Top Ten "Mistrů Spisovatelů"

7. ledna 2009 v 22:14 | Lomeril |  Around Lomeril
Tak a první Top Ten jsem si zadala sama. Zadání zní "Deset spisovatelů, ktěří si podle tebe zaslouží označení Mistr Spisovatel"

Předesílám, že spisovatele označím za Mistra, pokud mi předvede něco, co jsem ještě neviděla. Musí mít v knížce něco, co se nedá vystihnout slovy, ale co mě přimáčkne do křesla a nepustí, dokud nedočtu, ale zároveň to nesmí být jen obyčejné poutavé převyprávění příběhu. Hodně těžko se to vysvětluje.

1. Pierre Boulle - nejznámější díla: Most přes řeku Kwai, Fotograf. Právě Fotograf mě fascinoval. Příběh byl víceméně zatlačen do pozadí. Šlo o problém veskrze morální: Jak daleko smí člověk zajít, aby stvořil geniální umělecké dílo? Strohé, stručné vyprávění děje ještě umocnilo pocit ze závěrečné scény. Opět, dojem, který člověku zůstane, se nedá popsat slovy.

2. Frederick Forsyth - nejznámější díla: Den pro Šakala, Boží pěst. Každý, kdo se mnou někdy mluvil o literatuře, o Forsythovi musel slyšet. Autor špionážních a politických thrillerů má neuvěřitelný dar mystifikace - člověk si nikdy není úplně jistý, kde je hranice mezi pravdou a fikcí, románem a realitou. Vděčí za to hlavně přesným a podrobným reáliím (před napsáním každé knihy tráví skoro rok výzkumem a sbíráním materiálu) i vlastním zkušenostem (v průběhu života vystřídal několik zaměstnání, včetně pilota britské RAF a novináře v žoldnéřských válkách v Kongu). Díky Forsythovi jsem se nejen pobavila, ale i vím, jak funguje atomová bomba, znám nejrůznější typy zbraní a mám určitou představu o tom, jak to chodí, když se někdo snaží zabít prezidenta Francie. Obzvlášť v rozhovoru s částí populace obdařenou chromozomem Y se to občas hodí.

3. Ray Bradbury - nejznámější díla: Marťanská kronika, povídky. Bradbury má dar atmosféry. Jeho povídka Malý vrah způsobila, že jsem několik dní odmítala udělat po tmě krok a dodnes jsem nervózní, když se něco povaluje na schodech. Často si nepamatujete děj jeho povídek, ale vždycky si zapamatujete tu atmosféru. Bradburyho povídka je schopná ovlivnit vaší náladu na celý večer.

4. George Orwell - nejznámější díla: 1984, Farma zvířat. Kdo Orwella četl, tak ví. Knížky, u kterých brečíte, ze kterých je vám špatně, ale které nedokážete přestat číst, dokud nedočtete. Knížky, které jdou v člověku na dřeň a odhalí všechno, čeho je schopen. Ideály jdou u Orwella stranou. Ideály jsou jen záminka, Orwell se soustřeďuje na pudovost a kalné bahno spodiny lidské duše. Jak říkám, kdo četl, rozumí.

5. Daphne du Maurier - nejznámější díla: Mrtvá a žívá, Dům na pobřeží, Hospoda Jamaica, Ptáci. Další autor atmosféry a zároveň jediná žena v mém výběru. Opět, dějovou složku člověk zapomíná, stejně jako detaily, ale pamatuji si přesně na náladu jejích knih. Většinou romantické příběhy mají vždycky poněkud nahořklý konec. Jediné ve své podstatě ženské romány, které jsem schopná číst. Obzvlášť Dům na pobřeží doporučuji.

6. Jaroslav Žák - nejznámější díla: Študáci a kantoři, Bohatýrská trilogie. Prozměnu jediný humoristický autor mého výběru. Žák ve své Bohatýrské trilogii naprosto popírá pravidlo "šetřte nápady" a přestože jeho příběh nemá žádný smysl, člověk se směje od začátku do konce. Laskavý prvorepublikový humor a hlavně inteligentní parodie na každé řádce tvoří to, co jsem nazvala "ohňostrojem nápadů" a můj táta "čistokrevnou ptákovinou", ovšem myšleno v nejlepším slova smyslu.

7. Karel Čapek - nejznámější díla: Matka, Bílá nemoc, Válka s mloky. Na Čapkovi mě zaujal jeho dokonalý "obyčejný člověk", postava, která ve čtenáři vyvolává neodbytný pocit, že ji už někde potkal. Typickým příkladem je např. doktor Galén z Bílé nemoci. Sice Čapek mívá občas sklony k sentimentu, ale málokdy do něj sklouzne úplně, a třeba z Dášenky vím, že měl i schopnost laskavého nadhledu na životem.

8. Fjodor Michailovič Dostojevskij - nejznámější díla: Zločin a trest, Idiot, Bratři Karamazovi. Právě Bratři Karamazovi mě naproto "dostali." Příběh s podtextem tak hlubokým, že nám skoro vylézá na druhé straně zeměkoule, a myšlenkami tak strhujícími, že příběh samotný je banální a nedůležitý v porovnání s tím, co má vyjadřovat. Víra v Boha, odpuštění, odpovědnost za vlastní názory, otcovství, vina a trest, láska... všechno v jediném příběhu. Dostojevskij je mistr v zachycení myšlenky.

9. John Wyndham - nejznámější díla: Den trifidů. Znáte Den trifidů? Jestli ne, přečtěte si ho. Nikdy bych si nemyslela, že když budu číst velice napínavý katastrofický sci-fi thriller, budu každé dvě stránky knížku odkládat a přemýšlet. Nicméně Den trifidů mě k tomu donutil. Má vlastně pár podobných rysů s 1984 - i tady popisuje lidi v naprosto krajních situacích a sleduje, jak se chovají. I když z jiného pohledu a končí s daleko větší nadějí, ale i tak jsem se musela pořád ptát: "A co já? Co bych na jejich místě udělala já?"

10. Roald Dahl - nejznámější díla: Karlík a továrna na čokoláda, Jednadvacet polibků. Těch pár Dahlových povídek, které jsem přečetla, mě fascinovaly naprosto dokonalou pointou. Některé pointy byly až kruté, člověk se zároveň chtěl a nechtěl smát, kdyby se smál, cítil by se jako cynik, kdyby se nesmál, cítil by se jako suchar.

Další adepti aneb Co se do Top Ten nevešlo: Edgar Allan Poe, Leo Rosten (Pan Kaplan má stále třídu rád), Zdeněk Jirotka (Saturnin)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eillen Eillen | E-mail | Web | 8. ledna 2009 v 16:41 | Reagovat

Kdybys místo toho vydala novou kapotilu :)))

ale zapojím se také. Jen přemýšlím nad vhodným dotazem

2 mardom mardom | Web | 8. ledna 2009 v 18:12 | Reagovat

Je to moc hezké, ne všechny znám, ne vše mám přečteno, ale je to dobrý tip na další čtení. Nevím, zda mám dotaz, ale rozhodně si to promyslím.

3 Eillen Eillen | Web | 9. ledna 2009 v 10:51 | Reagovat

Abych se přiznala, tak jsem pořádně četla jenom Čapka. Válka trifidů mě láká, ale to by nejdřív bratr musel ve své knihovně tu knížku najít. U Forsytha máme odlišný názor. Četla jsem právě Šakala - respektive jsem se pokusila číst. Ale je to jedna z mála knih, kde mi trvalo se dostat na stránku 30 víc než dva měsíce. Vzdala jsem to.

4 Jackie Decker Jackie Decker | 9. ledna 2009 v 15:04 | Reagovat

Den Trfidů je nejvíc. Jestli chceš eillen můžu půjčit :-)

5 mardom mardom | Web | 9. ledna 2009 v 17:57 | Reagovat

Taky jsem toho moc nečetla. Ovšem můžu říct, že Den Trifidů je prostě bombastický. Ale jo, četla jsem i Čapka, Daphne du Maurier, Raye Bradburyho. Ale asi bych měla jiný Top ten (otázkou je jaký, neboť jsem přečetla až moc knížek, co se mi vryly do mozku).

6 seeker seeker | Web | 10. ledna 2009 v 23:33 | Reagovat

Chybí ti tam Jirka Kulhánků...

:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama