III. Finley se vzdává

17. června 2011 v 22:31 | Lena Liz Carter |  Vae Victis

Ve třetí kapitole Becky pokračuje ve své umíněnosti, Finn se jí snaží zbavit a celé to dopadne trochu jinak, než čekali. Také se dozvíme, proč se Becky tak zoufale snaží zničit.

Na deviantartu je také wallpaper Finna a Becky, takže se na ně můžete podívat tady.
Doporučený poslech: Three Days Grace - Pain

Založeno na vyprávění seržanta Finleyho Wallace


Finn nevěřil svým očím, když druhý den uviděl Becky stát na svém místě, tentokrát s vlasy ostříhanými na ježka. Musela si to udělat sama, protože i Finn si všiml, jaké v nich má zuby. Nebo se poprala se sekačkou na trávu. Ať tak nebo tak, nečekal, že bude až tak odhodlaná. Předpokládal, že s brekem uteče, jakmile si zlomí nehtík.
"Nevypadá to vo nic líp," řekl jí a na chvilku se kochal jejím zmrzlým úsměvem, "ale už se ti nebudou plést. Včera jsem myslel, že si upleteš cop nebo tak něco. Nemusíš hned zacházet do extrémů."
Nový sestřih Beckyiny schopnosti nijak nezlepšil, naopak, s namoženými svaly dosáhla ještě horších výsledků než den předtím. Finn a Ray ji většinu času ignorovali a doufali, že ji to přejde samo. Jenže Becky se objevila další den znovu a nehodlala to vzdát.
"Vážně, ta holka mě začíná znervózňovat," prohlásil Ray o týden později, když sledovali, jak po čtvrté spadla, když se snažila přelézt jednu překážku. "Napadá tě, jak jí vysvětlit, že tohle pro ni není?"
Finn si zamyšleně poklepal na pouzdro s pistolí. "A hodit do moře," dodal.
"Proč to dělá?"
"Musela se jebnout do hlavy víc, než jsme si mysleli," zavrčel Finn. "Co jí zkusit šoupnout k doktorům?"
"Jako pacienta nebo pomocníka?"
"Studijní materiál na pitvy, ne? Jako pomocníka, samozřejmě. Vytírání blitků a převazování gangrén by jí mohlo vyhnat tyhle blbý nápady z hlavy."
Ray pokýval hlavou. "Promluvím si s Jeffem, jen co tu skončíme."
Ještě ten večer si Ray přisedl k Finnovi a oznamoval mu výsledek:
"Jeff slíbil, že si zažádá o oficiální přidělení. Pár dní, než se to vyřídí, a máme od ní pokoj," zubil se vítězoslavně.
Finn zvedl ruku a plácli si. O tři dny později Tessina kamarádka Missy referovala, že Becky nastoupila v nemocnici. V Pensacole bývalo i školící středisko pro armádní doktory, takže disponovali jedním z nejlepších vybavení široko daleko. Proto k nim občas přijížděli i lidé z jiných usedlostí. Becky by neměla mít o práci nouzi.
Když ovšem další ráno stála na konci řady jako obvykle, měl Finn pocit, že má vlčí mlhu. Usmívala se jako kočka, která se dostala na smetanu, a Finn málem začal soptit jako Stromboli. Prohnal vojáky o něco víc než obvykle a jakmile skončili, upaloval do nemocnice za jejich známým, MUDr. Jeffreym Hauldenem.
"Jeffe, jak to, že ta holka dneska nakráčela na cvičení jako by jí to tam patřilo?" vyjel na něj.
"Myslíš Becky? Vzala si odpolední a noční služby, ty nikdo nechce. Kam chodí, když má volno, není moje starost," odvětil Jeff.
"To ti Ray neřekl, že jsme se jí potřebovali zbavit?" rozhodil Finn bezmocně rukama.
"Tohle je nemocnice, ne vrakoviště, Finley. Jestli máš s tou dívkou nějaký problém, běž za plukovníkem Nightovou nebo panem Youngerem."
To Finn také udělal. Za Kevinem Youngerem, neoficiálním starostou Pensacoly, se mu nechtělo, ale s plukovníkem Nightovou ho pojilo několik společných bojů. Při bitvě o Virginia Beach postupovali bok po boku a jejich jednotka se tam dostala pořádně do úzkých, ale vysekali se z toho. Plukovník Nightová si Finna od té doby pamatovala a částečně proto mu svěřila trénink civilistů.
"Debbie, potřebuju povolení zabíjet," oznámil, když vstoupil do její pracovny.
"Ta holka, co jsme jí vytáhli z té školy?" Plukovník Nightová si držela přehled o všem, co se na základně dělo.
"Jo. Nasrala se mi k cvičení vojáků a s Rayem jí nedokážeme vysvětlit, že je tam jak pěst na voko."
"A co ti na tom vadí?" zeptala se plukovník Nightová s ledovým klidem.
"Že je to neschopný poleno."
"Překáží ti tam?"
"Jo."
"Doopravdy překáží nebo tě jen irituje?"
Finn se zamyslel a pak zavrtěl hlavou. "Znervózňuje mě. Nemá to v makovici v pořádku, jinak by toho nechala už dávno."
"Slyšela jsem, že je poněkud zvláštní, ale vzhledem k tomu, že je naším cílem, udržet všechny naše lidi připravené na eventuální střet, nebránila bych jí. Ať se učí, přidělení se prozatím vyhneme," ujistila Finna plukovník.

***
Z deníku Rebeccy Nemorayové
Bolest pomáhá. Nemůžu se skoro ani hnout, pořád padám a už v půlce běhu mám pocit, že vyplivnu plíce, ale pomáhá to. Ta díra tam, kde bývali Phil a Sarah a rodiče, mě netrápí, když jsem zbitá z tréninku. Dneska jsem si narazila ruku, takže jsem v nemocnici nebyla moc platná, ale to stejně nejsem nikdy. Nelíbí se mi, jak je to sterilní, a z hadiček mám husinu. Nechápu, proč mě tam poslali - leda že by v tom měl prsty pan "Naseru všechny v okruhu tří mil". Ani bych se nedivila. Možná cvičím proto, abych mu jednoho dne nakopala zadek.

***

Vydržela to něco přes měsíc.
Pozorovali ji, jak má den po dni tmavší kruhy pod očima, z tréninku běží rovnou na osmihodinovku do nemocnice a další den se vrací, aby si doplnila modřiny, když už se ty starší zahojily. Dívali se, jak padá a zase se zvedá, pořád s tím šíleným odhodláním v očích. Nikdo ji nedokázal zastavit - s výjimkou jejího vlastního těla.
Finn se zrovna díval, jak doběhla k překážce v podobě přibližně třímetrové zdi s několika úchyty. Už ji znala a vyskočila na první úchyt, jenže se jí smekla ruka. Dopadla na všechny čtyři, ale vstala a znovu se snažila vyšplhat nahoru. Dařilo se jí to, už natahovala ruku po vrcholku zdi, když se najednou pustila a sesypala se na malou hromádku dole v prachu. Čekal, že se zase sebere a bude pokračovat, ale Becky se nehýbala.
Doběhl k ní, ale nenašel na ní žádné viditelné zranění. Přesto nereagovala, když na ni promluvil, ani když ji propleskl. Vzal ji tedy do náruče a odnesl ji do nemocnice.
Doktoři diagnostikovali kolaps z celkového vyčerpání a doktorka Jamesová přiznala, že všichni jen čekali, kdy to přijde.
"A ještě něco," dodala. "Mumlala vaše jméno."
Kdyby Finnovi řekla, na ranveji právě přistálo UFO, překvapila by ho méně. A Finn vyvedený z míry nebyl zrovna častý úkaz.
"Moje jméno? Jste si jistá?" vypravil ze sebe nakonec.
"Znělo to jako Finn. Možná jste tu dva. Koneckonců, můžeš se jí zeptat, už se vzbudila," ukázala doktorka Jamesová na zavřené dveře.
Finn, už dokonale zmatený, ani nepřemýšlel o tom, co dělá, a vešel do Beckyina pokoje. Ležela na zádech a zírala do stropu. Když uviděla Finna, zamračila se.
"Přišel ses pokochat?" zavrčela. Rozhodně nezněla jako holka, která by šeptala jeho jméno ze spaní.
"Spíš mě zajímalo, jak se ti povedlo neuštvat se k smrti," odvětil Finn.
"Ach tak. Viděl jsi, můžeš zase jít," odvrátila hlavu.
"Tak se brzo uzdrav," popřál jí a otočil se k odchodu.
"Abych tě zase mohla srát na cvičišti?"
Jak to řekla, napadlo ho, že mu tam bude chybět. Už si na její přítomnost zvykl a nadával na ni spíš ze setrvačnosti. Nelíbilo by se mu, kdyby už ji tam nevídal. Jenomže když se vrátí ke svému starému způsobu života, je jen otázkou času, kdy znovu zkolabuje.
"Až budeš zase fit, zastav se. Vymyslíme nějakej tréninkovej plán, kterej přežiješ."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eillen McFir Eillen McFir | 17. června 2011 v 22:39 | Reagovat

Mám takový technický dotaz /netýká se příběhu jako takového, o tom se rozepíšu v neděli - zítra bohužel nebudu na netu/... Znáš StarGate Universe? Respektive, koukala jsi se na to?

2 Lomeril Lomeril | Web | 17. června 2011 v 23:17 | Reagovat

[1]: Jako malá jsem viděla asi jeden nebo dva díly Hvězdné brány, jestli je to ono, ale už si to nepamatuju. Proč?

3 Awia Awia | Web | 18. června 2011 v 13:55 | Reagovat

Hm... že by Finn nebyl až takový debil, za jakého jsem ho pokládala? :D Třeba...

4 Lomeril Lomeril | Web | 18. června 2011 v 13:58 | Reagovat

[3]: Finn NENÍ debil :-) Co tě k tomu vedlo? Finn je prostě samorost. Moc toho o sobě neříká, asi to dopíšu jako jednorázovky.

5 Awia Awia | Web | 18. června 2011 v 14:01 | Reagovat

[4]: Však já neřekla, že ho nemám ráda ... nebo ... nemyslela jsem to tak, jak jsi to asi pochopila XD Jakože on je takový ... eh, jak to říct? Prostě se s ničím nepáře, neukazuje city... A já se ze začátku tak nějak začala bát, že ani žádné nemá, ale jak se zdá, tak jo. :)

6 Lomeril Lomeril | Web | 18. června 2011 v 14:11 | Reagovat

[5]: Ale má, jen se zuby nehty snaží, aby na to nikdo nepřišel. Jsem ráda, že se mu to alespoň trochu vede.

7 Eillen McFir Eillen McFir | 18. června 2011 v 17:49 | Reagovat

[2]: Ale, jen ta jména. V SG-U jsou postavy Eli Wallace a plukovník Young - docela mi to pobavilo, že máš podobná jména :)

8 Lomeril Lomeril | Web | 18. června 2011 v 17:58 | Reagovat

[7]: Tak jméno Younger jsem si vypůjčila od amerických psanců bratrů Youngerových, kteří jezdili s Jesse Jamesem. Finn prostě bylo jméno, které utvořilo celou postavu. A příjmení Wallace je moje osobní narážka na jistého historického jmenovce (a kdo uhádne, kterého, má u mě lízátko :-))

9 Jackie Decker Jackie Decker | E-mail | Web | 27. října 2011 v 16:54 | Reagovat

Wallpaper mě zklamal. Takhel bych si nepředstavila Becky ani Finna, ale co se dá dělat, no. Holt asi nic :)

Jinak se mi Finn v povídce líbí, i to jak si uvědomil že by mu Brcky na tréningu chyběla, kdyby už jí tam nevídal. Hezky se držíš zvolenho stylu a daří se ti vše vystihnout. Neřekla bych že je to vyloženě působivé, spíše to působí jako rozjezd, kterej teprve hodlá vygradovat v něco většího a lepšího...
Uvidíme :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama