Prolog

15. listopadu 2008 v 19:19 | Lomeril |  Znamení
Takže přicházím z novou povídku z prostředí Birlenu (viz. rubrika Děti Birlenu). Není moc silná po stránce dějové a kompoziční, ale mám k ní silný citový vztah, ani sama nevím proč. Příjemné čtení.

Prolog
Toto jest zákon království Birlenského, ustavený králem Zeitinionem I. Týká se vrahů, tuláků, zrádců a zlodějů, kteří zohavují a zostuzují země birlenské a nic dobrého nepřináší...
...Každý, kdo bude z vůle královy prohlášen za zrádce, budiž potrestán vypálením písmena Z na hřbet levé ruky na znamení věčné hanby. Všem poddaným krále birlenského jest přísně zapovězeno poskytnouti zrádci radu, zboží či přístřeší. Kdo by zrádce zabil, budiž trestán stejně jako ten, kdož by husu ukradl, to jest zaplacením ceny jedné husy do královské pokladny nebo pěti dny vězení.

(výňatek z Královského zákoníku)

Téměř celých dvě stě padesát let po vydání zákona o vyobcování se přimhuřovalo oko nad těmi, kdo se nad vyobcovanými slitovali a dali jim najíst nebo je nechali přespat v jejich stodole. Lidé pomáhali tulákům a zlodějům, někdy podstrčili krajíc chleba i nejubožejším vrahům a zrádcům. Královští úředníci vždycky předstírali, že nic nevidí. Tyto časy ovšem měly skončit s bitvou u Lut a potlačením Rocolského povstání.

Když se krále jeho bratr, princ Jarion, otázal, jak hodlá naložiti s těmi, kdo u Lut stáli proti němu, odpověděl král takto: "Je každý z nich zrádcem své vlasti a jeho krev je nečistá. Prostému lidu budiž odpuštěno, šlechtici a velitelé nechť jsou popraveni."
Dál se tázal princ Jarion krále, jak hodlá naložiti s rodinami těch, které popraviti přikázal. Král odpověděl takto: "I oni jsou zrádci a jejich krev je nečistá. Nechť je manželkám zrádců a všem jejich potomkům, kteří už umí mluviti, vypáleno znamení zrádců a nechť jsou vyhnáni z měst a vesnic, ponecháni napospas osudu."

(výňatek z Života a skutků krále Herlea)

Králův rozkaz tehdy znamenal, že sto dvacet dospělých, převážně žen, a pětadevadesát dětí, bylo vyhozeno do přicházející zimy se znamením, které jim zaručovalo, že se o ně nikdo nepostará. Ve výběžku Pralesa západně od Černé vody se tehdy usídlila banda loupežníků. Jejich vůdci bylo tehdy přesně dvacet let a společně s dvěma dalšími mladíky ve věku devatenáct a šestnáct let se starali o skupinu dětí, z nichž nejmladšímu bylo pět let. Denně podstupovali drsný boj o přežití a denně vítězili. Menší chlapci pozvolna dorůstali a začali loupit sami. Celých devět let tam žili a nikdo se o ně nestaral, ale král na ně nezapomněl a rozhodl se jednat.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eillen Eillen | Web | 16. listopadu 2008 v 18:05 | Reagovat

Há, podraz. Děti Birlenu jsem ještě nečetla. Tak to budu muset narychlo napravit. Snad najdu brzy čas :)

2 Lomeril Lomeril | 16. listopadu 2008 v 22:04 | Reagovat

Neměla bys Děti Birlenu potřebovat, snažila jsem se tam všechno vysvětlit i pro lidi, kteří Děti Birlenu nečetli.

3 Eillen Eillen | Web | 17. listopadu 2008 v 9:35 | Reagovat

Dobře, takže začnu číst toto a pak si zpětně dočtu Děti Birlenu. Myslím, že minule, když jsem se je snažila číst, tak to pro mě bylo těžké. Nevím teď už ani proč, ale ztrácela jsem se. Možná to bylo školou, jak jsem byla ve stresu.

4 Lomeril Lomeril | 17. listopadu 2008 v 20:36 | Reagovat

Hlavně Děti Birlenu není povídka, je to cyklus, momentálně obsahuje povídky Jestřáb a lilie, Operace Rocolia, Spravedlivé skály v Kís a Velká píseň pouště.

A ještě nedokončený a pro mne asi nedokončitelný Kosatec pro Haimal...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama