20. Zrádkyně

12. března 2011 v 18:44 | Lomeril |  Lovci temnot
A jako na oslavu nového designu od Cirilly Riannon sem vkládám další kapitolu Lovců. Konečně začne nějaká akce. Proč přišla Cassidy Travenová? Co chce? Připoutejte se, závěrečná jízda začíná.


Ryanovi jsem nemusela říkat ani slovo, Frank mu zřejmě všechno prozradil. Přeměnili jsme se a nejspíš jsme překonali rekord v běhu ze schodů na dvě patra. Taky jsme si po cestě málem zlámali nohy, ale nakonec jsme zabrzdili v konferenční místnosti bez úhony.
Cassidy seděla na židli, ruce složené v klíně a při našem příchodu se ani nepohnula. Neudržela jsem se a zavrčela jsem na ni.
"Uklidni se, Nancy," okřikl mě Frank. "Takže, slečno Travenová, ještě jednou: proč jste sem přišla?"
"Nabízím vám obchod. Prozradím vám, kde se skrývají Prokletí, které hledáte, a kde, kdy a s kým se mají setkat," oznámila Cassidy klidně.
"S kým se mají setkat, to už víme," odvětil Diego. "A na to ostatní brzy přijedeme."
"Nepřijdete. Každých pár dní se stěhujeme. A to setkání je velmi přísně tajné," opáčila Cassidy.
"A přesto o něm víme," řekla tiše Ines. "Ale i kdybychom o něm neměli tušení, proč bys nám ty měla pomáhat?"
Cassidy se kousla do rtu a oči se jí zaplnily slzami. Buď to nebyla ta bezcitná mrcha, jako která se chovala, nebo byla zatraceně dobrá herečka.
"Když vám pomůžu polapit Williama Cainea, vrátíte mi Dominica?"
Páni! Ona je ochotná zničit celou svou rodinu, aby ho osvobodila. Je to možné? Je možné, že by holka, která svého přítele poslala skoro do postele jiné, aby ji mohla zabít, byla schopná tak silné lásky?
"To je všechno?" zvedla Ines obočí.
"Svobodu pro mě, Dominica a mojí kožoměnkyni," doplnila Cassidy.
Nevěřím, poznamenal Rafael. Varuje svého otce a Cherry.
Ale tuhle cenu zaplatíme, uvědomila jsem si. Pamatuješ? O Travena teď nejde. Hlavní je zničit kořen, to znamená Cainea. Nabízí nám tu obchod - její rodinu a Dominica za Cainea a ty kolem něj. A my na něj přistoupíme.
"Nechceš toho málo," zamumlal Frank. "Nech nás poradit se."
Cassidy pohlédla Frankovi do očí. "Musíte mi věřit," řekla naléhavě a pak se otočila k Ines. "Mluvím pravdu."
"Nech nás poradit se," zopakoval Frank.
Nela a Oleg zůstali u Cassidy, aby ji nenapadlo dělat nějaké vylomeniny. My ostatní jsme se shromáždili ve vedlejší místnosti.
"Riskneme to?" zeptal se Andrej.
"Měli bychom," zabručela Ines. "Lepší šanci už nedostaneme."
"Co když nás podrazí?" ozval se Ryan.
"Nemyslím si, že to udělá," zavrtěl Diego hlavou. "Moc dobře si to promyslela, než sem šla. Tohle je pro ni jediná možnost, jak se z toho dostat bez úhony. Nějaká politika ji nezajímá, chce prostě jen v klidu žít. Tenhle tah jí to umožní."
"Kromě toho ví, že bychom si ji našli," dodala Ines.
"Takže bereme?" zeptal se Vašek. "Jste schopní zajistit jí toho kluka?"
"Ano, to by se mělo dát zařídit," usoudil Frank. "Takže jdeme do toho? Někdo proti?"
Nikdo ani nedutal. Věděli jsme, že nesmíme promarnit příležitost.
Vrátili jsme se do konferenční místnosti. Frank a Ines se posadili přímo proti Cassidy.
"Tak povídej," vybídl ji Frank.
"Setkají se s vévodou Felixem a jeho kožoměncem dnes večer v jednom skladišti. Bude tam patnáct Schmidtových Prokletých a všichni, co s námi přišli z Anglie. Hlavní vchod bude pečlivě hlídaný a okna jsou zamřížovaná, ale je tam zadní vchod, vždycky zavřený na závoru. Odemknu vám ho," slíbila.
"Dnes večer. V kolik hodin?" zeptala se Ines.
"V sedm večer."
Andrej tiše hvízdnul. Měli jsme hodinu a půl a Elliot a posily to nestihnou.
"Takže máme naspěch," konstatoval Frank. "Tak povídej, co mají za dary?"
"To jsme si nedomluvili!" zvolala Cassidy a vyskočila.
"Nezdržuj," vyštěkla Ines, "a vysyp to."
"Nevím," přiznala Cassidy. "Caine dokáže nějak čerpat magii z upírů a kožoměnců a táta získal dar toho Dárce, schopnost rétoriky nebo tak nějak tomu říká."
Samozřejmě. Clem uměl mluvit tak sugestivně, že když něco popisoval, člověk to viděl před očima. Nezáleželo ani tak na slovech, jako na intonaci jeho hlasu. Začala jsem chápat, proč to byl Traven, kdo mluvil v těch videozáznamech. Zprostředkovaně dar sice nefungoval, ale stejně...
"A další dary?" naléhala Ines. "My moc dobře víme, že tvůj otec má víc než jeden dar. Tak co umí dál?"
Cassidy vypadala upřímně překvapená. "Víc darů než jeden? To je přece nemožné."
"Není a ty to moc dobře víš," zavrčel Andrej.
"Nevím. O ničem takovém táta nemluvil," bránila se Cassidy.
"Poslyš, Cassidy, když nám budeš lhát, nebudeme rádi," naklonila se k ní Ines. "Můžeme tě zmáčknout trochu víc, než se ti bude líbit."
"To můžete, ale v tom případě moje kožoměnkyně varuje všechny Prokleté a vy budete mít prázdné ruce," odsekla Cassidy chladně.
Není blbá, konstatovala jsem.
Frank něco pošeptal Ines do ucha. Ta chvíli přemýšlela a pak pokrčila rameny. Frank se obrátil ke Cassidy.
"Takže jsme dohodnutí," řekl. "Kde je to skladiště a jak se dostaneme k zadnímu vchodu?"

"Budeme to jenom pozorovat," řekl Frank asi po dvacáté. "Na to stačíme tři. Na razii nemáme lidi a mučedníkem se stát nechci. Já, Diego a Ines půjdeme dovnitř a vy počkáte venku. Za námi půjdete jen v případě, že by se semlelo něco, co by se dalo zachránit."
"Té holce jste ale říkali, že přijdete všichni a Prokleté pobijete," namítl Tomáš, jeden z českých lovců.
"Cassidy Travenová je poslední člověk, u kterého mě trápí, že neví, co se děje," zavrčel Frank a zkontroloval, jestli má nabitou pistoli. "Prostě tu počkejte. My zjistíme, co se děje, a večer s Elliotem a Darrenem dáme dohromady plán."
Seděli jsme v malé čínské restauraci kousek od zadního vchodu do příslušného skladiště. Skupina velká jako ta naše se tam mohla docela dobře schovat, protože Frank, Diego a Ines si postavili hlavu, že dovnitř půjdou sami. Chtěli si jen poslechnout, o čem bude vévoda Felix s Cainem jednat. Cassidy samozřejmě propustili, jakmile měli pocit, že z ní vytáhli všechno, aby se Traven náhodou nedivil, kam mu zmizela dcera.
Diego a Ines už čekali u dveří. Frank ještě zaváhal u stolu a zastavil se pohledem na mně, Rafaelovi a Ryanovi.
"Hlavně neudělejte nějakou hovadinu, jo?"
"My?" nasadila jsem co nejnevinnější obličej. "My a hovadina? Co tě nemá!"
Frank jenom zavrtěl hlavou a vydal se za Ramirezovými. Já jsem pod stolem chytila Ryana za ruku. Vzpomněla jsem si, co mi řekl na parkovišti před McDonaldem v Readingu:
Ale přísahám, že jestli ti šmejdi šáhnou na Franka, tak mě v záloze neudrží ani svatá Trojice.
I já jsem byla kožoměnkyně a měla jsem svého upíra. Od mých deseti let, kdy jsem vstoupila do tohoto světa, kde člověk nikdy nebyl sám, mi vštěpovali, že péče o svého upíra je moje nejvyšší povinnost. Šlo proti všem našim zásadám, nechat svoje upíry jít někam bez nás. A přesto se zdálo, že Frank odchází do boje bez Ryana až příliš často. Ano, jeho důvody byly rozumné. Ryan měl málo zkušeností - ale kde je měl získat? Byl mladý - ale chtěl jít s Frankem. Měl zajistit spojení s námi - ale nezvládla by to vysílačka nebo nějaký jiný kožoměnec?
Usmál se na mě, přestože jsem v jeho očích viděla špatně skrývané napětí, a pak se sklonil a políbil mě. Náš první polibek na veřejnosti. Pravda, ani se tomu nedalo říkat polibek, byla to spíš jen rychlá pusa, ale poprvé jsme před ostatními dali najevo, jak to s námi je.
"Konečně," protočil Oleg oči.
"Cože?" zvedl Ryan tázavě obočí.
"Vždyť to bylo úplně jasné," přisadil si Andrej. "Už když jsme přijeli. Doufám, že takhle rychlý postřeh nemáte ve všem, jinak se vám jako lovcům moc dařit nebude."
Ryan už se nadechoval k odpovědi, ale najednou se zarazil a zavřel oči.
"Už jsou v zahradě," zašeptal. "Postupují kupředu. Jde to pomalu, drží se ve stínech. Diego jde první, pak Frank a Ines jde za ním. Už došli ke dveřím. Je to v pořádku, je odemčeno. Za dveřmi je široká chodba. Postupují dál, teď došli k lítačkám do haly. Slyší hlasy, ale nerozumí jim a nic nevidí. Diego opatrně vykukuje sklem v těch lítačkách. Vzduch je čistý, jdou do haly."
Najednou se prudce nadechl a stiskl mi ruku tak silně, až to zabolelo.
"Ryane? Co se děje?" zeptal se Rafael a v jeho hlase zazníval stejný strach, jaký jsem cítila sama.
V tu chvíli Ryan vyjekl bolestí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Zmatena Zmatena | Web | 12. března 2011 v 20:06 | Reagovat

Kdyby se to psalo v kratci casti cetlo by se to lepe...Jinac promin za kritiku...Mas to jinac tady pekne...

2 Awia Awia | Web | 12. března 2011 v 20:14 | Reagovat

Takže to byla bouda? Nebo co? Jinak nový vzhled je hezký. Jako ostatně každý, který si sem necháš dát. ;)

3 Majda Majda | E-mail | Web | 12. března 2011 v 20:39 | Reagovat

Sice to čtu poprvé ale moc se mi to líbí x)

4 Colleen Colleen | Web | 12. března 2011 v 20:41 | Reagovat

Ts, asi si počkám, až to dokončíš, nedokážu trpělivě čekat na pokračování! :D

5 Lomeril Lomeril | 12. března 2011 v 20:48 | Reagovat

[1]: Kritika nevadí, vůbec ne. Jen je zvláštní, že části někomu připadají dlouhé, někomu krátké. Zase v kratší části by se vůbec nic nestalo a měla bych strach, že to čtenáře brzy začne nudit.

[2]: Co to bylo, to se teprve uvidí. Děkuji za chválu, jako mizerný grafik jsem před cca dvěma lety utekla k cizí grafice. A ty poslední, to byla většinou láska na první pohled.

[3]: Děkuji :-)

[4]: Závěr sem chci naházet rychle, do středy bude určitě po všem.

6 Akademie Tenebrae Akademie Tenebrae | Web | 12. března 2011 v 20:53 | Reagovat

Dobrý den,
tímto Vás zveme do nejprestižnější univerzity Feline. Doufáme, že Vás náš nápad zaujme a podaří se nám ho rozšířit. Neberte to prosím jako reklamu, jen jako žádost. Pokud vás tento komentář zaujal, budeme jen rádi, když se dostavíte na náš web a vyjádříte svů názor k němu. Je to web hlavně pro ty, kteří si chtějí zdokonalit psaní a rozšířit vědomosti o Feline.

7 Zmatena Zmatena | Web | 12. března 2011 v 21:34 | Reagovat

Já to myslela tak že by sem to rozdělila ještě na dvě části...

8 Lomeril Lomeril | Web | 12. března 2011 v 21:42 | Reagovat

[7]: Tak buď bych dvě části vydala odděleně a platilo by tvrzení, které jsem už psala, nebo bych je vydávala těsně po sobě a znamenalo by to zbytečné klikání navíc.

9 Zmatena Zmatena | Web | 12. března 2011 v 22:14 | Reagovat

No ok :-)Jen sem vyjadrila svuj nazor...

10 Lomeril Lomeril | Web | 12. března 2011 v 22:17 | Reagovat

[9]: V pořádku, na to más samozřejmě plné právo :-) Já jsem zase vyjádřila svůj.

11 Zmatena Zmatena | Web | 12. března 2011 v 22:34 | Reagovat

Vsak jasne:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama