Prolog

26. srpna 2008 v 9:48 | Lomeril |  Divoká země
Tak a tady je prolog k dlouho slibované povídce.

Mladá paní Merciérová, manželka venkovského pastora, se podívala z okna jejich skromného domku.
"Je tam ale dneska slota! A to ještě nebyl ani Štědrý den," poznamenala.
Její manžel vzhlédl od knihy a věnoval krátký pohled sněhové bouři, která zuřila venku.
"Chumelí tam pěkně," přikývl a vrátil se k četbě.
Z kolébky v rohu se ozvalo zakňourání. Paní Merciérová přešla pokoj a vzala do náručí svého maličkého synka. Posadila se s ním do křesla, když se ozvalo zaklepání na dveře. Oba manželé sebou trhli a pastor se zvedl a šel otevřít.
"Simone! Co se stalo?" vyhrkl překvapeně.
Dovnitř vpadla zachumlaná vesničanka s jakýmsi uzlíčkem v náručí. Poznali v ni Simone Bertrandovou, manželku kováře a místní léčitelku. Simone se ztěžka posadila na židli, kterou jí pastor pohotově nabídl.
"Mám špatné zprávy," řekla, když se trochu vydýchala.
"Co se stalo?" vyskočila paní Merciérová.
"Umřela Therése Moreauová."
Paní Merciérová se prudce nadechla, zatímco její manžel sklonil hlavu v tiché modlitbě.
"Šlo to tak rychle, že jsme vás ani nestihli zavolat, pane pastor. Ale co je nejhorší, zůstal tu po ní kluk, Armel," pozvedla Simone uzlíček, který držela v náručí.
Pastor od ní spící dítě vzal a podíval se na svoji ženu.
"Já nevím, Gerarde, Jean-Baptiste je ještě malý a nemáme zase tolik peněz..." zatvářila se paní Merciérová rozpačitě.
"Pomůžeme vám, jak to půjde. Jakmile se naskytne někdo lepší, kdo se o chlapce bude moct postarat, zbavíme vás té povinnosti. Zatím uspořádáme na chlapce sbírku. Prosím, není tu nikdo jiný, kdo by se ho ujal," řekla Simone.
"No dobrá, dobrá, ale jen dočasně," ustoupila paní Merciérová.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama