BTW: Co mi (ne)pije krev

24. dubna 2011 v 22:58 | Lomeril |  Jak napsat upíří romanci
Nemáte občas pocit, že lidi zachvátila zubatá mánie? Přiznám se, že ani mně se nevyhnula, a alespoň jsem přičichla k nejznámějším dílům žánru, ať už literárním nebo seriálovým. Původně jsem si říkala, že bych mohla každé dílo ještě zvlášť zrecenzovat, ale pak jsem si řekla, že to udělám spíš formou jakéhosi souboje. Budu hodnitit pět děl (viz. níže) v pěti kategoriích - celkový dojem z příběhu (tj. zápletka a podání), hlavní ženskou hrdinku, hlavního mužského hrdinu, jejich věčného křena a výstavbu pozadí příběhu, tedy světa, ve kterém se odehrává. A výsledek?

Podívejte se sami.




Pravá krev (True Blood) - seriál Alana Balla, natočený podle knih Southern Vampire Mysteries od Charlaine Harrisové. Seriál má zatím tři série, knih je poměrně hodně. Hrdinkou je telepatka a servírka Sookie, která se zamiluje do upíra Billa, který se do města přistěhuje, a neustále se s ním střídavě rozchází a spí.

Stmívání (Twilight) - "sága" arizonské spisovatelky Stephenie Meyerové, která vypráví, kterak se do sebe zamilovali upír Edward a dívka Bella a žili šťastně až do smrti, zatímco vlkodlak Jacob postupně přesunul svou pozornost z Belly na její dceru.

Škola noci (House of Night) - série, zatím cca šestidílná, autorek P.C. a Kristin Castových (což je matka a dcera). Hrdinkou Školy noci je upíří mládě Zoey, které z nějakého důvodu vyvolila bohyně Nyx. Zoey se líbí školní idol Eric Night, nesnáší školní celebritu Afroditu a navíc ji pronásleduje její bývalý lidský přítel Heath. Kromě toho se u ní projevují schopnosti, které by se měly projevit až za několik let. Předem upozorňuji, že znám jen první a kousek druhé knihy, takže v informacích ohledně Školy noci se budu odvolávat jen a pouze na ně.

Upíří deníky (Vampire diaries) - tady půjde jen a pouze o seriál Kevina Williamsona a Julie Pelc, natočeného podle knižní série L.J. Smithové, a jen o jeho první řadu. Série se soustředí na Elenu, která se zamiluje do upíra Stefana, ale je zároveň přitahována jeho bratrem Damonem. Také se musí vyrovnat s tím, že její nejlepší kamarádka Bonnie je čarodějka.

Vampýrská akademie (Vampire Academy)- šestidílná série autorky Richelle Mead. Příběh sleduje dhampýrku (poloviční upírku) Rose, která se trénuje na osobního bodyguarda své nejlepší kamarádky Lissy, která je shodou okolností posledním potomkem prastarého šlechtického rodu. Rose je zároveň zamilovaná do svého instruktora Dimitrje.


Celkový žebříček:
  1. Vampýrská Akademie
    Na VA se mi líbí nádherné, plastické postavy, poměrně neobvyklá hloubka příběhu, zajímavý svět a logický vývoj vztahů. Také oceňuji, že přestože hlavní hrdinka Rose mi úplně stoprocentně nesedla, byla napsaná tak, že jsem jí pořád držela palce. Vadilo mi, že autorka občas překroutila svoje vlastní pravidla, aby mohla dostát povinnosti happyendu.
  2. Pravá krev
    Pravá krev je zaměřená na trochu jiné publikum než všechna ostatní uvedená díla, proto se hodně těžko srovnává. Ústřední pár mě (jako obvykle) docela štve, ale má tolik vedlejších linií, že si vybere snad každý. Hlavním plusem Pravé krve je, že sledujeme cca pět, šest linií, které jsou obdivuhodně propletené a kdyby se vypustila byť jediná, o hodně bychom přišli. Dalším plusem je, že upíři nejsou na střední škole (vážně, kdybyste světě pobíhali od doby války Jihu proti Severu, nepřipadalo by vám trochu podivné psát domácí úkoly?). Na seriálu mi vadí, že mi přijde, že občas ukazuje na můj vkus až moc zbytečného sexu a krve, jako by se chtěl podbízet divákovým nejnižším pudům. A nesmím zapomenout na určitou přeplácanost mytickými potvorami. Upíři, kožoměnci, vlkodlaci, víly, maenády, čarodejnice, co bude další? Bílá paní?
  3. Upíří deníky
    Upíří deníky mají obrovské plus za charismatickou ústřední trojici a zajímavé vztahy mezi nimi. I když mi přijde, že ke konci první série se z Damona začala stávat až moc velká citlivka, ale i tak jejich přestřelky se Stefanem a Elenou jsou výborné. Moc se mi líbí, že hlavní mužský hrdina Stefan není žádný svatoušek, ale intrikán skoro stejně dobrý jako jeho bratr. Také jsem si užívala retrospektivy, které po kouskách vyprávěly příběh Stefana a Damona. Vadí mi, že zápletka přináší pramálo nového a originálního. I na první shlédnutí jsem mohla prakticky předříkávat, co postavy řeknou. Celkově bych UD přirovnala k jídlu ze slušné jídelny - zasytí, ale člověk si nepochutná.
  4. Stmívání
    Takže tady už hledání kladů začne být horší. Stmívání dostalo vyšší příčku než Škola noci jen díky tomu, že jsem ho dokázala dočíst až do konce, což se o Škole noci říct nedá. Je to kniha snadno stravitelná, myslet není potřeba, snad je to dokonce nežádoucí. Rozhodně nehrozí, že vás autorka naštve tím, že provede něco ošklivého vaší oblíbené postavě. Ale mám několik důvodů, proč je Stmívání až na konci mého žebříčku. První z nich se jmenuje Edward Cullen. Jeho postava a nekonečné vzdychání nad jeho postavou dokázalo knížku slušně znechutit. Druhý důvod je absence jakýchkoliv opravdových konfliktů (a ne, ten milostný trojúhelník se nepočítá, když se nakonec vyřešil mávnutím kouzelné hůlky). I když už to vypadá, že se strhne aspoň nějaká bitka, zase z toho nic není. Třetí důvod jsou pseudovědecká vysvětlení upířího těla, při kterých se má biologická duše vzpíná na zadních.
  5. Škola noci
    Na Škole noci se mi líbil poměrně originální svět upírů a jejich popis, z kterého mi přišli spíš jako kult než jako rasa. A chtěla bych modré tetování po obličeji. Jinak se ale obávám, že jsem se nemohla zbavit dojmu neskutečné povrchnosti. Když jsem četla Vampýrskou Akademii nebo sledovala Pravou krev, měla jsem pocit, že se příběh dotkl mých vlastních vzpomínek a alespoň na chvilku jsem mohla s postavami souznit. Při četbě Označené jsem měla pocit, jako bych se brouzdala v dětském bazénku. Nikdy jsem neviděla hlubší problém, než "jsem trochu divná teenagerka, která přišla na novou školu, má problémy s rodiči a s kluky." Ano, na závěr sice má poměrně slušnou akci, ale nebyla jsem schopná vytvořit si vztah k jediné postavě.

Žebříček hlavních hrdinek:
  1. Rose Hathawayová (VA)
    Hlavní hrdinka mi prostě zásadně nesedí. V normálním životě bych si asi neměla s Rose co říct, ale musím říct, že rozvoj osobnosti, jaký Rose za šest dílů ukázala, byl jednou z nejlepších ukázek pisatelského umu, jaký jsem za posledních pár let viděla. Rose se od základu změnila a zároveň zůstala stejná. Dospěla a je to popsáno tak, že se mi tají dech.
  2. Elena Gilbertová (UD)
    Elena dostala body za to, že jako jediná z lidských hrdinek poslala svého přítele do háje, když se dozvěděla, že je to upír. Sice jen dočasně, ale i to se počítá. Elena se nebojí těžkých rozhodnutí, často nepříjemných, a je to bojovnice. Vůbec to není špatná hrdinka.
  3. Sookie Stackhouseová (PK)
    Sookie moc nemusím. Možná je to podáním, ale přijde mi prostě trochu umělá. Něco v Sookieně osobnosti na mě nepůsobí přirozeně. Prostě jí dobrou polovinu emocí nevěřím.
  4. Isabella Swanová (S)
    Bella proti Sookie prohrála, ale jenom hodně těsně. S Bellou jsem se jednu dobu skoro ztotožnila a přijde mi, že ze začátku její postava ještě docela šla. Jenomže od konce Nového měsíce šla úplně do háje. Zajímají se o ní tři kluci a ona nad tím fňuká, jako by šlo o národní tragédii. A její reakce na těhotenství v Rozbřesku jen přidala na misku vah s argumenty proti Belle. Upřímně, která normální devatenáctiletá holka by skákala do stropu byť z normálního těhotenství? Natož z podivného urychleného, z kterého může vylézt kdovíco?
  5. Zoey Redbirdová (ŠN)
    Prostě si přečtěte argumenty proti celé sérii. Zoey mi přišla asi tak plastická, jako ten kartonový reklamní panák, kterého se vždycky leknu v pražské zoo.

Žebříček hlavních hrdinů:
  1. Stefan Salvatore (UD)
    Stefan byl jasným vítězem, protože z hlavních hrdinů je jediný, který by se mohl eventuálně zařadit mezi moje oblíbené postavy. Tvůrcům i herci Paulu Wesleymu se podařilo vytvořit výborně vyváženou směs citu, humoru, drsnosti a laskavosti. Netrpí přehnaně siláckými hláškami, záchvaty emo depresí má jen vzácně (ačkoliv se jim nevyhne), je hodný, ale nebojí se vzít věci (konkrétně kůl) do vlastních rukou.
  2. Dimitrij Belikov (VA)
    Dimitrije jsem jako postavu opravdu nemusela. Měl totiž až příliš silné melodramatické tendence, zvlášť v posledních dvou dílech, a bral se hrozně moc vážně. Vzácné chvilky, kdy se uvolnil, byly moc hezké, jejich problém byla právě jejich vzácnost. Ale jako postava byl vytvořen skvěle.
  3. Eric Night (ŠN)
    Eric byla jediná postava ze Školy noci, která mi přišla poněkud propracovanější. Líbilo se mi, že dokázal zachraňovat svého soka v lásce, a z jeho scén jsem měla takový uvolněný pocit.
  4. Bill Compton (PK)
    Musím se přiznat, že upír Bill mě občas posílá do vývrtky. Sérii od série víc a víc melodramatický emo. Jediné, co umí, je fňukat nad nespravedlností osudu. A stejně jako Dimitrijovi mu vyčítám, že se bere moc vážně a neumí se uvolnit. Je pořád v nějaké křeči. Pamatuji si na jednu scénu z první série, kdy on a Sookie hlídali děti jejich kamarádky. Bill je tehdy bavil a upřímně, scéna upíra jako chůvy v sobě měla nezvyklý, ale velmi příjemný náboj. Nehledě na to, že když se Bill rozdováděl, byla s ním největší legrace. (Nezapomenutelná byla chvíle, kdy ho děti požádají, aby jim ukázal tesáky. Bill si napíchnul na zuby dva hranolky.)
  5. Edward Cullen (S)
    Nádech, výdech. Já tady prostě pozitiva hledat nebudu, protože tu nejsou. Posedlý, třpytivý tyran prostě není můj šálek čaje. Pokud jsem Dimitrijovi a Billovi vytýkala melodramatičnost a přílišnou křečovitost, Edward už mi padá ze stupnice. Když v Novém měsíci odešel, chvíli jsem si říkala, že by mohl mít opravdový charakter, ale konec Nového měsíce to zabil. Sebevražda třpytěním se na sluníčku? Co prosím?

Žebříček třetích vrcholů milostného trojúhelníku:
Aneb žebříček těch, kteří se o hlavní hrdinku snaží, ale nedostanou ji, nebo aspoň ne natrvalo. A přátelé, tohle bude těžký výběr.
  1. Eric Northman (PK)
    Tady to Eric také vyhrál o chlup. Ale uznejte, cynický vůdce upírů, narozený za doby Vikingů, který vždycky na chvilku ukáže svou citlivou, zranitelnou stránku, aby vzápětí někomu vrazil kudlu, popř. kůl do zad. Pokud bych ho měla označit, vybrala bych si anglickou nadávku "two-faced bastard," protože mě nenapadá, jak to lépe vyjádřit česky. A já svoje two-faced bastards miluju.
  2. Adrian Ivaškov (VA)
    Adrian je z kompletně jiného těsta než Eric. Je to nestabilní flákač, který srší sarkasmem, ale je nesmírně zranitelný. Vždycky podá pomocnou ruku, ale málokdy bývá iniciátorem něčeho. Prostě nedospělý, napůl šílený, ale má srdce tak zlaté, že by mu leckdo mohl závidět.
  3. Damon Salvatore (UD)
    Damon Salvatore by za pár set let mohl dosáhnout kvalit Erica Northmana, i když ještě pořád má co dohánět. Začíná jako docela slušný antagonista, aby se později přesunul do polohy "teď budeme chvíli spolupracovat, pak se vzájemně podrazíme, pak se zase spojíme, celou dobu se budeme nenávidět, ale vlastně se máme docela rádi." Tam jeho postava excelovala. Vlastně se z něj stal úplný klaďas, který se ale zuby nehty snažil, aby na to nikdo nepřišel. Svým způsobem Severus Snape s tesáky. Takže kvalitní postava, ale za srdce mě nevzala tolik jako Eric a Adrian.
  4. Jacob Black (S)
    Když se pomine jistá pedofilní epizoda, je Jacob jedna z nejlepších postav celého Stmívání. Má nějakou hloubku, nějaké pozadí, kolem a kolem je mnohem zajímavější, než celý blýskavý Adonis.
  5. Heath Luck (ŠN)
    Strašně ráda bych vám o něm něco řekla, ale jediné, co si vybavím, je, že běhal za Zoey jako pejsek. Mělo to něco společného s krví, ale přesně si nepamatuju, jak to bylo.

Žebříček zpracování upířího světa:
  1. Pravá krev
    Líbí se mi odůvodnění, že upíři vyšli na veřejnost po vynálezu syntetické krve. Líbí se mi, jak se upíří snaží vyjít s lidmi. Líbí se mi, že upíři mají klasické upíří limitace typu pozvání do domu, kůly, stříbro a tak dále. Prostě nebýt toho, že je svět Pravé krve těmi mytickými potvorami trochu přeplácaný, blížil by se dokonalosti.
  2. Škola noci
    Musím uznat, že představa upírů jako kultu bohyně noci mě zaujala. Zaujala mě postupná přeměna v upíra, tetování a rozhodně má Škola noci i velké plus za to, že je upíří svět otevřený.
  3. Vampýrská Akademie
    Hodně vybočuje z řad všech ostatních, ale přináší úplně nové pohledy. Soustředí se, podobně jako Škola noci, spíš na vnitřní záležitosti upírů, na jejich politiku a problémy jejich společenství, které žije prakticky odděleně od lidí. A upíři paní Meadové jako jediní stárnou.
  4. Upíří deníky
    Velmi tradiční, ale neurazí. Jen prsteny, které je chrání, mi přišly jako trochu překombinovaný způsob, jak dostat upíra do školní lavice (Proč? Maminko, proč?).
  5. Stmívání
    A já tu jednom vypíšu otázky. Proč se upíři, kteří nemají jedinou slabost, bojí, že je lidé objeví? Proč chodí do školy, když se stejně s lidmi nebaví? Jak ve skutečnosti funguje Alicina schopnost? Jak může mít Edward erekci? Jak může mít Renesmee 24 párů chromozomů? A ta nejdůležitější ze všech - zabil Edward Bambiho maminku?

Celkový součet (čím méně bodů, tím lépe):
Pravá krev (True Blood) 11 bodů
Stmívání (Twilight) 22 bodů
Škola noci (House of Night) 20 bodů
Upíří deníky (Vampire diaries) 13 bodů
Vampýrská akademie (Vampire Academy) 9 bodů
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Janisshska Janisshska | Web | 24. dubna 2011 v 23:04 | Reagovat

Ahojky:)Mám takovou malou prosbičku:)))Mohla by si prosím pro mne hlásnout zde
http://smilynqa.blog.cz/1104/3-kolo-sonc-celebrita-posledni-kolo

Jsem tam jako Janisshska s Ryan Sheckler
Děkuju moc:)):)*

2 lina lina | Web | 24. dubna 2011 v 23:23 | Reagovat

Edward na 100% zabil Bambiho maminku, vyšetřoval to Horacio Cain xD Pěkná analýza, zrovna čtu Vampýrskou Akademii, až na to, že jsem měla pocit, jak hlavní hrdinka urazila asi na druhé straně příběhu Queeny (ale fakt jen pocit), tak to není takovej děs, ale že bych z toho byla přehnaně nadšená...a Stmívání už radši neřeším, nevydržela jsem ani 10 stránek, u filmů se ovšem dobře bavím :D

3 MH Scream Queen MH Scream Queen | Web | 24. dubna 2011 v 23:30 | Reagovat
4 Taychi Taychi | Web | 25. dubna 2011 v 0:05 | Reagovat

Stmívání nečtu a nikdy číst nebudu, stačí mi xicht našeho Edwarda a už je mi zle.

5 m. m. | Web | 25. dubna 2011 v 0:40 | Reagovat

Ohó, tady si někdo dal práci s článkem :) Tyjo, teď už na to nemám, proběhla jsem to jen povrchně, ale určitě se vrátím a přečtu si to pořádně. Mimochodem, neni to divný, že ve všech těch příbězích se vyskytují milostný troj a víceúhelníky? To autory nenapadl jinej typ konfliktu než tohle?

6 Eillen Eillen | 25. dubna 2011 v 9:01 | Reagovat

Konečně jsem si přečetla kvalitní názor na knihy a seriály.

Co se týká VD, tak jsem ze začátku na ten seriál vůbec nechtěla koukat. Ale pak jsem byla marod a nevěděla jsem, co dělat, tak jsem se na to koukla. Nejvíc se mi asi líbí John Gilbert. Taky takovej pořádnej hajzlík. A doporučuji se podívat i na druhou sérii. Tam mám zase za favorita upíra jménem Elijah.

7 Lomeril Lomeril | 25. dubna 2011 v 10:43 | Reagovat

[1]: Ne, nemohla.

[2]: Já neříkám, že VA je nejlepší knížka ve vesmíru, ale dala mi inspirační kopanec, na jaký se nazapomíná. Díky ní jsem vytvořila svět, který už jedu čtvrtou povídku, což je absolutní rekord.

[4]: Já to četla a věř nebo ne, v prvním pomatení smyslů se mi to dokonce líbilo. Pak jsem ale udělala tu chybu, že jsem si to přečetla podruhé.

[5]: Tak většinou autor přihodí i nějaký jiný konflikt, ale bez milostné geometrie by to očividně porušovalo pravidla žánru.

[6]: Děkuji :-) Já jsem se na VD původně taky vůbec koukat nechtěla, ale pak jsem potřebovala utéct od psaní a dostat trochu nové inspirace, tak jsem do toho šla a byla jsem docela příjemně překvapená. Mám docela ráda všechny postavy, ale moc mi nesedly Bonnie a Vicki.

8 Tomáš "Tomisus" Pacovský Tomáš "Tomisus" Pacovský | Web | 25. dubna 2011 v 10:48 | Reagovat

Tohle byl tedy souboj se vším všudy. A opět jako recenze od Abyss mne to utvrdilo v tom, že jsem mamce k narozinám koupil kvalitní dárek a to první díl VA. :-) Všiml jsem si také, že spisuješ. Koukal jsem na sérii Lovci a potom i na Neříkej mi pravdu. Kterým příběhem bych měl začít?

9 Lomeril Lomeril | 25. dubna 2011 v 12:59 | Reagovat

[8]: Rozhodně sérií Lovci. Nejen, že byla napsaná dřív, ale víc vysvětluje zákonitosti daného světa. Kromě toho Neříkej mi pravdu na ni volně navazuje, objevují se tam některé postavy z lovců, o deset let později.

10 Eillen Eillen | 25. dubna 2011 v 17:04 | Reagovat

Jo Vicki byla taková divná. No a Bonnie nemám ráda ani v druhé sérii. Naštěstí tam je teď tolik postav, že se sice objeví v každém díle, ale ne na tak dlouhou dobu, aby mi začala lézt krkem. A vlastně v posledním díle nebyla vůbec :)

11 StřeLenka StřeLenka | Web | 26. dubna 2011 v 15:32 | Reagovat

:D hezu,dlohý,to bych např.:já nikdy nesepsala :D

12 George* George* | Web | 1. května 2011 v 10:10 | Reagovat

Good článek to jako fakt :D

13 Pavla Pavla | 21. května 2011 v 18:09 | Reagovat

U mě jednoznačně vyhrává VA..., i když mám značnou averzi k hl. hrdinkám, které to válí na každou stranu s někym jiným...
co se týče PK, Sooki mi přijde taková nemastná neslaná. To už bych raději brala Rose
no, ŠN, to byl pro mě oříšek, Zoye mi prostě nesedla, a popravdě, ještě pořád jsem na pochybách, jestli ji poslat k šípku...
Stmívání, tady se mi asi nejvíce líbil Emmett :) jak knižní, tak i filmová postava, za to Edward šel mimo mě...
a poslední UD, mám pocit, že autorka nenapsala nic světoborného. tady se mi líbila jediná postava a to Damon, prvotřídní hajzlík ;)... co jsem tak četla ty knížky, mám pocit, že autorka omýlá pořád to stejné dokola...

14 Pavla Pavla | 21. května 2011 v 18:10 | Reagovat

U mě jednoznačně vyhrává VA..., i když mám značnou averzi k hl. hrdinkám, které to válí na každou stranu s někym jiným... co se týče PK, Sooki mi přijde taková nemastná neslaná. To už bych raději brala Rose. no, ŠN, to byl pro mě oříšek, Zoye mi prostě nesedla, a popravdě, ještě pořád jsem na pochybách, jestli ji poslat k šípku...
Stmívání, tady se mi asi nejvíce líbil Emmett :) jak knižní, tak i filmová postava, za to Edward šel mimo mě...
a poslední UD, mám pocit, že autorka nenapsala nic světoborného. tady se mi líbila jediná postava a to Damon, prvotřídní hajzlík ;)... co jsem tak četla ty knížky, mám pocit, že autorka omýlá pořád to stejné dokola...

15 medine medine | Web | 26. června 2011 v 18:24 | Reagovat

Krásný rozbor takových rozumných článků by ohledně upírů asi mělo být víc. Musím říct, že mě překvapil vítěz Vampýrská akademie - to jméno ságy mi totiž zní vážně strašně povrchně.

16 medine medine | Web | 26. června 2011 v 18:25 | Reagovat

nemyslím to urážlivě, tu knížku si teď chci sehnat ale to jméno je fakt čudný :D

17 Alexandra Gryffin- Fox Alexandra Gryffin- Fox | Web | 25. srpna 2011 v 14:57 | Reagovat

Upřímně, mně Stefan Salvatore hrozně připomínal Edwarda Cullena. :D Ale jinak s tebou souhlasím, s tím, co jsem četla, samozřejmě. :)

18 Lemonie Lemonie | Web | 27. srpna 2011 v 0:27 | Reagovat

Já teda zas ty upíry tak moc nežeru, takže můžu posoudit jen Stmívání a Upíří deníky. Dostala jsi mě s tím Edwardem, víceméně souhlasím (ačkoli byly kdysi dávno temné doby, kdy jsem ho měla ráda :D).

19 nikkitz nikkitz | Web | 20. září 2011 v 16:39 | Reagovat

u mě vyhrává tVD..četla jsem všechny tyto knížky,ale tVD vede..mnoho lidí říká např. že upíří deníky kopírují twilight,ale vemte si to že je to naopak.první díl upířích deníků vyšel v roce 1998 kdežto twilight v roce 2003 bo 2006....VA a Škola noci se mi taky líbí,ty dvě bych zařadila na druhý místo a na třetí jednoznačně True Blood.

20 Ryu Ryu | 30. září 2011 v 23:11 | Reagovat

Jáj, tak to jsem koukám úplný zaostalec, zatím jsem měla tu čest jen se Stmíváním a se Školou noci... Bohužel u ŠN jsem měla tu smůlu, (prostě sem byla blbá...) , že jsem si bez jakéhokoliv zjišťování o co jde, nechala nadělit všechny díly kromě posledního... Brrr, ještě že tak, škoda těch vyhozených peněz... Myslím, že ŠN netřeba více rozebírat, nebo nám bude špatně :X (ano, myšlenka rozvržení upírů ve světě okej, ale celá Zoey Redbirová se svojí partou... si může zalézt pro mě za mě třeba do Afroditiny ledničky a tam umrznout :X ) ...
Ale Stmívání... S tím bohužel nemůžu tak úplně souhlasit :-) Četla jsem všchny knéžky a viděla i filmy... Z filmů jsem měla pocit, že budu brečet, nebo ječet a taky jsem chtěla do něčeho kopnout. Jo, a taky se mi po shlédnutí Zatmění začal líbit Jasper. Oh yes, jasper 4ever :-D
Edward... Proti Edwardovi nemám skoro nic až na to jeho "Ano, klidně si běž za tou čivavou, já tě nechám a budu šťastný, protože ty budeš šťastná", to, přiznejme si, je i na upíra jeo formátu přehnané... :D Ovšem koho bych s radostí shodila do kanálu, je Pattison. Grrr, kvůli němu tolik lidí odsoudilo Stmívání...! Jen kvůli tomu, že Pattison má zlobivé vlásky a musí používat gel na vlasy. A nebo je to možná taky proto, že je to prostě debil...
Dokud jsem neviděla filmy, měla jsem Edwarda opravdu hodně, hodně ráda. Teď ho mám taky ráda, ale musím si vždycky říct : Není to Pattison. NENÍ.
Jo, tak nejspíš mě teď všichni ANTITwilightisté odousdíte... Ať :)
Já si myslím, že vygumovaná puberťačka nejsem, přečetla jsem toho taky ne málo, i když bohužel ne zdaleka dost a... A Stmívání se mi prostě líbí a hotovka :) Je pravda, že ho můžu číst jenom jako doplněk k náročnému dni, když už bych ho měla louskat podesáté, malililičko mě rozčiluje jeho neduchaplnost... Ale stejně ho mám ráda :-D Ať si kdo chce říká co chce, já v dnešním světě plném kluků - sviní, kde abych nějakýho hezkýho a hodnýho kluka hledala lupou, jsem moc ráda, že si můžu otevřít knížku a aspoň na chvíli si představovat, jaký by to bylo, kdybych byla na Belly místě... No fajn, tak na Belly ne, ale aby ke mě nějakej kluk cítil to co Edward k Belle. Prostě, pokud zrovna moje deprese nepramení z toho, že si stěžuju, že všichni slušní kluci vymřeli, tak není lepšího léku než si otevřít tuhle "jednoduchou" knížku a nechat se pohladit po duši :-)
Toť můj názor, očekávám kritiku O:) Ale stojím si za ním :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama