XI. Bílá stráž

29. dubna 2009 v 15:12 | Lomeril |  Dračí růže
Tak, teď budu až do neděle pryč, takže sem dám novou kapitolu DR už dneska. Co se Catherine dozví o Simonovi?


Kdež tito o svůj povznes pracují,
nám sluší pracovati pro říši.
(Salisbury)


"Pojď blíž, dítě," řekl jeden z jednorožců.
Catherine váhavě postoupila o krok dopředu.
"Já jsem Argent a toto je má žena Arete. Nemusíš se nás bát, nechceme ti ublížit," oslovil ji druhý jednorožec laskavě.
"Já jenom... ještě nikdy jsem se s jednorožcem nesetkala," pípla Catherine nesměle.
"To je v pořádku. Museli jsme Simonovi říct jisté věci a teď by Simon chtěl něco říct tobě," řekla Arete.
Catherine se znovu lekla. Snad mě nechce požádat o ruku! zaúpěla v duchu.
"Představte si, že je v Anglii jisté bratrstvo lidí. Navzájem se jich nezná nikdy víc než pár, ale soustavně pracují pro blaho svého lidu. Je jich spousta - obyčejní rolníci a řemeslníci, kteří plní jen menší úkoly a spíš poskytují zázemí a pomoc, duchovní, vojáci i šlechtici z nejvyšších kruhů. Neohlížejí se sami na sebe, na své přání a pocity, jejich hlavním cílem je, aby se země měla co nejlépe - což znamená mír, spravedlnost, dobrého vládce a pořádek. Kdyby takoví lidé žili, co byste si o nich myslela?" začal hrabě Simon neochotně.
Catherine jeho rozpaky zarazily. Znala ho jako rozhodného muže, který se příliš nestará o to, co si o něm myslí druzí. Tohle bylo velice nezvyklé.
"Pokud by... pokud by takoví lidé skutečně žili, nedůvěřovala bych jim. Neumím si představit například šlechtice, který by podpořil svého nepřítele, kdyby znamenal pro zemi lepšího krále," odpověděla Catherine.
"A kdyby takoví přesto byli?"
"Pak bych je musela obdivovat."
Catherine uvažovala, kam tím hrabě Simon míří, ale nic ji nenapadalo. Lidé, které popisoval, nemohli být skuteční.
"Říká se jim Bílá stráž," oznámil jednorožec Argent věcně.
"Víš, když se objevila trhlina v kouzelné ochraně pobřeží, když začalo z oceánu přicházet nebezpečí," začala vysvětlovat jeho žena Arete, "když se objevili mořští hadi a wyverni a krakatice a Bledé oči, byla ustanovena Dračí stráž, aby proti vodě postavila oheň. Později také dostala za úkol hlídat Avalon. Anglie byla tedy chráněna před nebezpečím z moře. Ale v dobách občanské války, kdy válčil král Štěpán proti císařovně Matyldě, se rozdělila země uvnitř. Rozdělili se i jednorožci, i Dračí stráž, nehledě na to, že země krvácela. A když pak zemřel král jednorožců, zabit v bitvě jedním ze svého lidu, teprve pak jsme se vzpamatovali.
Odešli jsme od lidí a společně s jezdci Dračí stráže jsme uzavřeli smlouvu - nikdo z Dračí stráže se nebude vměšovat do sporů uvnitř království a budou se starat pouze o moře. Tou smlouvou jsme také ustanovili Bílou stráž, která měla opačný úkol - zajistit pro království silného a moudrého krále, spravedlnost a hlavně uchránit království od vleklých občanských válek, jaké už kdysi zažilo."
Catherine začala pomalu chápat.
"Utvořilo se společenství jednorožců a lidí, zakladatelů Bílé stráže. Jejich odkaz, předávaný a udržovaný mezi jednorožci, zůstal dodnes téměř nezměněný. Argentův bratr, král Puritas je jako velitel jediný, kdo zná všechny členy Bílé stráže. Otázkou pro vás ale je, chcete se k Bílé stráži připojit?" řekl hrabě Simon.
Catherine se na něj podívala.
"Edmund řekl ano, že? To bylo to, o čem jste se bavili v Pembroke a ve Swansea, když jste mě poslali spát, nemám pravdu?" usmála se poněkud pokřiveně.
"Chcete se připojit?" opakoval hrabě Simon.
Catherine udělala několik kroků stranou a opřela se o římsu vyhaslého krbu. Přemýšlela, až se jí z hlavy kouřilo.
"A když řeknu ne?"
"Budeme ti muset vzít všechny vzpomínky na toto setkání. Je to sice bezbolestné, ale nikoho se neptáme dvakrát, jestli chce do Bílé stráže. Máš jedinou volbu," řekla Arete vážně.
Catherine vážila důsledky svého rozhodnutí. Může odmítnout. Potom ale navždy ztratí jedinečnou možnost udělat něco velkého a Catherine vždycky chtěla dělat velké věci, už od svých pěti let, kdy poprvé viděla, jak draci Stráže vylétají do boje.
"Jaké by byly moje povinnosti?"
"Poslechnout Simona, děj se co děj. I kdybys musela obětovat vlastního syna, musíš poslechnout. Už je zodpovědností Bílé stráže, abys dostala rozkazy, které můžeš a budeš ochotná splnit. Bohužel, občas se vyskytnou věci, které nikdo jiný udělat nemůže, jakkoliv jsou pro tebe nepříjemné," odpověděl Argent.
"Takže?" zeptala se Arete.
Catherine se podívala do tváře hraběte Simona a snažila se z ní vyčíst, co si on přeje, aby udělala, ale hrabě se tvářil tak neproniknutelně, že nic nepoznala. Věděla, že rozhodnutí je jen její.
Edmund přijal, blesklo jí hlavou.
Členkou Dračí stráže nikdy nebudu, následovala další myšlenka.
Zdálo se, že nikdo v místnosti ani nedýchá.
"Přijímám," řekla Catherine.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jackie Decker Jackie Decker | 1. května 2009 v 12:57 | Reagovat

Myslím že ani nemohla odmítnout:) užjen pro to že kdyby měla odmítnout, určitě bys o tom nepsala :D ale ty podmínky... Prej Poslechnout simona... nevím, nevím jestli bych přijala... :D

2 Ω Ω | 1. května 2009 v 14:59 | Reagovat

Asi bys taky přijala. Obzvlášť, když by tvoje první myšlenka byla "snad mě nechce požádat o ruku?":D.
Ale jinak - proč ne?

3 Jackie Decker Jackie Decker | 4. května 2009 v 9:47 | Reagovat

Ale jo. Tak mylsím že by každý přijal. I když já bych se asi hlavně bála že to zkoním a že na to nemám... ale jinak bych asi přijala, už jen pro tu příležitost :)

4 Lomeril Lomeril | 4. května 2009 v 17:34 | Reagovat

Já si taky myslím. Ale ne že by si tím Catherine nezadělala na problémy :-)

5 mardom mardom | 7. května 2009 v 18:17 | Reagovat

Asi se to hodně hezky zamotá, jůůůů.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama