Ines Ramirezová

10. ledna 2011 v 14:37 | Lomeril |  Osobnost měsíce
Narozena: 1968
Rasa: Upír
Zaměstnání: lovec
Kožoměnec: Diego Ramirez
Rodné příjmení: Escobarová
Dar:  vidět minulost
Proud magie: ofenzivní
Vzhled: hnědé oči, černé, vlnité lasy. Na levé ruce má tetování - polovina obličeje draka, pasuje k polovině na ruce jejího manžela



Rodina
Manžel: Diego Ramirez
Otec: Juan Escobar
Matka: Victoria Escobarová
Sourozenci: Juan (*1959), Emilio (*1961), Victoria (*1963), Alejandro (* 1966)
Děti: syn Sebastian (* 1993)

Život:
Narodila se jako Inés María Claudia Escobar del Sahugo jako nejmladší z pěti dětí Juana a Victorie Escobarových. Její otec je hlavou rodiny Escobar del Sahugo, což je jedna z větví rodiny Escobarů, která vládne provincii Salamanca a významně se podílí na správě Kastilie. Ines vyrostla v Salamance a v patnácti letech přistoupila k Orákulu jako všichni. To jí bez váhání přidělilo jistého Diega Ramireze. Její rodiče tím byli pobouřeni, protože nejen že to byl muž, ale navíc pocházel z obyčejné rodiny, a okamžitě žádali o právo nového přidělení. Ines, která celý život vyrůstala ve stínu sourozenců a byla vždycky tou malou holčičkou, si ale postavila hlavu a prohlásila, že Diega Ramireze přijme. Už ji totiž unavovalo, že všichni rozhodují za ni.
Rodiče zpočátku doufali, že se jedná jen o záchvat pubertálního vzdoru a že jakmile zjistí, že je pro ni těžké najít společnou řeč s mladíkem z úplně jiných poměrů, uzná svou chybu a dovolí, aby jí našli někoho vhodného. Jenže Ines s tím mladíkem společnou řeč našla velmi snadno - Diego byl vzdělaný, chytrý a podobně svobodomyslný jako Ines. Rok a půl po přidělení spolu začali chodit a to byla poslední kapka do už tak plného poháru trpělivosti seňora a seňory Escobarových. Prohlásili, že dokud bude jejich dera udržovat takovýto skandální vztah, nechtějí s ní mít nic společného, a zpřetrhali kontakty.
Nadále se o Ines starala Diegova komunita, která vlastní prostředně velký hotel v Altee na Costa Blanca (část východního pobřeží Španělska, ve Valencijském společenství). Už v devatenácti letech začali pracovat u lovců, kteří náhodou sídlí ve Valencii (hlavním město Valencijského společenství). Ramirezovi by je sice uživili, ale Ines se cítila jako příživník a chtěla se postavit na vlastní nohy. Její starší bratr Alejandro v té době u lovců také nastupoval a vyjednal Diegovi a Ines práci v archivu. Jeden pár lovců si ale brzy mladého páru všimnul na trénincích sebeobrany a viděl jejich potenciál. Velice brzy se z nich tak stali plnohodnotní lovci. Vzali se v r. 1990.
Kariéru přerušili pouze v letech 1993-94 kvůli Inesině mateřské dovolené. Jejich syn, kožoměnec Sebastián, většinu času žije s rodinou svého otce v Altee.

Behind the scenes:
Ines obdivuje čínskou tradici a miluje čínské jídlo.
Považuje se za katoličku, ale už dlouho nebyla v kostele.
Inspirací pro vznik Ines a Diega bylo fanouškovské video k filmu Desperado.

Obrázky
Jedna- asi nejlépe vystihuje Ines Ramirezovou, lovkyni.

Písničky
Cancion del Mariachi - písnička a video, při které Diego a Ines vznikli. Film Desperado jsem, podotýkám, neviděla.

Poets of the Fall - War - tohle je tak trochu písnička pro všechny lovce. Tak ji sem dám, aby toho nebylo málo.


Ines je vám samozřejmě k dispozici, pokud máte jakékoliv otázky. A protože to nebylo fér, pozvala jsem i Diega, který bude zodpovídat otázky se svou ženou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Awia Awia | Web | 10. ledna 2011 v 17:20 | Reagovat

Ines je úžasná postava (a Diago samozřejmě taky). Učarovala hned zpočátku, když se v příběhu objevila. Rozhodně je mi sympatická, ale zároveň umí nahánět strach. Salma Hayek ji bezesporu vystihuje. Prostě takový ten temný pohed, kdy si člověk nemůže být ničím jistý. Dokáže být veselá a milá, ale taky vášnivá či naprosto klidná, když nějakému Ztracenému trhá hlavu. MUHAHA. Ano, právě takto si ji představuji. Ale na druhou stranu je to rozumná ženská, která umí poradit a podržet, když je potřeba.

Každopádně musím smeknout, kolik informací o svých postavách víš. Hlavně všechny ty věci s poměry, kde kdo žije atd. Její a Diegův příběh jsem samozřejmě ve zkráceném podání znala, ale překvapilo mě, z jak velké rodiny pochází a také, že má dítě. Pokud byl její dar někde zmíněn, tak mi také nejspíš úspěšně unikl. Každopádně mám pár otázek ... takže hurá na to. :D

1. K volbě jejich povolání: je mi jasné, že se Ines chtěla osamostatnit a proto si hledala práci, ale zajímalo by mě, jestli to byl jediný důvod, proč se k Lovcům přidala (vlastně přidali - i s Diegem)? Jestli tam šli s tím, že budou pracovat pouze v archivu a později se ukázalo, že mají talent, nebo tuto práci přijala z čistě morálních důvodů, či snad kvůli nějaké příhodě z minulosti (nevyřízené účty např.)...?

2. (Pozor, zákeřná otázka:) Kdo byl iniciátorem jejich vztahu (milostného). Podnikl první krok Diego nebo snad Ines...?

3. Co si myslí o Rafaelovi a Nancy? Myslí si, že mají šanci být dobrými lovci, nebo by byli raději, kdyby se drželi spíše stranou? (Ne, tuto otázku jsem si nemohla odpustit.)

2 Eillen Eillen | 10. ledna 2011 v 17:52 | Reagovat

Já bych se ráda zeptala Diega, ačkoliv mi může odpovědět i Ines.

Diego, jaké byli první pocity Ines, když ji rodiče "zavrhli"?

Ines, omlouvám se za takový dotaz, musí vám být nepříjemný. Proto promiňte následující dotaz směřovaný na vás. Jaká byla absolutně první reakce Diega? Samozřejmě myslím jeho myšlenky, které jste slyšela pouze vy.

Pokud se vám ani na jeden dotaz nechce odpovídat, chápu to. Není příjemné se vracet k takovým vzpomínkám.

3 Ines Ramirezová Ines Ramirezová | 10. ledna 2011 v 18:46 | Reagovat

No, otázek je hodně, tak se do toho pustíme, ne, miláčku?

[1]: Lovci se nám vždycky líbili a říkali jsme si, že bylo hustý lovit Prokleté. Ale první impuls byly opravdu peníze. Až když jsme zjistili, že nám to jde a baví nás to. A ještě později, když nastoupila rutina, nás udržovaly ty morální důvody. Setkávali jsme se s příbuznými obětí, někdy dokonce s jejich kožoměnci, když zrovna přežili. Na něco takového se nezapomíná.

4 Ines Ramirezová Ines Ramirezová | 10. ledna 2011 v 18:49 | Reagovat

[1]: První krok v milostném vztahu... Víte, ono je dost těžké určit, kdo to byl první, když si vzájemně vidíte do hlavy. Myslím, že Diego se do mě možná zamiloval jako první, ale bál se toho, co se stalo - že to zabije můj poslední kontakt s rodinou. Chvíli to vypadalo beznadějně, protože jsme oba strašně moc chtěli být spolu, ale věděli jsme, že máma a táta to prostě neskousnou.

5 Diego Ramirez Diego Ramirez | 10. ledna 2011 v 18:50 | Reagovat

[1]: Ines prostě nechce říct, že jsme to jednou probírali a snažili jsme se dobrat řešení, když jí povolily nervy a zaútočila na mě.

6 Ines Ramirezová Ines Ramirezová | 10. ledna 2011 v 18:52 | Reagovat

[5]: Zaútočila? Ještě říkej, že se ti to nelíbilo, ty hade!

[1]: Každopádně jsem si uvědomila, že Diega chci víc než rodiče, a Diego se zařekl, že mi to vynahradí, co to jen půjde.

7 Ines Ramirezová Ines Ramirezová | 10. ledna 2011 v 18:56 | Reagovat

[1]: A k Rafaelovi a Nancy... Rozhodně mají talent. A motivaci. Jsou nezkušení. Ale do budoucna? Nevím. Když lovci odcházejí dobrovolně, je to většinou kvůli věku, rodině nebo těsně po prvním opravdu drsném zážitku. Zatím neviděli nic. Až uvidí tu opravdu nechutnou stránku naší práce, buď je odradí tak, že už se nevrátí, nebo ji skousnou a budou pokračovat. To se teď nedá odhadnout.

8 Diego Ramirez Diego Ramirez | 10. ledna 2011 v 18:57 | Reagovat

[7]: Já si myslím, že se s tím vyrovnají. Bude jim to možná trvat delší dobu, ale právě ta jejich motivace je bude popohánět. Kromě toho Nancy umí být pěkně umíněná, když na to přijde.

9 Diego Ramirez Diego Ramirez | 10. ledna 2011 v 19:01 | Reagovat

[2]: Čekali jsme to. Prvních pár týdnů jsme se náš vztah snažili tajit, ale pak se to stejně provalilo. Věděli jsme, že to bude katastrofa, ale zase ne taková. Nenapadlo nás, že ji vyhodí z domu. Nejdřív se cítila zraněná, opuštěná a vyděšená. Po čase se ozvala její hrdost a dospěla k závěru, že když ji nechtějí, ona se jich doprošovat nebude.

10 Ines Ramirezová Ines Ramirezová | 10. ledna 2011 v 19:05 | Reagovat

[2]: Jeho první reakce na moje vykopnutí? Chtěl se přeměnit a ukousnout tátovi hlavu. Musela jsem ho doslova vyhodit za dveře a zamknout, abych mohla dokončit rozhovor. Tedy, ne že by toho ještě bylo moc co říct, ale chtěla jsem si ujasnit podmínky. Nikdy bych neřekla, kolik škody dokáže rozzuřený vlk napáchat na dubu z osmnáctého století během dvou minut, ale aspoň na mě mají památku.

11 Eillen Eillen | 10. ledna 2011 v 19:23 | Reagovat

Podle čeho jste vybírali jméno svého syna?
A byl už někomu přidělen? Pokud ano, kdo je jeho upír/upírka?

12 Awia Awia | Web | 10. ledna 2011 v 19:58 | Reagovat

[6]: Myslím, že je zbytečné ptát se, zda by jsi, kdyby jsi měla tu možnost, volila jinak... :)

[8]: Hm... tak to mi asi neprozradíte, zda na konci tohoto dílu dojde k nějaké takové události, která by o jejich budoucí kariéře lovců rozhodla, že?

[10]: A stýská se ti po nich někdy? Nemyslím jen rodiče, ale třeba i sourozence. Přece jen jsi z velké rodiny.

Nakonec záludná otázka pro Diega (ano, jsem zlá) - nehledě na pouto, které mezi sebou máte, co všechno by jsi byl ochotný pro Ines udělat/obětovat? V tomto kontextu se musím zeptat ještě na další otázku - čistě teoreticky, když by nastala situace, kdy bys musel Ines opustit s vědomím, že to nepřežije, udělal bys to? (Pamatuji si, že na takovéto případy upozorňovali Frank s Oliverem, když začínali učit naše nováčky.)

Poznámka pod čarou: Proč si vždy, když vidím napsané (nebo píši) jméno Diego, vzpomenu na šavlozubého tygra z Doby ledové?

13 Ines Ramirezová Ines Ramirezová | 10. ledna 2011 v 20:23 | Reagovat

[11]: Prostě se nám líbilo, žádný hlubší smysl v tom není. Kluk ještě přidělený není, je mu teprve jedenáct. Má čas.

[12]: Bohužel, Lomeril nám přísně zakázala spilery, takže musíme mlčet jako hrob.

Samozřejmě se mi po rodičích stýská. Kdykoliv vidím Martu (svoji tchyni), jak se o Diega stará, bolí mě, že nikoho takového nemám. I když máma nikdy nebyla moc rodinný typ (vždycky mě zaráželo, proč si pořídila tolik dětí), vždycky byla spíš trochu snob. Po sourozencích... Juan a Emilio byli kluci a o hodně starší, nikdy jsem se s nimi tak úplně nebavila. S Viky nás dal dohromady Jandro, krátce poté, co se narodil Sebastián, ale píšeme si tak jednou za půl roku. Jandro (Alejandro, nejmladší bratr, pozn. Lom.) se mnou styky nepřerušil nikdy, pomohl nám sehnat práci. V poslední době má ale hodně vlastních problémů a tak jsem ho neviděla dobré dva roky.

14 Diego Ramirez Diego Ramirez | 10. ledna 2011 v 20:28 | Reagovat

[12]: Je těžké říct, co bych byl schopen obětovat. Ani kdybyste se mě zeptala na konkrétní věci, neřeknu vám, jestli bych je v dané situaci byl schopen udělat. Záleželo by totiž na důvodech, proč bych měl.
A kdybych ji měl opustit... brrr. To je problém, když je vaše upírka zároveň vaše manželka. Většina kožoměnců má opory dvě - upíra a partnera. Já mám jen jednu a vzdával bych se jí těžko. Ale neumím si představit situaci natolik zoufalou, že bych se nepokusil něco udělat. Umím si představit, že bych ji opustil, abych došel pro pomoc, počítá se to?

15 Eillen Eillen | 11. ledna 2011 v 16:01 | Reagovat

Rok? Já netušila, že dělám rozhovor a cestujeme u toho v čase, proto mi to překvapilo. Přeci jen 1994 a jedenáct let mi dává 2005 a to už jaksi bylo. Proto jsem se ptala na to přidělení...

16 Lomeril Lomeril | 11. ledna 2011 v 16:22 | Reagovat

[15]: Zaprvé nevím, kde jsi sebrala ten rok a to 1994. Zadruhé, rozhovor je vztažený k době, kdy se odehrávají Lovci temnot, což je druhá polovina r.2004 (tedy zatím). Potřebuju dobu, kdy budu mít jistotu, že dotyčná postava je pořád naživu.

17 Eillen Eillen | 11. ledna 2011 v 17:49 | Reagovat

1993-94 mateřská. Tak jsem počítala schválně od roku 1994.
Ohledně doby rozhovoru, já to chápu, jak jen říkám, nedošlo mi, že je to v tom roce a tak jsem si to spočítala prostě k dnešnímu dni.

18 Lomeril Lomeril | 11. ledna 2011 v 18:26 | Reagovat

Tak dneska Sebastián asi přidělený je. Ale narodil se 1993, takže když počítáš rok podle jeho věku (11 let), je ti mateřská na dvě věci.

19 Eillen Eillen | 11. ledna 2011 v 18:42 | Reagovat

Co chceš po osobě, která přišla domů z práce, kde musela nahrávat do jednotlivých spisů odpovědi na součinnost bank a za jeden den jich udělala cca 3000? Holt mozek je někde na dovolené, prý pošle pohled z Havaje nebo Kanárů, ještě neví, kam se mu chce :D

20 Lomeril Lomeril | 11. ledna 2011 v 18:50 | Reagovat

Chci po ní to, co po osobě, která už čtyři hodiny po sobě dělá (samozřejmě na poslední chvíli) protokoly na blbý laborky. Až tvůj mozek oznámí kde je, zeptej se ho, jestli tam neviděl ten můj. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama