Král krysa (James Clavell)

23. března 2009 v 17:28 | Lomeril |  Co jsem kde pochytila
Zase jsem přečetla knížku a zase ji nemůžu dostat z hlavy...
POZOR, OBSAHUJE SPOILERY NA KNIHU KRÁL KRYSA!!!


Jde o knížku Král krysa. Popisuje několik měsíců života v zajateckém táboře Čangi v Singapuru za Druhé světové války. Kdysi jsem četla Na západní frontě klid a čekala jsem, že na knihách najdu něco společného - oba autoři si válkou prošli a potom o tom napsali knihu. Ale to se nestalo.

Král krysa je spíš mozaikou spousty prolínajících se příběhů, nemá vlastně žádnou zápletku. Začíná na začátku roku 1945 ve chvíli, kdy se americký desátník King, zvaný Král, spřátelí s anglickým poručíkem letectva Peterem Marlowem. Končí osvobozením Čangi a odjezdem zajatců domů.

Král je vlastně jednou z hlavních postav. V civilním životě se narodil do chudé rodiny, prošel si vším možným a vždycky patřil ke spodině. V táboře ale začal obchodovat s jídlem a dalšími věcmi, přestože to bylo proti japonským příkazům. Kombinací síly, chytrosti a štěstí se vypracoval na nejlépe živeného a nejbohatšího obyvatele tábora. A přirozeně také nejvíce nenáviděného. Všichni muži kolem něj mu posluhují, protože ví, že se jim za to Král odmění.

Peter Marlowe je poslední z dlouhé řady důstojníků. Byl vychován v starých britských tradicích, byl mu vštípen smysl pro čest a právě setkání s Králem, který mu vlastně zachránil život (a to doslova, protože Král sehnal léky, když dostal sněť do zraněné ruky), ho donutí poopravit si svůj pohled na svět.
Peter mluví plynně malajsky, protože se kdysi nějakou dobu skrýval v jedné vesnici na Jávě. Kvůli tomu ho Král používá jako tlumočníka. Petera ale pronásledují vzpomínky na jeho lásku, domorodou dívku N'ai.

A pak je tu britský poručík (později kapitán) Grey. Grey začínal jako obyčejný voják a stydí se za svůj původ. Snaží se dostat se do vysoké společnosti, stát se vysokým důstojníkem. Jako velitel vojenské policie se snaží svůj úkol plnit až fanaticky. A z duše nenávidí Krále. Je odhodlán udělat všechno proto, aby Krále dostal za mříže.

Poslední, který dostal v knize málo prostoru, ale mě naprosto fascinoval, byl seržant Sean Jennison. Sean patřil k letce Petera Marlowa. Pro zvednutí morálky se v táboře hrálo divadlo a Sean dostal proti své vůli roli ženy. Režisér, který se ze dvou herců, které měl k dispozici, snažil vymáčknout maximum, se k Seanovi začal chovat jako k ženě. Nabízet mu židli a tak. Nakonec se ze Seana na jevišti stala žena. Potom se ho někdo pokusil znásilnit. Nakonec se Sean vzdal a začal se oblékat a chovat jako žena. Seana všichni milovali. Na jevišti mu tleskali. Všichni v táboře, kde chyběly ženy, toužili.

A pak přišlo osvobození. A s ním se život v Čangi úplně změnil. Král se najednou stal úplně obyčejným člověkem, tím, kterým byl před válkou. Najednou už nebyl Králem, nikdo nedělal, co řekl. Král odjíždí domů jako zlomený člověk. Grey se nezmění, jen si uvědomí, že Král ho udržel naživu. Že Grey přežil Čangi jen díky nenávisti, kterou ke Králi a Marlowovi cítil. Peter Marlowe si uvědomí, že mravní hodnoty, ve kterých byl vychován, v Čangi přestaly platit a najednou si uvědomuje, že neví, kam patří, ani co je pravda. Ví jenom, že Král, ať už byl jakýkoliv, byl jeho přítel. Nejtragičtější osud má Sean. Vidí kolem sebe pohrdání, kterého se mu dostává, a nakonec se raději utopí.

Ale nejzajímavější je na tom ta objektivita. Autor, přestože tam byl, přestože tím prošel, nikoho nesoudí, nikoho neidealizuje, nic neromantizuje. Prostě napíše události tak, jak byly, a nechá čtenáře, ať si udělá obrázek sám. Neříká, že někdo byl dobrý nebo zlý, ale že byl takový. To je to největší poselství, které jsem v knize našla. To neodsuzování. Rozhodně stojí za to si to přečíst. Autor se nesnaží dokázat vám, že to bylo peklo na zemi, jak to můžete vidět u Remarqua. Nezlehčuje, ale ani nepřibarvuje. Opět vám jenom říká, jak to bylo, a obrázek si udělejte sami...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Léto Léto | Web | 7. dubna 2009 v 19:12 | Reagovat

Že by členka Knižního klubu? :)

Přiznávám, že mě postava Krále tak trochu překvapila. Podle popisů z učebnic literatury jsem měl dojem, že to bude "bezohledný člověk, jenž vydělává na utrpení jiných a kšeftuje s krysím masem". Zřejmě se jednalo ještě o nějaké reziduum z minulého režimu, které v novějším vydání oné učebnice nikdo neopravil. Protože mě osobně tedy připadl Král velmi sympatický (ač rozhodně ne bezchybný). Krysinu dostali jenom ti, kdo si to stejně zasloužili. :)

A vůbec, co je na kryse tak špatného? Nepřipadne mi nijak zvlášť nechutnější než třeba králík, kočka nebo pes (na kterých si v knize také pochutnávali - a jak se přitom olizovali, pažravci jedni!)

Sean mě donutil zamyslet se nad tím, zda je dobrý nápad psát povídky z dívčího pohledu. Ale do ženského se ještě neoblékám a rty si nemaluji, tak snad nic nehrozí. :D

Od Clovella jsem kdysi četl ještě Šóguna, ale ten se mi líbil o něco méně. Ze začátku je tam sice úžasně popsané seznamování s novou kulturou, jenže pak se prudká řeka děje promění v zasmrládlou stojatou vodu a stovky stran se nic neděje. Japonská atmosféra to sice zachraňuje, ale stejně je to mírně frustrující. A až se to celé konečně rozhýbe, kniha skončí a veškerá zajímavá akce je odbyta pár odstavci epilogu. To se odborně nazývá vypálením čtenářova rybníka, ne? :)

2 Lomeril Lomeril | 8. dubna 2009 v 21:57 | Reagovat

Já jsem od něj nic jiného nečetla...

Co se Krále týče, taky jsem ho považovala za kladnou postavu. Prý je psaný na základě skutečného člověka, který Clavellovi pomohl přežít zajatecký tábor. Ale jak říkám, v Králi Krysovi je jen málo hrdinů a málo záporáků, jestli vůbec nějací. Jsou tam lidé se svými plusy a mínusy... Nic víc, nic míň.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama