5. Oblíbená slepice

3. ledna 2009 v 15:32 | Lomeril |  Cesta zpátky

Tak co, těšíte se, jak ze sebe v rozhovoru s Trivetem udělám debila? Teště se, bude to stát za to!


Posadila jsem se vedle Triveta. Nechtěla jsem se s ním setkat, rozhodně ne, když jsem se v jeho přítomnosti vždycky cítila tak nesvá. Přitahoval mě, líbil se mi už když jsem o něm jenom četla, ale ve skutečnosti byl ještě o kousek lepší. Sedla jsem si tak daleko, jak to bylo ještě zdvořilé.
"Něco skrýváte, Barboro," řekl tiše.
"To je moje věc," odsekla jsem.
"A nechováte se jako vesnické děvče," pokračoval.
"To je taky moje věc."
"Nevíte, že bych vás mohl snadno nechat zavřít?"
Zkoumavě jsem se na něj podívala. Lehký úsměv prozrazoval, že to nemyslí vážně.
"A za co? Za to, že odmítám mluvit o svojí minulosti?" odsekla jsem o něco příkřeji, než jsem měla v úmyslu. Ach jo, proč se nikdy nenaučím odhadnout svůj hlas dopředu?
"Vůbec jsem vás na minulost neptal," podotkl Trivet a já bych se nejradši uškrtila.
Byl si velice dobře vědom svojí nadřazenosti a taky se podle toho choval. Na tváři mu pořád hrál ten shovívavý, zvědavý úsměv a prohlížel si mě, jako bych byla nějaký tvor v zoo.
"Něco skrýváte, Barboro. To nebylo k minulosti?" pokoušela jsem se vybruslit ze situace.
"Ne," setřel mě suše.
"Aha. Asi si budeme muset ujasnit pojmy. Co přesně myslíte, když říkáte minulost?"
Neměla jsem ani v nejmenším náladu na zdvořilost a můj jedovatý jazyk už se zřejmě moc dlouho choval slušně.
"Byl v tom nějaký muž?" vypálil najednou.
Vytřeštila jsem oči a zároveň jsem si vzpomněla na kluka, nebo spíš mladého muže, protože jeho chování rozhodně převyšovalo všechny kluky, na kterém mi doma hodně záleželo. Přesto jsem se rozhodla, že se pro jistotu nebudu pouštět do žádné hry na hádanky. Mně s mým chápáním retardovaného šneka vždycky pointa dojde až po pár minutách. Vzpomněla jsem si, jak mi jednou došel vtip jednoho vtipu po dvou letech, a raději jsem požádala o vysvětlení.
"V čem by měl být muž?"
"Ten důvod, proč jste odešla z Tristenolu. Byl to muž?" vyzvídal.
Co mu mám říct? pomyslela jsem si zoufale.
"Ne, muž to nebyl," zamanévrovala jsem a držela jsem si všechny pomyslné palce, aby se nevyptával dál.
"Peníze?" nadhodil vzápětí a všechny moje naděje selhaly.
"Bylo to..." zaváhala jsem a pak jsem plácla první kravinu, která mě napadla. "Umřela mi moje oblíbená slepice a doma mi ji všechno připomínalo."
Vzápětí jsem udělala to, co jsem ve společnosti muže, který mi nebyl úplně lhostejný, udělala jenom jednou. Zvedla jsem se a zbaběle jsem utekla.

Oblíbená slepice?
Trivet byl naprosto zmatený. Copak normální člověk odchází do cizí země, protože mu umře slepice?
Najednou se musel sám sobě zasmát, poprvé od svého posledního rozhovoru s Margaritou, se skutečně rozesmál. To zoufalství v jejím výrazu ho na chvíli skutečně zmátlo. Nechtěla, aby se ptal, ale zároveň mu nechtěla lhát. Na tom bylo něco veskrze pozitivního.
Zvědavost, která ho zachvátila, se už skoro nedala zkrotit. Musel, bezpodmínečně musel vytáhnout z Barbory její tajemství. Začne u kovářovy rodiny. Kreion sám nic neví, ale pamatoval si na jeho ženu. Kareena bývala Margaritinou dobrou známou, sice ne přítelkyní, ale Margarita k ní občas zaskočila navečer poklábosit. Čas využít toho, že o jejich rozchodu nikdo neví.
Slovo rozchod vklouzlo do jeho myšlenek tak snadno, až ho to zabolelo. On se s ní nechtěl rozejít. Kdysi by raději přijal smrt z rukou nejlepšího přítele, než aby ji ztratil. Může se taková láska jen tak vypařit? Dá se zabít pár slovy?
Lenka by Creaganovi do očí nikdy nevyčetla to, že plní svoji povinnost. Snažili se přece zabránit válce s Tristenolem, seč to šlo, a kdykoliv měl pocit, že alespoň pozdržel první bitvu, měl zároveň pocit, že chrání Margaritu a Valerii. Vyčítal si, že s nimi není víc, ale věděl, že pokud by v bitvě padl, už s nimi nebude nikdy. A přesto se Margaritě zdálo, že by měl raději riskovat to strašlivé, nehorázné nikdy. Co je zbytek života jako vdova a sirotek proti tomu, že párkrát nepoví malé pohádku na dobrou noc?
Tvář se mu hořce zkřivila při vzpomínce na Margaritina obvinění. Prázdniny s tvojí novou milenkou? Nebo si nějakou chceš najít až tam? Zněla mu v tu chvíli jako potrefená husa. Ale k nikomu z paláce neměla tak blízko, aby ho mohl podezírat. Vždyť skoro neopouštěla Valerii! Museli to být dobří herci, pokud to před ním skryli.
"Nebuď hloupý! Margarita je na to moc hrdá. Neudělala by to!" napomenul ho nějaký hlas v jeho hlavě. Podezřele mu připomínal Creagana.
Neudělala... pokud by toho muže opravdu nemilovala.
"Miluje tebe. Od té chvíle, co jste se poprvé setkali tady v Hůrce. Milovala tě, když jsi se na ní díval s tou hrozivou nenávistí, kdy jsi věděl, kdo je, dřív, než se to dozvěděla ona. Milovala tě, když jste podlehli touze a zůstala u tebe v pokoji na noc. Milovala tě, když jsi vykřikl úžasem, když jsi poprvé viděl malou Valerii. Věř tomu nebo ne, ale milovala tě i ve chvíli, kdy na tebe křičela, že už tě nechce," ozval se znovu Creaganův hlas.
"Ne!" vykřikl Trivet nahlas.
Ona ho nesměla milovat, protože pokud k němu ještě něco cítila, ublížil jí víc, než by si kdy byl schopen odpustit. Pokud měl vydržet sám se sebou a nepřipadat si jako netvor, Margarita ho nesměla milovat. Odmítal tomu věřit.
Prázdniny s tvojí novou milenkou?
Ta slova ho znovu zasáhla jako nůž. Dobře, máš to mít, usmál se pro sebe pomstychtivě. Najde si jinou. A všem svým budoucím děvkám vyřiď, ať si tě užijou, že Margarita už tě měla dost! Vyřídí. Která z dívek ve vesnici by byla nejlepší?
Odpověď znal, ještě než si otázku položil. Setkal se jen s jedinou, která na něj dělala podobný dojem jako Margarita. Trivet se rozhodl, že je čas, aby Barbora zapomněla na svojí oblíbenou slepici.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eillen Eillen | Web | 3. ledna 2009 v 16:38 | Reagovat

Oblíbená slepice? Já jsem málem spadla ze židle. Jen je mi tě líto. Jestli si tě vybral Trivet, tak to budeš mít těžké. Už jen proto, že on je vytrvalý.

2 Eillen Eillen | Web | 3. ledna 2009 v 16:56 | Reagovat

A pozor, Trivet má o mně velmi dobré mínění. Chápala bych sice, že Creagan musí vládnout, ale pokud by zanedbával Michaela, tak bych ho asi hnala. Asi by se divil, kdybych mu na truc odešla s malým pryč. (samozřejmě ne na furt, protože bych to nevydržela a stýskalo by se mi)

3 Lomeril Lomeril | 3. ledna 2009 v 17:00 | Reagovat

Já vím, že o tobě má vysoké mínění, myslím, že to tam už bylo. A oblíbená slepice? První kravina, která mě napadla. A těžké to budu mít každopádně. Proto jsem tam, ne?

4 Eillen Eillen | Web | 3. ledna 2009 v 17:06 | Reagovat

Však jo. Mně by umřelo morče, kdybych musela něco takového řict a tím bych se dost podřekla. Ale teď jsem si představila scénu, kde by ses prozradila - samozřejmě neúmyslně, protože bys o Trivetovi nevěděla. Prostě mi to vyskočilo v hlavě a zatím se mi to docelá líbí. Možná to zpracuji jako AU z pohledu Triveta a nebo raději ne. Uvidím, jak se bude ubírat tvá povídka. Až podle toho bych se rozhodla, zda to zpracovat nebo nee.

5 Lomeril Lomeril | 3. ledna 2009 v 17:31 | Reagovat

btw: jestli jsi na téhle povídce závislá, mám odvykací kůru: na téhle stránce je spousta povídek, které jsi nečetla :-) nebo ti můžu poslat další kapitoly Dračí růže na obetování.

6 Eillen Eillen | Web | 3. ledna 2009 v 18:09 | Reagovat

Hele, to je rána pod pás :))) Neboj, tvé povídky si ráda dočtu. A Dračí růže. NEvím, jestli jsem ti vrátila tu první část obetovanou...

7 Lomeril Lomeril | 3. ledna 2009 v 18:28 | Reagovat

Jo, vrátila. Ještě tě jich čeká... dvacet čtyři. Jestli to nechceš, nemusíš.

8 Eillen Eillen | Web | 3. ledna 2009 v 18:38 | Reagovat

Ale jo, já to opravím. Ale zítra to nebude :) Čeká mi inventura :( bude to na celý den. Raději bych dělala fyzickou a počítala zboží. Bohužel mě čeká dokladová u počítače :(

9 Lomeril Lomeril | 3. ledna 2009 v 18:53 | Reagovat

Tak to ti nezávidím. Zítra ti pošlu jednu, možná dvě kapitoly. Díky.

10 Eillen Eillen | Web | 3. ledna 2009 v 19:01 | Reagovat

Není zač. No a já si jdu hodit mašlí. Začínám v osm ráno. Se ani nevyspím... Jdu si do vany číst, abych se uklidnila

11 Jackie Decker Jackie Decker | 3. ledna 2009 v 20:39 | Reagovat

Tak tohle je hezký. Líbilo se mi to jak Trivet přemýšlel o tom že jestli ho máMargarita ráda tak by si to nemohl odpustit a že jí na truc si nějakou milenku najde. Myslím že to tam budeš mít ještě docela krušný :D. A to s tou slepicí je takohová hovadina, že to prostě mohlo napadnout ais jenom tebe ale je v tom hezky odražené tvé zoufalství, které v danou situaci pocuiťuješ kdy už chceš vypadnout a nevíš jak z toho ven :-) Moc hezké...

12 Lomeril Lomeril | 3. ledna 2009 v 21:46 | Reagovat

Upřímně v tom, jak se Trivet snaží uvěřit, že ho Margarita nemiluje, jsem se inspirovala u Dostojevského Bratrů Karamazových, tam jde o něco podobného. Hrozně mě to zaujalo, tak jsem to rovnou použila.

13 Jackie Decker Jackie Decker | 3. ledna 2009 v 22:41 | Reagovat

To je ale náhodou hodně dobrý nápad :-)

14 mardom mardom | Web | 4. ledna 2009 v 0:41 | Reagovat

Teda ta slepice nemá chybu :D Nedivím se, že nad tím začal přemýšlet. Moc, moc hezky zpracované.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama