Říjen 2009

Prolog

30. října 2009 v 21:33 | Lomeril |  Krev na sněhu
Prolog. Jak jsem se dostala do průšvihu. Už zase. Někteří lidé holt mají smůlu.

Úvod

30. října 2009 v 21:24 | Lomeril |  Krev na sněhu
Než začnete číst... (Nepovinné, ale hodí se)

Název povídky: Krev na sněhu
Žánr: Fantasy, dobrodružné, prvky detektivky a horroru, ždibeček romantiky
Postavy:
Barbora (Tara) - hrdinka Cesty zpátky, opět lítá v průšvihu. Tentokrát ale pořádně.
Král Aodhan - král v Rícasealu. Nepochází sice z "urozené" rodiny, ale i tak sedí na trůně.
Princ Corann - bratr krále Aodhana. Jisté dívce někoho velice připomíná.
Raitefían (Fian) - Corannův přítel. Proč dělat věci složitě, když to jde jednodušše.
Gormlaith - vědma, která milovala hádanky.
Eoghan - Gormlaithin vnuk. Nejdřív Barboru neměl rád, ale pak se zahřál.
Brenna - Eoghanova sestra. S písničkou jde všechno líp.
O čem to tak asi bude?
Je podzim, padají listy a já padám s nimi. Doslova a už zase. Od Cesty zpátky uplynul rok, ale já prostě nebudu mít pokoj. Zase někde, kde to neznám, ale tady mě podle všeho čekají. A doufám, že si to vychutnají. Protože když už mají tak hloupé nápady a na pomoc v boji s neznámými příšerami si zavolají největšího strašpytla ve všech světech, tak jim to patří.

Více v celém článku (Obsahuje spoilery na Cestu zpátky - ale pokud budete číst Krev na sněhu, tak se tomu stejně nevyhnete)

Nový kabátek

30. října 2009 v 17:35 | Lomeril |  Bordel aneb Co bylo kdysi aktuální
Tak jsem blogu dala k narozeninám nový kabátek. Je premiérový tím, že jsem ho nedělala já (a je to vidět, je hezčí než cokoliv, co tu kdy bylo). Tuhle krásu má na svědomí Denaille, tímto jí velice děkuji
A když si pár dní počkáte, možná dorazí i nová povídka

Čtyři roky

28. října 2009 v 20:34 | Lomeril |  Bordel aneb Co bylo kdysi aktuální
Jak mě Tosi upozornila (díky :-D), tenhle blog včera oslavil čtvrté narozeniny. Ani mě nenapadlo, že jsem s ním ušla kus cesty. Pro mě totiž tohle časové rozmezí znamená něco víc - se vznikem tohohle blogu jsem začala psát. Tvorba povídek je pro mě hodně důležitá. Pomáhá mi jako terapie, zabavuje mě, nutí mě přemýšlet o věcech, učí mě vyjadřovat se... a i když to nikdo nečte, je pro mě důležitá.

Ke čtvrtým narozeninám bych tedy chtěla říct několik věcí:

- I když jsem s blogem ušla velký kus cesty, asi se časem přesunu někam na stránky, pravděpodobně si udělám subdoménu na stránkách naší CHS (chovatelské stanice) Tercius.

- Možná jste si nevšimli, ale hodně z mojí tvorby je na http://aldorma.snow-fox.cz/ - povídky Zlato a stříbro a Skryté poklady se tady nikdy neobjevily a to ZaS je to nejdelší, co jsem kdy napsala (nebo spíš nedopsala).

- Díky blogu jsem taky poznala spoustu zajímavých lidí. Spousta z nich už nepíše nebo se na internetu už moc neobjevuje, ale i tak jsem ráda, že jsem se s nimi setkala. Namátkou: Martula, Wiky, Noemi, Majdalenka, July, Colleen, Geeta... a z těch dosud aktivních na prvním místě jednoznačně Aldormačky: Jackie Decker, Eillen McFir, Bilkis a Mardom; dál potom Léto (díky němu jsem objevila Píseň ledu a ohně, moji poslední literární lásku), Denaille, Brabikate, Patris, Tosi a určitě ještě nějací, na které jsem zapomněla.
Všem vám děkuju a jsem ráda, že jsem se s vámi potkala, byť jen virtuálně.

- A tímto oznamuji, že svojí inspirací plýtvám na novou povídku (Onyxová královna nějak nejede, ale třeba to přijde). Ještě nemám název, pracovně se to jmenuje Celtic Soul, ale zato už mám dvanáct kapitol, suma sumárum 34 stran. Čekám na nový design a pak se (možná) vrhnu na vydávání.

Zvěřinec

15. října 2009 v 18:13 | Lomeril |  Around Lomeril
Tak mě chytila nostalgie a adoptovala jsem si hned tři zvířátka z Bunnyhero Labs.

První je bílý vlk Duch. Podobnost se zlovlkem Jona Sněha z Písně ledu a ohně je čistě úmyslná.

my pet!


Číslo dvě je fretka Guinevre. Neptejte se mě, proč zrovna tohle jméno, já to nevím. ALe není krásná?
my pet!

A poslední je opičák Mauglí :-)

my pet!