Erynie

10. listopadu 2007 v 21:51 | Lomeril |  Povídky na přání
Je tu povídka pro Veracity. Její zadání znělo takto:
tak já ti taky něco zadám :o)
tak třeba
nevím nějak to tam zařad klidně to přelož nebo jak koliv uprav, ale chci aby tam bylo něco jako:
Desttiny to darkness,
desttiny to hate,
this is my live,
my really own fate!
Omlouvám se za chyby v angličtině ..
Já jsem si to trochu upravila a přeložila.
A povídka je tady.

Osud temnot, osud nenávisti,

to je můj život, to mi osud věstí.


Stála uprostřed kruhu svíček v černých šatech, které vypadaly tak melodramaticky v kontrastu s jejím dětským obličejem, utopeným v záplavě tmavých vlasů. Bylo vidět, že ještě nedávno plakala. Přesto její hlas odříkával zaklínání pevně, bez zakoktání.

Osud temnot, osud nenávisti,

to je můj život, to mi osud věstí.

Nectím Héru, Athénu, Persefonu.

Jen Megairu, Allektu a Tísifonu!

Plameny svící se zachvěly a stejně se zachvěla i dívka. Doufala, že se její záměr podaří, že přijdou a budou jí k službám. Ta kněžka snad mohla vědět, co ji učí, sloužila přece prokletým bohyním pomsty už léta. A ona potřebuje jejich pomoc, potřebuje se pomstít, byť vlastnímu bratrovi.

Vy, matky šílenství, slyšte!

Vy, síly nejstarší, přijďte!

Já, která naději potratila,

to já jsem vás probudila!


Na třech místech na obvodu kruhu se světlo zachvělo a tři svíčky zhasly. Dívka se v duchu usmála a zdvihla hrdě hlavu. Udělá cokoliv, spojí se třeba i s Erinyemi, jen aby dosáhla svého. A ona to dokáže. Na světě už není nic, co by ji zastavilo. Ano, byl to Peršan, ano, měl ji, ale s jejím souhlasem. Proč to její bratr nepochopil?

Já, prokletá, chci vraha proklít,

já, sestra, chci si bratra zabít,

já, milenka, panna zneuctěna,

chci, by byla kletba vyslovena!

Stály tam, všechny tři, kolem ní, a právě se daly do pohybu. Teď musela mlčet, další slova patřila jim. Přímo proti ní se zhmotnila Tísifoné, mstitelka vražd. Po dívčině pravici, trochu vzadu, stála Allektó, bohyně nesmiřitelného hněvu. Z druhé strany kruhu ji pozorovala Megaira, bohyně závisti. Erinye, tři bohyně pomsty a kletby, strašnější než olympští bohové a starší než oni, jaké se odváží volat na pomoc jen zoufalec.
Vysoké, s ohyzdnými obličeji a dlouhými pařáty, plazily se po nich zmije a oči podlity krví. Začaly pomalu obcházet kruh a chvíli bylo ticho. Začaly mluvit naráz, hlubokými hlasy, ze kterých zněla nenávist a pohrdání.

Známe tvou hanbu nevěstky,

známe tvůj žal přetěžký,

mocí svou však neplýtváme,

odměny se domáháme.


Čekala to. Ano, i když by podle práva měly stíhat muže, který zabil milence své sestry a ji úplně zničil, budou něco žádat. Dá jim všechno, i sama sebe! Tušila, že nic menšího žádat nebudou.

Osud temnot, osud nenávisti,

to je můj život, to mi osud věstí.

Po čem z toho vaše oči zatouží,

tím vám moje ruce poslouží.

Erinye se zastavily. Pohlédly na ni. Megaira a Allektó přešly k Tísifoné a postavily se každá po jednom jejím boku.

Bratra stihneme morem a dnou,

až nenajde chvíli bezbolestnou,

pak bude křičet, a vlasy si rvát,

že tě nenechal s Peršanem spát.


Zatetelila se radostí. Přesně to si přála! Pomstychtivě se usmála a přikývla. Erinye pokračovaly.

Klidu nedojde, nejsme slitovné,

ani sám si život nevezme,

však každou ránu do jeho nahoty,

vytrpíš si v hloubi Hádu i ty!

Hrůza a chlad ji obešly, ale rozhodla se nepovolit. Jen musí vědět všechno, aby ji Erinye neoklamaly. Narovnala se, pohodila hlavou a začala odříkávat další část zaříkání.

Ty podmínky mi lichotí,

však já se děsím spiknutí,

co se se mnou přihodí,

až do hrobu bratra uloží?


Tísifoné se ušklíbla a její dvě sestry od ní poodstoupily. Zvedla ruce a setřásla dlouhé černé rukávy. Tleskla a zazněla hrozivá hudba, která dozajista nepocházela z tohoto světa. Megaira a Allektó začaly tančit kolem ní, trhavými pohyby a Tísifoné odříkávala rozsudek nad ubohou dívkou.

Pokud odvolá to odmítnutí,

které dal sestře za zběhnutí,

Hromovládný mu požehná,

pak vejde v pole blažená.



Pokud vytrvá strašná nelítost,

zoufalství, nerozum a zlost,

pak mučit ho budou v podsvětí,

bez konce, lásky, ve smetí.



Ať skončí bratr jakkoliv,

dostane možnost vyvolit,

té ženě nová mučidla,
co jeho do muk uvrhla.

Toho se lekla. Co by si na ni bratr vymyslel? Něco strašnějšího, než dostal. A ona přece bude muset všechno vytrpět s ním. To má trpět dvakrát? Nikdy! Nikdy!

Děkuji vám, vzácné paní,

však můj bratr není k mání,

on neodpustil by mi lest,

a nesnesl by mou bolest.



Nachystejte se k odchodu,

neprotivte se vůli osudu,

Nemáte mít bratra mého,

jiného hledejte místo něho.


Megaira a Allektó přestaly tančit. Tísifoné svěsila ruce a svíčky zhasly. Do pokoje dopadalo světlo úplňku a Erinye se v něm tyčily jako tři stíny. Pak začaly tichounce odříkávat staré verše, nejprve potichu a pomalu zvyšovaly hlas.

Osud temnot, osud nenávisti,

to je tvůj život, to ti osud věstí.

Mocí svou my neplýtváme,

odměny se domáháme.



Osud temnot, osud nenávisti,

to je tvůj život, to ti osud věstí.

Nachystej se k odchodu,

neprotiv se vůli osudu.



Osud temnot, osud nenávisti,

to je tvůj život, to ti osud věstí.

Nemáme mít bratra tvého,

vezmem si tebe místo něho.



Osud temnot, osud nenávisti,

to je tvůj život, TO TI OSUD VĚSTÍ!

Poslední slova zavřískly a sesypaly se na ni jako černý oblak. Zdusily její výkřik a odnesly si ji do podsvětní říše, do nicoty, kde samy žily. Věštba se splnila, potkal ji osud temnoty a nenávisti: pohltit sebe sama.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veracity Veracity | Web | 11. listopadu 2007 v 14:34 | Reagovat

wau , tak tohle se ti opravdu povedlo :o) moc děkuju :o)

opravdu skvělý :o)

2 Tosi Tosi | Web | 27. listopadu 2007 v 18:15 | Reagovat

Zdá se mi,jako by všichni majitelé blogů,na které chodím,upadli do zimního spánku..Doufám,že Ty ne!

3 Lomeril Lomeril | Web | 28. listopadu 2007 v 15:29 | Reagovat

Můza chrní, já tak trochu nemám čas a ztrácim chuť do publikování... třeba se to zlepší, kdo ví?

4 Lomeril Lomeril | Web | 28. listopadu 2007 v 15:30 | Reagovat

To nevím, je tu hodně věcí a hlavně nemám inspiraci, neni co psát...

5 Tosi Tosi | Web | 28. listopadu 2007 v 21:07 | Reagovat

Byla by škoda,kdyby se to nezlepšilo..Počkám si!

6 Tosi Tosi | Web | 28. listopadu 2007 v 21:11 | Reagovat

Tak teď tomu nerozumím.V 9 večer pošlu 4.komentář,místo mého se zobrazí Tvůj z 15:30 a můj nikde..

7 premysl ota alias ............. premysl ota alias ............. | 2. prosince 2007 v 22:26 | Reagovat

Nic se tu nedeje? Ne. Nuda. Prazdno. Proč?  Škoda.  Bude líp? Kdo ví...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama