Předmluva + Slovo úvodem (Prolog)

28. června 2009 v 12:43 | Lomeril / Jafri z Nisie |  Zlomená křídla
Začínáme...

Předmluva
komentář Lomeril
Když po smrti mistra soudce v Dalerši jeho syn uklízel staré otcovy poznámky, nalezl mezi nimi i rukopis, nadepsaný Vzpomínky Jafriho Nisijského na léta mezi Jestřáby. Dal si tu práci, že rukopis přečetl a nechal přepsat písařem. V duchu tehdejší módy dal dílu vlastní název. Kvůli dojmu, který ze čtení měl, dal příběh pojmenovat Zlomená křídla. Takto se Vzpomínky dostávají k dnešnímu čtenáři, který má poprvé po mnoha letech možnost nahlédnout do zákulisí života nejlepších bojovníků, jaké kdy Birlen nosil: Jestřábí korouhve.

Slovo úvodem
začátek vyprávění Jafriho z Nisie
Dobelhal jsem se dnes ke stolu a vzal do ruky brk, abych sepsal svůj příběh. I když ty si ho nikdy nepřečteš, píšu ho pro tebe, Nyarelo.
Říkali o mně, že jsem byl zrozen k tomu, abych se jednoho dne stal kapitánem Jestřábů. Také o mně říkali, že jsem dlouho hrdinně bojoval za mír v Birlenu. Dodnes říkají spoustu věcí, ale nikdo nezná celou pravdu.
Jako rytíř jsem byl vychován a doufám, že tak jednoho dne i zemřu, přestože jsem tak ne vždycky žil. Když zavřu oči, vidím před sebou všechna ta místa. Dagart, Smaragdovou oázu, Giar-ben, Skalisto... a Shay. Bílý palác na ostrově Shay nejjasněji ze všech. A ještě jasněji než místa vidím tváře. Otce, Tillana, Akiana, Irliona, Erucu... a tebe.
Zklamal jsem tě, Nyarelo, nedostál jsem svému nevyslovenému slibu. Nikdy, nikdy mě nepřestane pronásledovat bolest ve tvých očích, když jsem tě odmítl. Odpustil jsem všem kolem sebe, ale nevím, jestli někdy budu schopen odpustit sobě. Snad bych to dokázal, kdybych věděl, jestli jsi mi odpustila ty. Jenomže ty jsi příliš daleko na to, abys mi to pověděla...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ω Ω | 28. června 2009 v 16:28 | Reagovat

Na můj vkus je sice těch prologů už nějak moc, ale tahle malá ochutnávka mě přesvědčila, že nejspíš stojí za to si počkat. Jenom už to moc neprotahuj.... :D

2 Lomeril Lomeril | 28. června 2009 v 21:05 | Reagovat

Neboj, víc už jich nebude :-) Problém téhle povídky je, že je spousta věcí okolo, o které se nevydržím nepodělit...

3 Ω Ω | 29. června 2009 v 1:08 | Reagovat

Výborně, proč ne. Hlavně se nezapomeň podělit i s tou povídkou jako takovou :D

4 Lomeril Lomeril | Web | 29. června 2009 v 19:27 | Reagovat

Na Dětech Birlenu je toho víc...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama