili Kamala a Bruce bojovat. Carey Bruceově výpadu uhnul, převalil si ho pod sebe a přitiskl k zemi. Kamal zaútočil na Calvina, ale nedostal se dál než k první ráně. Zapomněl totiž, že pár kroků od něj stojí Lynn. Sebrala ze země velký kus mramorového zábradlí, který odštípl nějaký zbloudilý paprsek magie, a šikovným úderem poslala Kamala k zemi.

Bruceovi se podařilo shodit Careyho a právě mu rval kůži na krku. Calovi nedalo žádnou práci smést ho paprskem magie, ale jak byl unavený, neodhadl množství. Vlk odletěl skoro dva metry a pozvolna se přeměnil zpátky v člověka. Ani nemuseli jít blíž, aby poznali, že je mrtvý. Venku zařvaly motory aut.

Carey se narovnal a vzal na sebe lidskou podobu. Kousance na krku, ramenou a na břiše mu krvácely. A, což se nestávalo často, v očích se mu leskly slzy. Až teď si Cal uvědomil, že on sám je na tom podobně.

"Podívejte," ukázala Lynn.

Chodbou od Orákula klopýtala Anita. Na jednom boku se jí skvěla ošklivá popálenina a očividně se sotva držela na nohou. Tělem jí lomcovaly vzlyky. Aiden k ní přiskočil a podepřel ji. Něco šeptala a odmítala se zastavit.

"Orákulum," vydechl Aiden.

Cal a Carey se báli, co tam najdou, ale přesto zamířili na místo. Oba se v boji tak upnuli na snahu ochránit svoje svěřence, že si na Orákulum ani nevzpomněli.

Dveře do čekárny i do pokoje Orákula byly dokořán. Vzduchem se vznášel žaludek obracející pach spáleniny a rozbitým oknem foukal mírný větřík. Dvě ošetřovatelky ležely na zemi, upírka mrtvá, kožoměnkyně mělce dýchala. Oba lovce ale zajímalo Orákulum samotné. Tomu v hrudi zela ošklivá rána, způsobená magií, ale stále žilo. Carey našel lékárničku a Cal se pokusil Orákulum alespoň provizorně ošetřit, jenže zdravověda mu nikdy nešla.

Zvenčí se ozval táhlý tenký nářek. Oba svorně vykoukli z okna a Cal měl pocit, že se rozkřičí. Světlo z domu dopadalo na pokroucené tělo Diany Harrisonové, které se válelo v hromadě střepů. Její kožoměnkyně Anita klečela vedle ní, Aiden ji pevně objímal a Anita zoufale vzlykala. Její pláč chvilkami připomínal vlčí vytí.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Eillen McFir Eillen McFir | Web | 12. listopadu 2011 v 21:52 | Reagovat

Páni. Já věděla, že to minimálně jedna postava nepřežije. Ale Dianu jsem vážně netipovala... Spíš jsem čekala, že to schytá Anita.
Samozřejmě jsem se nejvíc bála o Cala a jsem ráda, že vyvázl živý. :)

Co se týká Leslieho - dostat takovou nabídku jako on, tak bych také netušila co udělat. Evidentně má možnost volby a zatím se mi zdá, že by mu Prokletí nic neudělali, kdyby se rozhodl zůstat a nepřipojil se k nim... Jsem zvědavá jak se nakonec rozhodne.

2 Lomeril Lomeril | Web | 12. listopadu 2011 v 22:17 | Reagovat

Tak co se Diany týče, ještě není všechno vyřešeno. A Cala to nejhorší teprve čeká. A Leslie je obecně můj fackovací panák...

3 Eillen McFir Eillen McFir | Web | 12. listopadu 2011 v 22:21 | Reagovat

ehm, mohla bys mi Cala nechat žít bez nějakých extrémních následků? Přeci mi nemůžeš zmrzačit nebo zabít každou postavu, kterou si zamiluji... Já vím, jsi autor, takže můžeš, ale byla bych ti vděčná, kdybys to neudělala :)

4 Lomeril Lomeril | Web | 12. listopadu 2011 v 22:32 | Reagovat

Mám příběh vymyšlený dost dopředu a přestože za finále pokračování neručím, Cal ještě chvíli zůstane v jednom kuse. Aspoň fyzicky. A kdyby si mohl vybrat, myslím, že by se obešel bez ruky nebo nohy, než to... A víš co? Jdu zrevidovat a zveřejnit další kapitolu, než řeknu, co se přesně stane.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama