Srdcové eso

30. března 2008 v 14:29 | Lomeril |  Kratší povídky
Tak přátelé, zítra se chystám na dva týdny do Jihoafrické republiky, tak mi držte palce, ať mě tam nesežere levhart :-)
Dám sem jednu jedinou věc, je to něco mezi povídkou a básní.

Srdcové eso.
Našla ho na ulici, když šla s ním.
Na trávníku tam byl rozsypaný balíček karet.
Srdcové eso leželo špinavé uprostřed cesty.
Sebrala ho a strčila do kapsy, kde už měla stovku, co dostala dřív ten den.
Dluhy se musí splácet.
Vložila ho do deníku.
Symbol lásky.
Sentimentální malá holka.
Nebo ne?
Na co věří sentimentální malé holky?
Na lásku, na tu pravou, která určitě číhá hned za tím dalším rohem.
Na prince na bílém koni.
Na věčné štěstí.
To by sedělo.
Malé sentimentální holky si zakládají srdcová esa do deníků, do kterých stejně skoro nepíšou, protože je tam neztratí.
Dospělé, praktické ženy si zakládají svá srdce do elegantních kabelek, hned vedle rtěnky, protože tam o ně nepřijdou.
Tak která jsem?
Já jsem svá.
Ani ta, ani ona.
Osamělá.
Uplakaná.
A přece sama nejsem a nešťastná taky ne.
Jednou mi srdcové eso vypadne z deníku, ale nebude to moje ruka, která ho zvedne.
Nalistuji stránku, kde leželo a nastavím mu ji, aby kartu vrátil tam, kam patří.
Nebudu se stydět za to, co tam stojí.
I když se to stane jen v představách malé sentimentální holky.
Srdcové eso navždy leží na stránce s nápisem "Ježíš Kristus je moje naděje".
P.S.: Pro tebe
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Л Л | 2. dubna 2008 v 10:43 | Reagovat

Viděl jsem, jak ho sbíráš, a říkal jsem si, co se s ním stane?

Skončí  někde v koši, po úklidu?

Nebo ho čeká lepší osud?

Nevěděl jsem to, teď to vím.

Proč ne? Sentiment taky patří k životu. Eso zůstane u tebe.

A až jednou vypadne z deníku....

Zvednu ho.

Zvednu ho, a vrátím, kde má být.

Ať už tam bude napsáno cokoliv.

Není totiž důležité to, co je někde napsáno.

Záleží  jen na tom, kdo to čte, a na tom, jak to čte.

Očima strachu, vzdoru, nenávisti?

Očima vlídnosti a porozumění. Beze strachu, klidně.

Ani karta, ani nápisy v deníku totiž nejsou podstatné.

Proč se jich bát? Nejde o ně.

Jde o tebe....

2 Tosi Tosi | Web | 2. dubna 2008 v 16:54 | Reagovat

Začetla jsem se.

Do pěkných textů, které mi,nevím proč,byly chvílemi povědomé.

Napadlo mě,kde leží moje karta,srdcové eso?

Jistojistě ve stohu popsaných stránek,deník si nevedu

V galerii hrůzných,tajemných,smutných,klidných,radostných,nádherných obrazů

logicky navazujících na sebe dávajících dohromady chaotický celek

Uprostřed bulváru, kudy denně projdou tisíce lidí

V neznámé ulici na kraji města,kde není radno se zdržovat

A nebo v klidu lesní přírody

V restauraci,kině,sportovním centru

na policii,v márnici,na sídlišti

na hradě,na zámku,ve věznici

Všem očím na odiv,nebo v dobře ukryté truhlici

Určitě mezi tím vším někde bude,vím,že jsem ho tam kdysi viděla

Jenže jakmile jej začnu hledat,nikde nic nemůžu najít,to je mi podobné

Procházím všechny možné i nemožné končiny

Cestou potkávám spousty lidí

sbírající,ztrácející,hledající,nacházející,zahazující,lepící,trhající,vracející,nabízející

srdcová esa

Nevšímám si jich

Jestli svoje karty nenajdu,nedostanu zpátky,

vyrobím si nové

Nebo vezmu cizí

3 Lomeril Lomeril | 6. dubna 2008 v 18:43 | Reagovat

Nejde o me.

Jde o nas.

O pohledy, usmevy, snad dokonce i slova, i kdyz si to nechceme priznat.

Nejde o srdcova esa. To jsou jen symboly, ktere pouzivaji male sentimentalni holky.

Jde o hodne veci, protoze je hodne veci, ktere jsou dulezite. Ale v pribehu srdcoveho esa jde o tebe a o me.

4 Tosi Tosi | Web | 12. dubna 2008 v 15:30 | Reagovat

Vše jsou jenom slova slova slova.....

A co JAR?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama