VIII. Srovnání

30. srpna 2011 v 21:59 | Lena Liz Carter |  Vae Victis
Osmá kapitola, ve které se dozvídáme, co se stalo s ostatními členy pensacolského společenství, a naši hrdinové spřádají plány. Finn odhalí něco málo o sobě a Becky se ze srdce zasměje.




Na poradě se shodli, že nejdřív vyšlou někoho na výzvědy. Protože Finn byl zraněný, určili Raye a Granta, zatímco Li, Finn a Becky měli postupovat s profesorem a Philem za nimi. Jejich rukojmí se nepokoušeli uprchnout, nezahlédli ani kousek Týra a skoro se dalo říct, že cesta probíhala poklidně.

Na noc se utábořili v domě, který jim označili Ray a Grant. Najedli se z rychle se tenčících zásob. Nikdo nemluvil, všichni přemítali, s jakými zprávami se zvědové vrátí. Finn, Becky a Li si rozlosovali hlídky a tak přečkali noc.

Na Finna vyšla ranní hlídka, a proto ho překvapilo, když se k němu za svítání připojila Becky.

"Měla by sis ještě schrupnout," poznamenal. "Kdoví, kdy k tomu budeš mít příležitost příště."

Becky jen zavrtěla hlavou a posadila se vedle něj na zem u dveří. Přitáhla si kolena k bradě, objala je rukama a chvíli jen mlčky zírala před sebe.

"Musíme odtud dostat Tess a jejich děti. A Liovu rodinu," řekla nakonec. "Nesmí... nesmí o ně přijít."

"Možná tomu nedokážeme zabránit. Třeba jsou všichni mrtví," poznamenal Finn.

Becky mlčela a Finn jako by znovu viděl školu, rozmetanou výbuchem. A do toho se mu začaly mísit jeho vlastní vzpomínky.

"Taky jsem přišel o rodinu, jako ty," řekl zničehonic, aniž by věděl, proč se jí svěřuje. "Pár měsíců po tom, co jsem narukoval, Týrové podnikli plošnej bakteriologickej útok na státy západního pobřeží. Já jsem z Oregonu a od našich jsem od tý doby neslyšel. Vím, že jsou mrtví, ale stejně se občas..."

Najednou se zarazil, protože si uvědomil, že už řekl víc, než měl. Vstal, a aniž by se podíval na Becky, přešel k oknu. Nad Ferry Pass svítalo. Najednou ucítil něčí ruku na svých zádech. Objala ho kolem pasu a opřela si hlavu o jeho rameno. Položil jí paži kolem ramen a společně se dívali ven.

Stáli tak, dokud se neprobudili ostatní a nepřišel čas na snídani.

Ray a a Grant se vrátili kolem poledne a už z jejich výrazu bylo jasné, že tam nenašli narozeninovou párty. Kromě toho s sebou vedli další tři lidi - doktora Lopeze, spisovatelku Carterovou a Kaylu Butlerovou, jednu z kuchařek.



***



Na tomto místě převezmu vyprávění opět já, protože jsme v tom omšelém tmavém bytě necelých deset kilometrů od základny vyprávěli, co se stalo s námi.

Dříve či později každé z evakuačních aut narazilo na zátarasy. Vojáci zkusili bojovat, ale před našima očima padl každý, kdo se postavil na odpor. Sama jsem viděla, jak plukovníka Nightovou dávka ze samopalu odhodila několik metrů. Týrové celou dobu volali, ať se vzdáme, tak jsme to zkusili.

Odvezli nás na základnu a vyptávali se na profesora. Nejdřív jsme se zdráhali, ale Týrové se s námi rozhodně nemazali. Vytáhli náhodně z davu pár dětí, přiložili jim pistole k hlavě a za chvilku se z nás informace jen sypaly. Nikdo si nebyl jistý, kde profesor zůstal, a tak Týrové vybrali asi tak deset z nás. Měli jsme se vydat na cestu a pokusit se najít uprchlíky z Calypso a především profesora. Slíbili nám, že když jim ho přivedeme, pustí zajatce živé, ale každý den, který uplyne do našeho návratu, jeden ze zajatců zemře. To abychom se neloudali. Potom nás rozvezli na různá místa v okolí základny a nechali nás tam na poradit si. Já jsem se brzy setkala s doktorem Lopezem a po nějaké době nás našli Ray a Grant, kteří už vedli Kaylu.

"Kolik lidí tam zůstalo?" zeptal se Li.

"Tak kolem padesáti," odhadla jsem.

"Nahnali je na hřiště, kde je hlídají. Celkem je tam aspoň padesát Týrů, spíš víc," doplnil Ray.

"Pravděpodobně jedna rota," ozval se profesor. "Tomu nebude velet víc než jeden Loki. Čety možná budou mít na starosti velící Týrové, ale Lokiů bych nečekal víc než jednoho. Když zlikvidujete jeho a velící Týry, rozbijete jim organizaci. Třeba se vám potom povede i utéct."

"To nestačí," řekl Finn a ignoroval naše nechápavé výrazy. Jediný Li se netvářil překvapeně. "Pokud utečeme, pověsí se nám na paty. Ničemu tak nepomůžeme, maximálně nás odstřelí o pár dní pozdějc. A kohokoliv, koho při tom útoku uvidí Loki, je označenej pro šibenici."

"Máte jednu výhodu," řekl profesor. "Pokud nejde o vysoce důležitou misi, záznamy z implantátů Lokiů se ukládají jednou za týden. Vždycky v sobotu, což znamená, že události z útoku se ještě neuložily."

"A vy nejste důležitá mise?" zvedl Grant obočí. "Když vás honí šest let..."

"Věř mi, chlapče," věnoval profesor Grantovi přezíravý úsměv, "kdybych byl, neposlali by za mnou jedinou četu a nikdy bych nedokázal přežít šest let."

"Takže si nemusíme dělat starosti s tím, že Loki viděl obličeje zajatců?" ujišťoval se Ray.

"Zajatců ne. Příliš časté odesílání informací do řídícího střediska zkracuje životnost implantátu i mozku, ve kterém sedí. Ovšem když na něj někdo přímo zaútočí, pokusí se jeho obličej a jméno předat svým spolupracovníkům."

"Jaká je šance, že se mu to povede?" chtěla vědět Becky.

"Slušná. Nosí u sebe ovladač od svého implantátu. Na přímé vysílání stačí jedno zmáčknutí knoflíku."

Finn se, k překvapení nás všech, usmál.

"A sakra," zamumlal Ray.

Becky mu věnovala tázavý pohled.

"Tenhle úsměv znám," vysvětlil Ray temně. "Znamená to, že to, co teď přijde, se mi vůbec nebude líbit."

"Máme jednu obrovskou výhodu," začal Finn. "Je tu s námi výborný ostřelovač Li a Grant, který dělal v muničním skladu a zná ho jako svoje boty. Na tom celý plán založíme. Li, ty, Armando a Lena si vezmete na starosti zajatce. Grante, vezmeš si k ruce Raye, Kaylu a tady mladýho," ukázal na Phila. "Becky, jdeš s nima."

"A co ty?" zeptala se Becky.

Finn neodpověděl. Becky si založila ruce v bok a propalovala Finna pohledem.

"Největší oříšek bude Loki," řekl Finn nakonec. "Toho si vezmu já."

"Jdu s tebou," oznámila Becky.

"Ne, nejdeš."

"To nebyla otázka."

"Půjde tam vo krk," varoval ji.

"A kde ne? Kromě toho, neviděla jsem, že by ses třeba při evakuaci cpal do prvního auta," odfrkla si Becky.

"Byla to moje práce, zůstat."

"A jak ses k tý práci dostal?"

"Přihlásil jsem se?" zvedl obočí, aniž by tušil, kam tím Becky míří.

Položila svou ruku na jeho a podívala se mu do očí. Víc nemusela. Tím jediným gestem mu řekla víc než všemi slovy a Finn po chvilce jen kývl. Znal Becky dost dobře na to, aby věděl, že s ní nic nehne.

"Tak dobře. Náš hlavní problém je, že nevíme, kde budou vojáci v době útoku, takže bychom si je měli dostat na jedno místo. Co myslíte, profesůrku, kdyby vypukl, řekněme požár muničního skladu, přiběhli by tam?"



***



"Becky?"

Seděla u okna, ještě pořád trochu nesvá z Finnova plánu. Oni dva ještě dlouho po skončení porady seděli a tiše mluvili o něčem, co nikomu z nás nikdy neprozradili. Mohu si jen domýšlet, co za další, tajný plán tam vzniklo, ale pokud jsou moje domněnky správné, pak měla Becky plné právo být nesvá. Ani Phila neodehnala, když si přisedl.

"Chtěl jsem se omluvit," začal Phil tiše. "Zachoval jsem se jako zbabělec. Máš plné právo mě nenávidět. Jen jsem chtěl, abys věděla, že je mi to líto. Vyprávěli mi, jak tě to sebralo."

Neodpověděla.

"Zítra do toho půjdu naplno," dodal. "Dokážu ti, že umím bojovat."

"Nic mi dokazovat nemusíš," odvětila Becky.

"Jen chci, abys věděla, že jsem stejně dobrý jako Finn."

Překvapeně se na něj podívala a pak zaklonila hlavu a rozesmála se.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eillen McFir Eillen McFir | Web | 31. srpna 2011 v 20:42 | Reagovat

Finne, Becky, vítejte zpátky. Už jsem ani nevěřila, že se s vámi někdy setkám.

Lom, díky, že jsi vydala další kapitolu. Ani mi nedošlo, jak moc mi ti dva chyběli.

2 Lomeril Lomeril | Web | 31. srpna 2011 v 21:06 | Reagovat

[1]: Už zbývají jen dvě. Mám to v počítači dopsané, jen jsem si to musela přečíst s odstupem. Ještě to chce upravit jednu pasáž, ale konec už je hotový.

3 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 27. října 2011 v 18:02 | Reagovat

Chudák Phil... Fakt mi toho kluka začíná bejt líto, on žárlí, heč :D
Je fajn že se Becky zasmála a už se těším na závěrečný plán,...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama