Kapitola čtvrtá - Marcelle Ballardová

11. září 2008 v 18:14 | Lomeril |  Divoká země
Co se dělo v předchozí kapitole: Armel a Elaine se v doprovodu Yvese a pana Ballarda blíží k Airelleville. Mezi Yvesem a Armelem vzniká pevné přátelství a mezi Yvesem a Elaine možná i něco víc.

Kapitola čtvrtá - Marcelle Ballardová
Další ráno se Elaine pletla pod nohy ještě víc než obvykle, Armel byl o něco zamlklejší a Yves zase hovornější. Na celkové náladě bylo znát, že konec cesty už je coby kamenem dohodil. Asi po dvou hodinách zahlédli v křoví na břehu pohyb.
"Pádluj dál," špitl Yves a přitáhl si ručnici blíž.
"No tak, Yvesi, to nepoznáš starou známou?" zazněl z křoví veselý hlas a vykoukla rozcuchaná dívčí hlava.
"Marcelle!" vykřikli zároveň Yves a pan Ballard.
Dvě kanoe okamžitě zakormidlovaly k nedaleké písčině, nejbližšímu možnému místu k přistání. Marcelle tam na ně už čekala. Nebyla o moc vyšší než Elaine, ale měla podsaditější kostru, bez zbytečného tuku, na dívku poměrně svalnatou. Oválný obličej by se dal nazvat pohledným, ale nebyl to rozhodně evropský ideál krásy. Pleť postrádala onu aristokratickou bledost, měla trochu pršáček, ale zato se pyšnila dlouhatánským copem hnědých vlasů a dvěma modrozelenýma očima. Oblečená byla v obyčejných plátěných šatech a na nohou měla mokasíny. V ruce držela pušku.
Yves vyskočil, radostně ji objal na přivítanou a políbil na tvář. Elaine, která zrovna vystupovala, se na to dívala s nelibostí, ale snažila se ji zakrýt. Pan Ballard se s dcerou přivítal umírněněji.
"Marcelle, chtěl bych ti představit své známé z Francie, Armela Moreaua a Elaine Merciérovou, Armeli, Elaine, tohle je airellevilská léčitelka a skvělá holka v jedné osobě, Marcelle Ballardová," řekl Yves.
Podali si ruce.
"Marcelle, co kdyby ses prošla s Elaine a Armelem po břehu a já s Yvesem odvezeme věci po vodě?" navrhl pan Ballard.
"Ráda," pohodila Marcelle vesele copem.
Vydali se po stezce, která, jak později zjistili, přetínala oblouk řeky, takže si výrazně zkrátili cestu. Marcelle šla první, za ní Elaine a Armel malou výpravu uzavíral. Pozoroval dívku v čele a nemohl si nevšimnout obratnosti, s jakou se na nerovné cestě vyhýbala překážkám, lehkosti jejího kroku a po chvíli postřehl i nenápadnou ostražitost, když se rozhlížela po okolí. Ať se Elaine tvářila jak chtěla, Marcelle Ballardová byla Armelovi sympatická.
Nebyl s to odhadnout, jak dlouho šli, ale víc než hodina to nebyla. Konečně se před nimi otevřela louka, posetá sruby. Z komínů stoupal dým a v osadě to i z dálky vypadalo jako v mraveništi. Na louce se honili dva psi a na písčině u řeky si hrála skupina dětí. Jak procházeli mezi domy, Marcelle zdravila lidi a vysvětlovala znovu a znovu, kdo jsou Armel a Elaine. Osadníci je vítali velice srdečně, představovali se jim a znovu a znovu je ujišťovali, že kdyby cokoliv potřebovali, můžou kdykoliv přijít. Náhle Armel viděl, jak Marcelle protočila oči v sloup a po tváři jí přeběhl zoufalý výraz. Rozhlédl se a našel příčinu toho výrazu. Byla to drobná dívka, která se k nim rychle blížila, až jí pískové vlasy padaly do hnědých očí a lechtaly ji na pihovatém nose.
"Ahoj, Marcelle! Koho to vedeš?" vypískla neupřímnou fistulkou se silným anglickým přízvukem.
"Ahoj, Lindo. To je Armel Moreau a Elaine Merciérová, kteří se stěhují k nám do osady. Armeli, Elaine, tohle je Linda Watsonová, dcera jednoho z našich anglických osadníků," představila je neochotně Marcelle.
"Jsem přesvědčená, že se brzy spřátelíme. Uvidíte, že se vám v Airelleville bude moc líbit. Těším se, až vás tu budu potkávat," zašvitořila Linda, stiskla jim oběma ruku a zmizela.
"Na Lindu pozor, je to neupřímná potvora, které se nedá věřit ani slovo," varovala je Marcelle.
"Díky, myslím, že na tohle bychom přišli sami," odsekla ledově Elaine.
"Elaine, ovládej se trochu!" okřikl ji Armel.
Marcelle se trochu zarazila a zamračila. Od té chvíle se při řeči obracela výhradně k Armelovi a Elaine si nevšímala.
"Je tu jeden hodně zachovalý srub, jeho majitel se odstěhoval před třemi týdny - Yves a táta ho vezli do města. Bohužel se o něj v posledních pár měsících moc nestaral, takže to bude chtít nějaké opravy. Stojí přímo proti našemu domu a Yvesovi," řekla.
"Vy bydlíte s Yvesem v jednom domě?" zarazil se Armel.
"Ne, ne!" zasmála se Marcelle, "Simonovi bydlí hned vedle, aspoň to k sobě budeme mít blízko. Chcete se do toho srubu podívat?"
Souhlasili. Bylo to stavení jen s jednou místností, kde byla velká pec, rozviklaný stůl, holá postel, vlastně spíš rošt vystlaný už suchým a napůl opadaným chvojím, a pár polic. Ve střeše zela díra a jeden regál polic spadl na zem a rozbil se. Za domem byla malá zarostlá zahrádka a polorozpadlá kůlna. Působilo to bezútěšně a opuštěně, takže i Elaine na chvíli zapomněla na svoje nepřátelství k Marcelle a začala přemýšlet o budoucnosti. A pokud jediné, co do budoucnosti měli, byl tmavý, zatuchlý srub a pár krámů, které se blížily v kanoích po řece, nečekala je procházka růžovým sadem.
Vyšli zpátky na sluneční světlo, když kolem nich proběhl asi čtrnáctiletý kluk a začal poskakovat kolem jednoho domu naproti.
"Heleno! Heleno! Táta přijel!" křičel.
"Briane! Neřvi tu jako na lesy!" okřikla ho Marcelle.
"Marcelle! Táta přijel!" volal chlapec dál.
Z domu vyšla mladá žena s dítětem v náručí. Byla vyšší než Marcelle, i když ne o moc a měla nespokojený obličej s protivným výrazem. Už tloustla a objevovaly se jí první vrásky, přestože jí nemohlo být víc jak třicet let.
"Kde se flákáš, Marcelle? Potřebovala jsem tě tu!" obořila se okamžitě.
"Promiň!" odsekla Marcelle vztekle.
"No tak, no tak, dámy! Nehádejte se, víte, že to nemám rád," ozval se za jejich zády uklidňující hlas pana Ballarda.
Obě dívky sebou škubly a přes tváře jim přelétl provinilý výraz. Pan Ballard a Yves táhli kárku naloženou věcmi a pár výrostků za nimi neslo poslední drobnosti.
"Ahoj Elaine, Armeli," pokývl jim se čtveráckým úsměvem Yves a pak houknul na chlapce:
"Všechno to složte u nás, včetně věcí pana Moreaua a slečny Merciérové. Už jste si vybrali, kde budete bydlet?" otočil se k Armelovi.
"Támhle. Popravdě řečeno nám to vybrala Marcelle," usmál se Armel.
"Výborně, ale dokud se nezabydlíte, budete spát u nás. Táta se mnou bude souhlasit. Nemůžeme známé a krajany nechat v takové pusté barabizně. Pomůžu ti s opravami, ať to máte brzy hotové. Elaine mezitím může zvelebit zahrádku a naučit se vařit s kukuřicí, fazolemi a dýněmi. Zasít už sice nestihnete, ale když se celá osada složí, tak ty dva krky navíc uživíme a příští rok už budete krásně bydlet," smál se Yves.
Zašli do srubu Simonových a posadili se kolem stolu. Marcelle někam zmizela s otcem, takže Armel mohl vyslovit otázku, která ho už chvíli pálila na jazyku.
"Yvesi, kdo je ta mladá žena, která bydlí s Ballardovými?"
"Ty asi myslíš Helenu, viď? Helena je Marcellina starší sestra, která asi před šesti lety utekla na východ, na pobřeží. Tam si ji vydržoval nějaký ženatý boháč jako milenku. I když na to nevypadá, Helena Ballardová bývala skutečně krásná holka, jenž bohužel i plodná. Jedno dítě byl její dobroděj ještě ochoten podporovat, ale když otěhotněla podruhé, bez dlouhého rozmýšlení ji vyhodil. Napsala zoufalý dopis otci a je vlastně zázrak, že Thierry tu zprávu dostal. Rozjel se pro ni a přivezl ji sem, letos brzo zjara. Pár chlapů už jí nabízelo manželství, ale ona je všechny odmítla. Je to hádavá a protivná ženská, která si přisvojila místo svojí matky a prohání chudáka Marcelle i Briana, jejich mladšího bratra, často dost zbytečně. Marcelle tvrdí, že by se někdy nejradši provdala za prvního hejhulu, jen aby už utekla Heleninu komandování," uchechtl se Yves.
Byla to Elaine, kdo se odvážil zeptat se na věc, která je oba zajímala.
"A má už Marcelle někoho?"
Yves se trochu zarazil a maličko se začervenal.
"Ne, zatím ne."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eillen Eillen | 6. října 2008 v 11:28 | Reagovat

Koukám, že se nám tu asi tvoří milostní čtverec. Elaine se zakoukala do Yvese, Yves vypadá, že je trošku zakoukaný do Marcelle. A ta se zalíbila i Armelovi. Začíná to být opravdu zajímavé. Tahle kapitola je zatím asi nejlepší

2 Lukáš Lukáš | E-mail | Web | 6. března 2012 v 14:31 | Reagovat

Fajn blog

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama