XVI. Dvůr místokrále v Londýně

2. června 2009 v 22:19 | Lomeril |  Dračí růže
Opět lehce pofidérní kapitola... jedna z těch vycpávacích.


Vítr se zvedá, tak i vaše žluč,
Jak trapná je ta hudba mému srdci!
Když také struny skřípají, jak lze
mít v souzvuk naději?
(Král Jindřich)

"To nebyl úplně nejlepší úvod do děje," poznamenal Simon, když mu Catherine druhý den dovyprávěla rozhovor s lady Philippou.
"To mi nemusíš říkat," odpověděla Catherine pochmurně.
"Podcenila jsi ji."
"Vím, že je nebezpečná! Když člověk mluví s tebou nebo s Edmundem, nemůže to přeslechnout!" ohradila se Catherine vztekle.
"Každý je nebezpečný, Catherine! Jediná otázka je, jak moc," vyjel Simon.
"Dobře, podcenila jsem ji. Spokojen?" štěkla Catherine.
"A dnes večer se setkáte u dvora. Dnes už nesmíme udělat chybu."
"My?" nakrčila Catherine nedůvěřivě nos.
"Samozřejmě. Myslíš si, že by mě moje drahé sestřenky na takovou slavnost nepozvaly?"
"Jakou slavnost? Myslela jsem, že mě jen představí a dost," žasla Catherine.
"Já tu ženskou přetrhnu!" zvedl Simon oči v sloup. "Ona ti to neřekla! Dobře, takže je to zase na mně. Věc se má tak, že do zabedněné hlavy našeho pana krále konečně proniklo sdělení, že v Anglii může každou chvíli vypuknout občanská válka, takže sem poslal vévodu ze Somersetu, aby to tu nějak uklidnil. Nebyla to sice ta nejlepší volba, ale na krále je pozoruhodný úspěch už to, že vůbec začal něco dělat. Dnes večer má být slavnost na uvítání Somerseta ve vlasti."
"Víš, že mi z toho začíná jít hlava kolem?" posadila se Catherine do křesla.
V tu chvíli se za dveřmi ozval pronikavý hlas lady Woodvillové.
"Jejda, jejda, že on je s naší křepelkou! Vždyť já to říkám od první chvíle, co jsem je uviděla!"
Simon a Catherine měli čas právě tak na zoufalý povzdech, než vtrhla do místnosti a znemožnila jakýkoliv další rozhovor.

Alice se ten večer skutečně snažila a podle slov lady Woodvillové vypadala Catherine "no jejda, prostě úchvatně, křepelko moje." Lady Woodvillová byla samozřejmě zvyklá na návštěvy u dvora, ale představa, že Catherine uvidí Westminsterský palác poprvé, jí připadala natolik zvláštní, že mluvila ještě víc než obvykle, pokud to vůbec bylo možné. Proto si Catherine oddechla, když je našel Simon a odvedl ji pryč.
"Nemáme se k sobě náhodou chovat odtažitě?" zeptala se Catherine.
"Po tom, co jsi včera řekla lady Philippě to nemá cenu," sykl Simon.
Dotáhl ji až do místnosti, kde u krbu postávala skupinka mužů, zabraných do hovoru.
"Chtěl jsem ti někoho ukázat. Vidíš ty chlapy u krbu? To jsou vůdci Yorkovy strany," řekl tiše.
"A je tam i vévoda z Yorku? Který to je?" natáhla Catherine krk, aby lépe viděla.
"Zbláznila ses? Musíš se tam dívat tak nápadně? York je ten vysoký tmavovlasý vzadu a vedle něj je jeho syn Edward, hrabě z March."
"Ten malý blonďatý kluk?"
"Zas tak malý není, je mu dvanáct, co já vím, tak v tomhle věku se ve Stráži začínají chlapci cvičit na jezdce, ne?"
"To máš pravdu. Ale tenhle vypadá na pěkně rozmazlené princátko," ušklíbla se Catherine.
"Zdání klame. Velice slibný mládenec, podle toho, co jsem slyšel. Ten malý starší muž, co se teď baví s Yorkem, to je Richard Neville, hrabě ze Salisbury, a vedle něj jeho syn, hrabě z Warwicku, a Salisburyho bratr William Neville, lord Fauconberg. Yorkovi nejvěrnější stoupenci. Ten poslední, to je vévoda z Norfolku, Salisburyho synovec, jeho matka byla taky Nevillová."
"Zdá se, že rodina Nevillů je velice úzce spřízněný s Yorkovou stranou," poznamenala Catherine.
"Velice úzce spřízněná! Aby nebyla! Vždyť Yorkova manželka je sestra hraběte ze Salisbury!" zasmál se Simon. "Hlavní problém je, že Nevillové krále nijak nemilují. Už léta bojují s rodem Percyů, jenomže král svojí sestru provdal za Percyho a udělal Percyho místokrálem, zatímco Nevillové utřeli nos. Nebyl to dobrý tah. Hrabě ze Salisbury má devět sester a čtyři bratry. Ano, některé jeho sestry jsou provdány za královy věrné vazaly, ale rodinný svazek může hodně pomoci. A to nemluvím o tom, že všech třináct sourozenců hraběte ze Salisbury má ještě vlastní děti, které si opět musí někoho vzít, nějak se uživit. Už chápeš, proč je v tom takový zmatek?"
"Asi ano," pípla Catherine, která se v rodinných problémech Nevillů začínala ztrácet.
V tu chvíli se ke kroužku o krbu připojil další muž, statný šlechtic kolem padesátky s šedivějícím plnovousem.
"A kdo je támhleto, nějaký další příbuzný hraběte ze Salisbury?" ukázala.
Simon, který se zrovna díval na druhou stranu, se otočil, ale jakmile neznámého muže uviděl, jeho rysy najednou ztvrdly jako kámen.
"Švagr. U dvora stoupenec Somerseta, i když nijak zapálený. Ale pokud se s ním chceš seznámit, budeš muset požádat někoho jiného. Já s tím mužem nechci mít nic společného," zavrčel.
"Proč? Co ti udělal?"
"Zabil mi otce," odpověděl Simon ponuře se stejně nenávistným výrazem.
"Cože?" nestačila se divit Catherine.
"Je to vévoda z Buckinghamu. Už to bude osm let, co uvěznil mého otce a já jsem si skoro jistý, že ho i zabil. Upřímně - nemám moc rád bitvy, ale jeho bych zabil s potěšením," vyplivl Simon poslední větu s takovou nenávistí, až Catherine zamrazilo.
"A co ten vévoda ze Somersetu, ten, co má přijet, jaký je?" řekla rychle, aby odvedla řeč jinam.
"Somerset? Nijak skvělý politik, natož válečník, ale je velice oddaný králi, nebo spíš královně. Kmotr malého prince. Někteří říkají, že víc než to. Somerset a královna jsou si velice blízcí a král má panickou hrůzu z ženského výstřihu," usmál se Simon zlomyslně.
"Ale ne! S královnou! To by si přece nedovolil!" napodobila Catherine nejpohoršenější tón paní Magdalineové a oba se dali do smíchu.
"Tady je, Isabelo!" ozval se za jejich zády melodický hlas.
Oba se prudce otočili a Catherine se snažila netvářit se moc provinile. Proti nim stála lady Philippa a sladce se usmívala. Během chvilky se vedle ní objevila druhá žena, která se jí velice podobala. Měla sice kulatější obličej a celkově vypadala poněkud blahobytněji, ale rodinná podoba se nezapřela.
"Výborně," řekla druhá žena, "pane hrabě, představíte nás?"
"Jistě, má paní," uklonil se Simon. "Toto je Catherine Tudorová, dcera Owena Tudora, sestra hraběte z Richmondu. Panno Catherine, toto je lady Philippa Suttonová, místokrálovna Walesu, a konečně její sestra, lady Isabela Percyová, místokrálovna Anglie."
Všechny tři se uklonily.
"Jsem velice potěšena, že jste přijala mé pozvání. Doslechla jsem se, že jste se ubytovala u lady Woodvillové," začala lady Isabela a během chvilky se Catherine ocitla uprostřed velice nudného společenského rozhovoru, který se točil kolem témat, která se nemohla dotknout nikoho ze zúčastněných.
Lady Isabela se zdála vlídnější a méně nebezpečná než její sestra, ale po zkušenosti včerejšího večera už Catherine nevěřila nikomu. Velice zdvořile se jí vyptávaly na život na Camelotu a Catherine měla pocit, že odpovídala lépe než posledně. Simon se vymluvil na to, že ho hledá nějaký přítel, a někam zmizel. Catherine by ho za to nejradši přizabila, ale snažila se tvářit se mile a odpovídat na zvědavé otázky, jak nejlépe uměla.
"Omluvte mě, musím za svým manželem. Brzy přijede vévoda ze Somersetu. Měla byste jít taky, Philippo," řekla nečekaně lady Isabela.
"Ano, jistě. Běžte napřed, budu tam včas," usmála se lady Philippa.
Lady Isabela odešla, ale lady Philippa se podívala Catherine přímo do očí.
"Včera jsme obě udělaly spoustu chyb. Ráda bych je napravila. Očekávám vás zítra odpoledne tady v paláci," zašeptala a zmizela.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ω Ω | 3. června 2009 v 2:03 | Reagovat

Vida, zas jednou další kapitola:).
A musím uznat, že se v těch rodinných problémech místy taky začínám ztrácet. Ale možná je to jen pokročilou hodinou....

2 Lomeril Lomeril | 3. června 2009 v 8:50 | Reagovat

Ne, to není. Ale je to jedno, není to zas až tk důležité. Někdy namaluji rodokmen :-)

3 Baboch♥ Baboch♥ | Web | 4. června 2009 v 16:27 | Reagovat

Mooc hezký to tu máááš.@☺☺☺☺☺☺☺☺☺☺

4 mardom mardom | 5. června 2009 v 22:56 | Reagovat

Tak můžu říct, že ačkoliv válku růži celkem znám, tak se ztrácím i v ní, natož tady, ale ty intriky jsou popsané hezky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama