Epilog

15. března 2011 v 18:25 | Lomeril |  Lovci temnot
Je mi smutno. Nemůžu uvěřit, že jsem se tam konečně dopracovala. Po 174 stránkách je čas zveřejnit poslední tečku za Lovci. Tak dlouho jsem u žádného příběhu nevydržela. Nikdy jsem nedokončila celou trilogii. Rafael a Nancy se stali mojí součástí, rok mi sedávali na rameni a vyprávěli mi. svoje příhody Teď je ale třeba ponechat je osudu. Čekají na mě noví hrdinové (doufejme).
A tak chci sepsat věnování. Věnování budou třikrát tři.
Zaprvé mámě, tátovi a dědovi.
Zadruhé Marušce, Bětce a Věrce.
Zatřetí Mortenovi, Eillen a Awii.
Děkuji...

Epilog:

V červenci je ve Španělsku teplo i v noci. Protože přes den jsou tam pro upíry sluneční paprsky příliš prudké, je noc jediná doba, kdy můžou vycházet. Svítání, které mě a Ryana zastihlo při návratu z procházky po pláži, pro nás znamenalo konec dne. Svět byl ještě šedý, ale rozhodně ne tak tichý, jako by v tuhle hodinu byl v Anglii. Upíři a kožoměnci se pomalu přesouvali z pláží do různých heren a barů bez oken s pořádnou klimatizací, kde mohli pokračovat v zábavě.
Teoreticky se mi splnil můj sen. Měla jsem Ryana, Traven byl zničen. Ale ani tak to nebylo takové, jaké jsem si to představovala. Obrazy, které jsem viděla tu noc ve skladišti, mě stále pronásledovaly. Mrtvá těla přátel i nepřátel. Rudá kaluž. Dva prsty a kus dlaně. A také jsme nikdy nepřišli na to, kdo zabil pana Croweho. To znamenalo, že někde tam venku možná žije Prokletý se schopností střádat neomezeně síly.
Představovala jsem si, že až porazíme Travena, všechny hrozby budou zažehnány. Jenže to je ten problém - když v životě vyřešíte jeden problém, objeví se další.
Vešli jsme do malého apartmá v hotelu, který vlastnila komunita, ve které žili Diego a Ines. Andrej s Olegem ještě seděli v kuchyni, kde Oleg dojídal večeři. Po úrazu v Praze přišel o zrak a tak mu Andrej nahrazoval oči. Většinou se najedl první a pak seděl a zíral Olegovi do talíře, aby se Oleg mohl najíst sám. Oleg mu na oplátku pomáhal s činnostmi, na které bylo třeba dvě ruce jako třeba krájení masa nebo zavazování tkaniček. Nežilo se jim snadno, ale díky poutu nebyli závislí na nikom třetím.
Ostatní se shromáždili kolem televize, kde právě začínaly ranní zprávy na BBC. Diego a Ines, kteří nám tuhle malou dovolenou zařídili, a jejich syn Sebastian, který byl rád, že má rodiče doma, hřadovali spolu na pohovce jako vzorná rodinka. Frank seděl v jednom křesle, Monica v druhém. Karen si přitáhla židli z kuchyně a Rafael se uvelebil na zemi. Já a Ryan jsme se usadili vedle něj zrovna když na obrazovce běžely záběry z Iolantiných líbánek v Brightonu. Hrabě Gustaf, tedy od svatby princ Gustaf, stále vypadal, jako by byl vývojem událostí trochu překvapený, přestože měl půl roku na to, aby si zvyknul. Vévoda Felix sice ze skladiště utekl ještě před příchodem lovců, ale pražskou bitvu přežilo dost svědků, kteří potvrdili, že jednal s Cainem. Prokletí měli mezi lidmi dost sympatizantů, jenomže oficiální politika takový skandál přejít nemohla.
V pozadí jsem si všimla chůvy s kočárkem. Iolantina dcera se narodila na Nový rok jako upírka. Podle definice, která byla v zákoně. Jmenovala se Olivie a jen pár zasvěcených tušilo, že to je na počest jejího otce.
Další zpráva nás trochu překvapila. Mluvila o odvolacím soudu s Dominicem, Cassidy a Stephanií. Ciara Travenová, kterou jsme nemohli z ničeho obvinit, dělala psí kusy, aby je dostala ven, bohužel důkazy proti nim mluvily příliš jasně. Tenhle soud měl být poslední. Elegantní právník pokračoval v Travenově a Caineově odkazu a hrál na city. Zdůraznil, že Cassidy a Dominic byli zmanipulovaní Travenem, že je zastrašoval a vyhrožoval jim, aby je donutil ke spolupráci. Na soudce sice zřejmě udělal dojem, ale nestačilo to.
"Stephanie Mylesová byla odsouzená k osmi letům odnětí svobody. Její upírka Cassidy Travenová dostala deset let a Dominic Bells byl odsouzen k patnácti letům odnětí svobody," oznámila reportérka.
Bodla mě lítost. Možná by jim bylo lépe, kdyby umřeli. Byli v podstatě jediní, kdo z celého spiknutí přežil. Jediní a ti nejméně vinní, pokud vůbec něco jako míra viny existuje. A přece to budou oni, kdo si bude odpykávat dlouhá léta ve vězení. Správně by tam měl sedět Caine, Traven, Cherry a Lois... Nebo ne?
Leželo mi to v hlavě, dokud všichni kromě Franka a Rafaela neodešli do svých pokojů. Stejně tak nad tím přemýšlel Rafael a poznala jsem, že Ryan také. Posadili jsme se na balkon, abychom si užili tu krátkou chvíli, než začne slunce moc pálit a upíři se budou muset schovat. Každý jsme si vzali plechovku piva a mlčky jsme upíjeli.
"Nakonec to vyjde nastejno, ne?" řekla jsem po chvíli. "Taky bojovaly za ty, které měly rády. Taky byly ochotné zabíjet za to, čemu věřily. Tak kde je rozdíl mezi námi a Cherry a Lois?"
Byl to Frank, nejstarší a nejzkušenější z nás, kdo odpověděl.
"Lišíte se v tom, čemu věříte. A to je sakra rozdíl."
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eillen Eillen | 15. března 2011 v 19:49 | Reagovat

Děkuji za věnování. Vůbec netuším, čím jsem si to zasloužila.

Už od našeho rozhovoru na srazu o tom, jak se ti nelíbily poslední dva díly VA jsem si byla jistá tím, že se mi konec Lovců nebude líbit. A to hlavně tím, jak bude krutě reálný. Bohužel jsem měla pravdu.

Olega a Andreje je mi nejvíc líto. Sice díky svému poutu mohou žít bez pomoci ostatních, ale schytali to nejvíc. To nešlo tu hrůzu rozdělit do dvou dvojic? Museli si to vyžrat celé sami?

Hrozně bych ti chtěla poděkovat za příležitost poznat Lovce, jejich styl života a jejich osudy. Je to snad poprvé, kdy jsem se dokázala vžít plně do každé postavy a ke každé si vytvořit určitý vztah. Docela lituji, že nikdy nebudu moc potkat Franka a jen tak si s ním popovídat.

No nic, je čas se vrátit do reality a zase začít pracovat. Ale mám jistotu, že se k Lovcům budu vracet - pravidelně.

2 Lomeril Lomeril | 15. března 2011 v 20:01 | Reagovat

[1]: Děkuji. Věnování sis zasloužila hlavně pravidelným komentováním. A co přesně ti na tomhle konci vadí?
Co se Andreje a Olega týče, skoro jsem je obrečela. A to původní plán byl je zabít. Věděla jsem, že všichni se z toho dostat nemůžou a v tu chvíli jsem měla na výběr: Raf+Nan, Ryan a Frank, Ramirezovi a Rusové. Rafovi a Nan jsem ublížit nemohla. Ryan a Frank si to vyžrali v prvním díle. Takže to bylo na cizincích. A Ramirezovi přece jen měli pověst nejlepších lovců světa, nehledě na to, že už si v životě taky zkusili svoje. A tak los padl na chudáky moje nejoblíbenější postavy (moje nejoblíbenější postava je strašně nebezpečný titul. Jen když to člověk vezme od začátku - Velvrik umřel, Jafri Nisijský ze Zlomených křídel taky neskončil nijak slavně, Anguse Clemense nekomentuju, z Garetta Rey se stal vyhnanec, Corann dopadl ze všech nejhůř ;-) a teď Rusové...)

3 Lomeril Lomeril | 15. března 2011 v 20:01 | Reagovat

[2]: A co se týče vracení, pokračování už se píše.

4 Eillen Eillen | 15. března 2011 v 20:06 | Reagovat

[2]:Mě nic přesně nevadí... Jsem ráda za to, že je to tak reálné. Ale zároveň mi to štve. Přeci jen člověk čte, aby unikl před realitou. Knížky, které končí happy endem (tím absolutním) jsou sice hezké, ale nechávají tě v té iluzi. Ty jsi udělala to, co se mi líbí. Vrátila jsi mě zpět do reality a kdybych teď nebyla v práci, ta by mi ten návrat možná tolik nevadil :)

No, mé hlaví postavy to také nemají jednoduché. A to mám vlastně pořádně jen dvě nebo tři, že... Lenka (ať už v Aldormě nebo Ránech) by mě mohla přijít zaškrtit. Taubarus mě také nemá moc v lásce (o konci jsem se už s někým bavila, ale nevím s kým, tak nebudu říkat proč...), no a mé dvě postavy z Naděje už se mnou radši vůbec nemluví....

5 Lomeril Lomeril | 15. března 2011 v 20:12 | Reagovat

[4]: Jo takhle. Tak ono přesně tohle byl cíl. Ta snaha o realitu. Ono to svým způsobem je happyend, porazili Cainea a tím asi zachránili pěknou řádku životů, skoro všichni to přežili. Ale nebylo to zadarmo, jenomže to v životě není nic.
Tak Lenky, to je u tebe určitá forma masochismu, ne? Taubara si, přiznám se, skoro nepamatuju, jen si vybavuju, že tam jde o nějaký přívěšek, upíry a obřední roucha. A Naděje je ta povídka se znásilněním ve třetí kapitole?

6 Eillen Eillen | 15. března 2011 v 20:19 | Reagovat

[5]: No, hele, Lenka v Drakovi to zase takový masochismus nebyl - neb netušila co jí čeká, pak už si toho byla vědoma a proto reakce bude odpovídající... V Ránech za nic nemůžu, to vychází ze snu a když se to vezme kolem a kolem, tak "jen" přišla o dítě a partnera - to je celkem slušné.

Prý si nic nepamatuji. Záchytné body Taubara umíš říct ještě teď :) A u něj jsem hrozně hrdá na své pojetí upírů. Ano, jsem debil, ale prostě se mi tehdy poprvé podařilo vymyslet něco fungujícícho :)
No a u Naděje si taky až moc dobře pamatuješ, co tam bylo. :)

Já mám teď takovou skvělou náladu, že bych sedla a psala. Škoda, že nemůžu. Ale snad to vyjde co nejdřív. :) V hlavě se rojí víc a víc obrazů a toho bohdá nebude, abych alespoň něco nehodila na papír.

7 Lomeril Lomeril | 15. března 2011 v 20:23 | Reagovat

[6]: Piš, holoubku, piš :-D

8 Eillen Eillen | 15. března 2011 v 20:24 | Reagovat

[7]: Holoubek prý psát neumí, ale Jedlička slibuje, že to zkusí :) Zítra má ale doma mudlu a tak neví, jestli se k tomu dopoledne dostane. Ale bude se snažit, to mohu slíbit :) A co má Jedlička psát?

9 elcasa elcasa | 15. března 2011 v 20:31 | Reagovat

[7]: brzy zcepeníš

10 Lomeril Lomeril | 15. března 2011 v 20:36 | Reagovat

[8]: Draka? Spojeni snem? Dekret krále? Víš, kam tím mířím, ne?

11 Eillen Eillen | 15. března 2011 v 20:43 | Reagovat

[10]: Už tam jen chybí Doba změn :D

12 Lomeril Lomeril | 15. března 2011 v 20:49 | Reagovat

[11]: Heh, já věděla, že jsem na něco zapomněla.

13 Eillen Eillen | 15. března 2011 v 20:51 | Reagovat

[12]: Tak když to vezmeš kolem a kolem, tak se to s Drakem v části kryje, takže je to vlastně jedno :)

Ty jo, to je dneska fakt produktivita práce na bodu mrazu... Ještě že jsem do pauzy na jídlo stihla udělat povinnosti za dnešek. A na stahování skluzu není ani pomyšlení :D

14 Colleen Colleen | Web | 15. března 2011 v 22:50 | Reagovat

Pamatuješ, jak jsem u první kapitoly psala, že nečtu upíry a že nevím, jak dlouho vydržím? Vydržela jsem :) Sice jsem komentovala sporadicky, ale vždycky jsem to jednou za čas dohnala.

Trilogie jako celek se mi líbila (dokonce kvůli ní i přemýšlím, že bych si zkusila přečíst Vampýrskou akademii), některé postavy u mě byly oblíbenější, jiné už méně. Epilog byl krásnou tečkou za příběhem, jen mě trochu mrzí, že tam s nimi nebyla i Sandra. Vím, že nemá s lovci nic moc společného, ale tak aby Rafael nebyl sám :P

Těším se na nová dobrodružství v tomto světě :) Ten popis, co máš u přehledu, zní totiž dobře.

15 Lomeril Lomeril | 15. března 2011 v 23:02 | Reagovat

[14]: Děkuji. Sandra původně neměla být ani v poslední kapitole, která se v původním plánu měla odehrávat v nemocnici na Karláku :-) Ale pak mě napadlo, že by to asi měla slyšet. EPilog ale měl být opravdu jen společná dovolená týmu.
Nová dobrodružství se pomalu, ale jistě tvoří.
Jen tak na okraj, které byly oblíbené a které ne?

16 Colleen Colleen | Web | 16. března 2011 v 20:22 | Reagovat

[15]: Juchů :)

Oblíbené: Frank a veškeří lovci, Sandra a Ivy

Ryan byl ten, kterého jsem si neoblíbila vůbec (nezabíjet :D). Byla jsem totiž velký fanoušek Andrej+Nancy :P :D

17 Lomeril Lomeril | 16. března 2011 v 21:07 | Reagovat

[16]: Chudák Ryan :-) O pairingu Andrej/Nancy jsem vážně uvažovala. Dokonce myslím, že byla i verze, kde spolu chodili, Andrej umřel a Nancy se pak dala dohromady s Ryanem.
Takže teď všichni mají rádi Franka? Kam se poděl tým Rafael?

18 Colleen Colleen | Web | 16. března 2011 v 21:25 | Reagovat

[17]: Popravdě řečeno, Rafaela jsem si začala víc všímat, až když obdaroval Sandru...
TÝM RUSOVÉ! :P

19 Lomeril Lomeril | 16. března 2011 v 21:31 | Reagovat

[18]: Souhlasím, jsem v týmu Rusové, týmu Ryan, týmu Pablo a Ethan, týmu Ivy, týmu Španělé, týmu Nancy a Rafael, týmu Petra, týmu Elliot... ehm... no, asi chápete, proč jsem začala psát "Neříkej mi pravdu"

20 Veronica Star / Ryuu Veronica Star / Ryuu | Web | 7. července 2011 v 17:04 | Reagovat

Tak...včera jsem po třech dnech dočetla Lovce a .... MILUJU TO! Ten nápad a celkově tvůj styl psaní! WoW!!! sama píšu...nikde nezveřejňuju a stydím se! Po tomto jsem klesla na -100, protože ty jsi někde hooodně nade mnou!!!! WOW WOW WOW!!!! Skvělý! jdu se pustit do dalších povídek...doufám že budou minimálně tak dobrý jako tahle :D

21 Lomeril Lomeril | Web | 7. července 2011 v 17:44 | Reagovat

[20]: Jsem ráda, že nevidíš, jak se teď červenám. Ostatní povídky asi nejsou tak úžasné, Krev na sněhu je slušná, zbytek je horší.

22 Veronica Star / Ryuu Veronica Star / Ryuu | Web | 7. července 2011 v 19:40 | Reagovat

[21]: Červenání je zdravá věc :D prokrví se ti hlavinka
Jinak...jdu číst tu spoooooustu co tu máš :D

23 Nesis Nesis | Web | 9. srpna 2011 v 21:43 | Reagovat

keďže sama viem ako komentár potešia a keďže som to zhltla za jeden deň všetky tri časti v období literárnych suchot, komentár musím napísať.
Som nadšená, úplné ma to dostalo, pretože milujem postavy ktoré dýchajú v každom slove, Nancy s jej padaním do problémov po hlave, s Rafaelom, ktorého proste zbožňujem, pre to akési skromné, jednoduché zmýšľanie niekoho, koho si musí človek len vážiť,  April, pretože okrem toho že to meno zbožňujem, ju mám povahovo rada a je mi ľúto, že tam bola len kúsok, Jess a jej divé nálady, Ryena pre jeho všedno-nevšedný šarm a celkovo toľko postáv, že vypísať ich mená, úžasné vlastnosti, chybičky a drobnosti, ktoré ma dostali, tak som tu do zajtra...
Musím sa uspokojiť len s tým, že skladám klobúk drahá pani, gratulujem k ebookom, a myslím že boli zaslúžené... A v neposlednom rade ďakujem za rozhýbanie múzy, potrebovala som to, a niečo kvalitné s myšlienkou ma nakoplo... ďakujem, klaniam sa a porúčam ;)

24 Lomeril Lomeril | Web | 9. srpna 2011 v 21:51 | Reagovat

[23]: Děkuji, jsem vždycky ráda, když se mi podaří někoho inspiračně nakopnout, a nic mě nepotěší víc, než když si někdo oblíbí moje postavy. Co se April týče, taky je mi líto, že nedostala víc prostoru, ale bohužel příběh tomu nepřál. Hej, třeba jednoho dne napíšu něco jen o ní...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama