I. Za Catherine přijel bratr

13. ledna 2009 v 16:29 |  Dračí růže
V galerii najdete rodokmen, který vám snad pomůže zorientovat se v postavách.
Za beta-read děkuji Eillen.


...bezvadná krása s rodem spojena
jen pro krále ji činí nevěstou
a statečnost, duch neohrožený,
jak nevídaný u žen, ručí nám
za pokolení vpravdě královské.
(Vévoda ze Suffolku)


Edmund Tudor, hrabě z Richmondu, stál u okna a zamyšleně pozoroval svou sestru Catherine dole na nádvoří. S mečem v ruce působila daleko přirozeněji a elegantněji než spousta mužů a se svým protivníkem si skoro hrála. Slunce se jí třpytilo na světle hnědých vlasech, stažených do pevného drdolu, aby jí nepřekážely. Kdykoliv se jí povedlo svého soupeře překvapit, zvonivě se zasmála.
Catherine bylo devatenáct a za svůj život poznala jen zlomeček z toho, co její bratr. Jejich matka zemřela, když byly Catherine pouhé dva roky a Edmund jako nejstarší syn se ke své nejmenší sestřičce choval jako velký ochranitel. A pak umřel na neštovice chudák Jasper, když mu bylo šest, a zůstali tři - Edmund, Jacine a Catherine. Jacine od jejích pěti let vychovávali v rodině Grayů, ale Catherine a Edmunda poslal otec na Camelot, dávné cvičiště všech mužů Dračí stráže.
Catherine tam původně měla bydlet jen dočasně, než se pro ni najde vhodná rodina, která by ji vychovala, ale když se malá holčička začala pravidelně objevovat na všech hodinách, které její bratr dostával, ať už to byla historie nebo šerm, rozhodl se jejich vychovatel, se souhlasem jejich otce, že jí nebude bránit. A tak Catherine neměla ani ponětí o vyšívání nebo módě, ale dokonale se vyznala v jízdě na koni a střelbě z luku i kuše, uměla slušně šermovat, dokázala uštvat a stáhnout jelena a ani válečná taktika jí nebyla věcí neznámou.
Nicméně prožila celý život v malém uzavřeném světě draků a jejich jezdců a okolní svět znala jen z knih a vyprávění. Proto se Edmund děsil toho, kvůli čemu přijel, a snažil se co nejvíc oddálit chvíli, kdy bude muset stanout tváří v tvář své sestře.
"Jsi si skutečně jistá, že to Catherine zvládne?" zeptal se dívky, která seděla v křesle v místnosti za jeho zády.
"Nech toho pochybování, Ede. Kitty vyrostla tady, kdybychom potřebovali, mohla by od hodiny zaskakovat za někoho z Dračí stráže a ty moc dobře víš, co to znamená. Nemůže žít celý život jako jeptiška," odpověděla dívka unaveně.
Ona byla v mužských šatech stejně jako Catherine a pravděpodobně byly jediné dvě ženy v celé Anglii, které věděly, jaký je to pocit. Dlouhé rudohnědé vlasy měla shrnuté za uši, její velice pohledný obličej byl pobledlý a pod očima se jí černaly hluboké kruhy.
Edmund se otočil do místnosti.
"Měla by sis jít lehnout, Megan, než se tu zhroutíš," řekl jí vyčítavě.
"Ale prosím tě! Vydržím, už jsem taky nespala tři dny v kuse. Jsem z Dračí stráže, však to znáš. Svaly z ocele..."
"...a krev tekuté železo!" dořekli společně a rozesmáli se.
"Není třeba, abys byla vzhůru. Roger bude za pár dní v pořádku, nemusíte se u něj střídat, jako kdyby umíral," podotkl Edmund.
"To je přece součást Dračí stráže, ne? Pokud tě naléhavější povinnosti neodvedou, držíš stráž u lůžka svého druha, dokud z něj sám nevstane. On by pro mě udělal to samé. Počkám tu, dokud se to nevyřeší s Kitty a pak půjdu spát, slibuji," usmála se Megan.
"Nechceš jet s ní? Potřebovala by někoho, kdo by na ni dohlédl," navrhl Edmund.
Megan se opět rozesmála.
"Ede, to nemůžeš myslet vážně! Na moři se to zase mele a ty si vážně myslíš, že bych si mohla jen tak vyjet na výlet? Kromě toho - kdo by se asi postaral o Aike, co?"
"Myslel jsem si, že to nepůjde. A někdo jiný tady na hradě?" nadhodil zkusmo.
"A kdo asi? Všichni tady mají nějaké povinnosti, dokonce i Nathaniel. Pojedeš tam s ní přece ty!"
"Jen ji doprovodím do Londýna, pak zase musím na sever. Zůstane tam sama..."
V tu chvíli se rozletěly dveře a do místnosti vpadla jako velká voda Catherine.
"Prý jste se mnou chtěli mluvit," vyhrkla.
"Edmund s tebou chtěl mluvit," zdůraznila Megan.
"Takže?" otočila se Catherine s rukama v bok ke svému bratrovi.
"Dávej si pozor na svoje způsoby, budeš to potřebovat. Lady Isabela tě volá do Londýna, sestřičko," oznámil chmurně Edmund.
Catherine otevřela ústa překvapením a vzápětí radostně zavýskla a vrhla se bratrovi kolem krku.
"To je nádhera, Ede! Jedeš taky? Řekni, že jo!" povykovala nadšeně.
"Doprovodím tě, bohužel se v Londýně nemůžu zdržet, jedu hned na sever. Ale teď mě, prosím, dobře poslouchej. Lady Isabela tě pozvala na přání lady Philippy a to může být nebezpečné, rozumíš? Nesmíš lady Philippě věřit! Opakuj, co máš dělat!" naléhal.
"Nesmím věřit lady Philippě," zadeklamovala unaveně Catherine.
"Měj oči dokořán a buď opatrnější, než jsi kdy byla. Pamatuj si, že ne všichni lidi jsou tak čestní a poctiví jako Dračí stráž. Nešiř se o tom, jakého vzdělání se ti dostalo. Nezapomínej, že lidi u dvora vidí Stráž jen jako bandu neotesaných pobudů, kteří tahají králi peníze z kapes. A ty jsi pro ně hrozbou. Pokud by ses dobře provdala, mohly by si tvoje děti nárokovat anglický i francouzský trůn, takže by mě ani v nejmenším nepřekvapilo, kdyby se tě pokusili zabít..."
"Zadrž, chudákovi se jí z toho rozskočí hlava," zastavila ho Megan.
"Musí vědět, do čeho jede!" ohnal se Edmund.
"Ale ne všechno najednou. Cesta do Londýna je dlouhá, můžete mluvit za jízdy. Kdy chceš vyrazit?" snažila se Megan odvést řeč jinam.
"Za týden. Pojede tudy hrabě z Pembroke, kousek se k němu připojíme, rozhodně aspoň do Bristolu. Nemůžeme s ním hlavně zůstat dlouho, protože..."
"Dost, Edmunde! Řekneš jí to potom!" zvýšila Megan hlas a otočila se ke Catherine.
"Běž, Kitty, musíš si tu ten poslední týden pořádně užít. Edmund by ti ho určitě nechtěl zkazit," šlehla po mladém muži spalujícím pohledem.
Catherine se nejistě podívala po Edmundovi, který lehce přikývl, a dívka zmizela.
"Megan... mám o ni strach," řekl Edmund tiše.
Megan se laskavě usmála.
"Já vím. Je to jako poslat ji projít se po hřbetě mořského hada a doufat, že nespadne. Ale pokud bude u dvora hrabě z Pembroke, jsem o hodně klidnější."
"Proč zrovna hrabě z Pembroke?" zamračil se Edmund nechápavě.
Megan se na chvilku zamyslela a pak se usmála.
"Pokud se s tebou chce setkat, troufám si říct, že na to přijdeš brzy," řekla tajemně a zamířila ke dveřím.
"A kromě toho - Catherine je jednou z nás a my z Dračí stráže padáme neradi a nikdy ne nadlouho," dodala a zanechala zmateného a ustaraného Edmunda o samotě.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eillen Eillen | Web | 13. ledna 2009 v 18:42 | Reagovat

Nejvíc mě na té kapitole zaujaly dvě dívky v mužském oblečení. Bude zajímavé, jak se Cath popere s tím, že se bude muset chovat jako dáma a oblékat se podle toho. Myslím, že pro dívku, která byla zvyklá na volnost by tohle mohlo být velice svazující

2 mardom mardom | Web | 13. ledna 2009 v 22:25 | Reagovat

Jojo, tohle by mohlo být zajimavé. Už jsem o tom období četla z jiných zdrojů, tak sem celkem zvědavá na tvé podání, když vím, jak vysokou úrovní psaní disponuješ.

3 Jackie Decker Jackie Decker | 14. ledna 2009 v 7:49 | Reagovat

Zajímavé. Vypadá to že Lomeril opět nezklame :-) Těším se na další pokračování... :-) Myslím že pro Cath to bude určitě velice těžké pohybovat se u dvora už jen pro to že se zdá být taky lehce naivní :-), uvidíme jak to bude dál...

4 Eillen Eillen | E-mail | Web | 14. ledna 2009 v 15:56 | Reagovat

mimochodem. Napadla mě jedna věc. Co takhle sepsat malé info o Válce růží? Já si tedy něco pamatuji a možná si i víc dohledám, ale k téhle povídce by se to na úvod hodilo. Ne každý má ty informace (nebo je nechce či neumí najít)

5 Jackie Decker Jackie Decker | 14. ledna 2009 v 16:15 | Reagovat

Dobrý nápad :-)

6 Lomeril Lomeril | 14. ledna 2009 v 18:06 | Reagovat

Jé... já zapomněla... původní plán byl napsat pod každou kapitolu, co je skutečnost a co ne. Ale nějaké komplexní info na přání dodám :-)

7 Jackie Decker Jackie Decker | 14. ledna 2009 v 18:43 | Reagovat

Díky :-)

8 Léto Léto | Web | 17. dubna 2009 v 19:47 | Reagovat

Hezké! Na můj vkus možná až příliš "ukecané", ale dobře vím, že tímhle způsobem se nejsnáze zprostředkují důležité dějové informace (a sám toho začasto využívám), takže je to vlastně v pořádku. :) Rozhodně mě kapitola navnadila k tomu, abych ve čtení příběhu pokračoval. A to je to hlavní!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama