10. Lásky čas

23. června 2010 v 13:29 | Lomeril |  Lovci Prokletých
Avatar Nancy

Desátá kapitola, už vkládaná z nového notebooku. A už vkládaná budoucí vysokoškolskou studentkou. Euforie je vlezlá věc.
Ke kapitole: Připomene se nám Petra. A samozřejmě, což je hlavní náplní kapitoly, se dočkáme dalšího vývoje vztahu Nancy-Dominic.


Zrovna jsem mířila na kolej a u srdce mě hřála esemeska od Dominica: V osm si pro tebe prijdu. Byla sobota a další týden mi začínala přestávka v krmení.
Najedou mě někdo dohonil. Překvapilo mě, když jsem zjistila, že je to Gail Allenbergerová, Petřina upírka. Vzhledem k tomu, jak nepřátelsky se Petra tvářila na rozloučení s Joeym a Zacem, jsem čekala, že se se mnou nebudou bavit ani jedna.
"Ahoj, Gail," pozdravila jsem ji.
"Mám ti předat vzkaz," řekla a upřímně, v jejím hlase moc přátelství nezaznívalo. "Od Petry. Prý si máš dát na Dominica pozor a zjistit si, jaký vztah má ke Cassidy Travenové, Cherryině mladší sestře."
"Proč mi to Petra neřekla sama?" přimhouřila jsem oči. Takovéhle poslíčkování se mi nelíbilo.
"Má pro to svoje důvody. Každopádně ti mám ještě vyřídit, že si myslí, že tu jde o víc než jen o vzájemnou přitažlivost, jen ještě neví, co za tím vším je," pokračovala Gail.
To mě dožralo. Nejen že mi posílá vzkazy po někom, jako bychom byly ve druhé třídě, ale ještě navíc má tu drzost kecat mi do života, jako bych byla nesvéprávná. Zastavila jsem se. Gail se zastavila také a podívala se mi do očí. Musela jsem přiznat, že když nic jiného, tak odvahu Gail měla.
"Takže poslouchej," zavrčela jsem, "nikomu, opakuji, nikomu není nic do toho, co dělám a s kým to dělám. Osobně si myslím, že by Petře prospělo, kdyby omezila detektivní seriály a bondovky, protože nevidím jediný důvod, proč by za tím mělo být něco víc, nevidím jediný důvod, proč věřit Petře a ne Dominicovi. Jasné?"
Gail jenom pokrčila rameny. "Aspoň nemůžeš říct, že jsme tě nevarovaly."
S tím prostě odešla. Nechápala jsem, jak dokázala udržet tak bohorovný klid, když já jsem měla pocit, že každou chvíli vybuchnu zuřivostí. Nechápala jsem, co proti Dominicovi všichni mají - Rafael, Petra, Gail...
Jen jedna jediná věc mě trápila. Zjisti si, jaký vztah má ke Cassidy Travenové, Cherryině mladší sestře. Mohlo tam být něco víc? Chodil s ní snad někdy? Leží v Dominicově vztahu s Cassidy, ať už je jakýkoliv, důvod jeho nechuti k Cherry?
No, aspoň jsem měla jeden námět ke konverzaci na večer.

Rafael mé přípravy sledoval se smíšenými pocity. Trápil ho můj rozhovor s Gail, měl pocit, že mu něco uniká, ale zároveň netušil, co by mohlo být důležitého na vzkazu od žárlivé ex-přítelkyně. Na jednu stranu si nebyl jistý, jestli Dominica schvaluje, ale na druhou stranu se bavil mojí nervozitou a byl rád, když viděl, že mám Dominica ráda.
V osm se skutečně ozvalo zaťukání na dveře a Dominic mě vytáhl za ruku ven. Když se usmál, zatočil se se mnou svět, a jeho teplá ruka, která svírala tu moji, jako by držela v dlani celý svět.
Venku nikdo nebyl, noc patřila jen a jen nám. Sice nebylo nejtepleji, ale už se dalo vydržet venku, takže jsme toho s chutí využili. Odvedl mě na naši lavičku k rybníčku, kde jsme se usadili, a protože bylo jasno, dívali jsme se na hvězdy. O něčem takovém jsem vždycky snila. Chvíli jsem se k němu tiskla, beze slova a snad i bez myšlenek, než jsem si vzpomněla na Gailino varování.
Nechtělo se mi rušit tu chvíli, ale i tak jsem se najednou chovala, jako bych seděla na ježkovi, takže se mě brzy sám zeptal, co se děje. Pověděla jsem mu vlastně všechno, co mi řekla Gail.
Dominic si jenom povzdechl. Zdálo se mi, že je v tom povzdechu spíš soucit.
"Malá, bláznivá Petra! Má občas zkreslené představy o světě. Všude vidí příběhy, které se stávají jenom ve filmech - to byl taky jeden z důvodů, proč jsme se rozešli. Mluvila o tom, že by mi dala napít svojí krve, jako výraz nekonečné lásky, a když jsem odmítl, vzala si do hlavy, že se jí snažím něco zatajit."
Cože? Petra se nabízela jako prodejná krev? Ta Petra, která se kvůli tomuhle nařčení málem nechala roztrhat Lois Drakeovou? I když, jak se říká, potrefená husa kejhá nejhlasitěji. Je možné, že se to snažila tak zuřivě popřít prostě proto, že to byla pravda? Ale jak to dokázala zatajit před Gail?
Jenomže všechno šlo. Frank nám slíbil, že nám ukáže, jak se odpoutat od toho druhého. Pokud to Petra uměla, i když netuším, kde by se to naučila, všechno tohle by jí prošlo. Umínila jsem si, že to celé budu muset probrat s Rafaelem.
"A Cassidy Travenová?" zeptala jsem se na tu věc, které se vyhnul.
Sklopil oči a nervózně si zamnul ruce. "To... to byla chyba," začal opatrným tónem. "Potkali jsme se na jednom večírku, v době, kdy jsem chodil s Petrou. Cassidy nemá Cherryin dar okouzlovat chlapy, ale přece jen je to hezká, přitažlivá holka. Byli jsme oba opilí a políbili jsme se. Nic víc, vážně, jen jedna pusa. Chápu, jak jsem Petře ublížil, ale to už je za mnou. Teď už takovou chybu neudělám," sliboval kajícně, jako by mě prosil za odpuštění.
Nic jsem na to neřekla. Hlavou mi běželo tisíc myšlenek. Takže Dominic zřejmě byl takový, jak se o něm povídalo - sukničkář. Ale když mluvil o úletu s Cassidy, znělo to, jako by doopravdy litoval. I sukničkář se může změnit a každý má právo na chybu. Možná přece jen... Třeba nejsem jen jedna z mnoha.
Vzal mě za ruce. Neucukla jsem.
"Věříš mi, Nancy? Věříš mi, že tobě bych to neudělal?" zašeptal naléhavě.
Najednou mi vyschlo v krku. Vzpomněla jsem si na Pierra.
"Promiň, Nancy. Nevím, co se to stalo, ale snažil jsem se, věř mi..."
Tehdy Pierre také prosil, ale jinak. Vymlouval se, nechtěl mi říct do očí, že mě nechce, nebyl ke mně upřímný.
Na rozdíl od Dominica.
Jeho naléhavému pohledu nešlo odolat. Jak bych mu mohla nevěřit? Dominic se opravdu změnil, já jsem opravdu byla ta jedna jediná, kvůli které toho nechal. Nebo ne? Říkal tohle všem? Kolik děvčat už tu s ním takhle sedělo a poslouchalo jeho sliby?
Jenomže já jsem neposlouchala sliby. Já jsem poslouchala prosby, zoufalé, naléhavé prosby. Díval se na mě jako na oltářní obraz. Odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům...
Neměla jsem právo ho odsoudit. Neměla jsem ponětí, jak se cítil, ani co ho k tomu vedlo, takže jsem nesměla rozhodovat o tom, jak správné nebo špatné to bylo.
"Vážně, už jsem se poučil," dodal se stejnou naléhavostí.
Přikývla jsem. Zatvářil se, jako by právě dostal rozhřešení, a naprosto spontánně si mě přitáhl do náruče.
"Tobě bych to neudělal," zopakoval mi do vlasů.
Pustil mě, ale zůstali jsme velmi, velmi blízko.
"To doufám," odpověděla jsem škádlivým tónem.
Nakonec jsem to byla já, kdo udělal poslední krok. Vzala jsem Dominicovu tvář do dlaní a přitiskla jsem své rty na jeho. Byl to jen krátký, i když vřelý polibek.
"Tak," řekla jsem, když jsem se odtáhla, "a teď jsem do tebe vložila svou důvěru. Nezklameš ji?"
Moc jsem mu neviděla do tváře, ale byla jsem si téměř jistá, že se usmál.
"Jestli ano, tak ať se ze mě stane Prokletý," zašeptal.
"To neříkej!" vyhrkla jsem prudce a už tišeji jsem dodala: "To bych tě totiž musela opustit." A nechat tě zatknout a popravit, dokončila jsem větu jen v duchu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pejsaneb Pejsaneb | Web | 23. června 2010 v 13:41 | Reagovat

Krása

2 Eillen Eillen | 24. června 2010 v 10:44 | Reagovat

Nestíhám, prolétla jsem to moc rychle, zakomentuji, až si to přečtu znovu :)

Ale čtu - a to se počítá ne? :D

3 Awia Awia | Web | 25. června 2010 v 14:32 | Reagovat

Hm... Dominic je podezřelý. Prostě jo a jo a jo! Já mu nevěřím. Tak. Vše, co jsem chtěla. Ale pokračování je samozřejmě vítané. ;)

4 Lomeril Lomeril | 25. června 2010 v 14:45 | Reagovat

[2]: Samozřejmě, že se to počítá :-)

[3]: Nemáš ty z těch tvých tak trochu paranoiu?

5 Awia Awia | Web | 26. června 2010 v 17:42 | Reagovat

[4]: xD Ne. Já nikomu nevěřím už od přírody. Tím to asi bude. A Dominic se mi prostě nelíbí. :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama