Den V.

18. června 2007 v 17:47 | Lomeril |  Doba strachu
Cesta se chýlí ke konci.

Den V.
Ráno pomohli Jackovi připravit několik balíků, které posílali do Sardinie. Byly to převážně léky, se kterými měli v republice největší problémy. Okolo desáté se na obzoru objevila bílá plachta a rychle se blížila. Po nějaké době už si třásli rukama s kapitánem Steinbauerem, důstojníkem Abdulláhem, lodníkem Fernandem a plavčíkem Giovannim. Izraelský voják David vylezl z podpalubí o něco později. Poslední přišla anglická dívka. Překvapila je, protože jí nebylo víc než dvacet. Jmenovala se Samantha Byronová.
Chvíli si povídali ve skladišti, zatímco Fernando a Giovanni nakládali balíky. Samozřejmě se hned ptali, proč se Samantha dala k podloudníkům.
"Narodila jsem se v Doveru a odtud jsem taky s tátou a pár dalšíma utekla. Jenže při naloďování po nás anarchisti začali střílet a táta to koupil tak nešťastně, že je teď na vozíčku. Zaprvé ho chci pomstít a zadruhý nás taky musim uživit."
Všem se Samantha líbila a rychle se spřátelili, i když byla rezervovaná a chladná. Hlavně s Kevinem k sobě měli blízko, což byl možná důvod, proč byla Julie mírně rozladěná. Konečně dal kapitán povel a všichni se rozloučili s Jackem. Byli na půl cestě k Giustizii, když se ozvala střelba. Instinktivně se vrhli k zemi a odkulili se do nejbližšího úkrytu a vytáhli zbraně. Všichni kromě Julie, která zůstala ležet a pod hlavou jí rostla kaluž krve.
Sotva to Alec uviděl, odhodil Colt a chtěl se jí vrhnout na pomoc, ale Samantha ho strhla zpátky, zavrtěla hlavou a s omluvným výrazem si přejela prstem přes krk.
Pak ho odstrčila dozadu, takže udělal místo Davidovi. Zatímco ti dva pálili jako diví, Alec přelezl ještě dál. Christina se tam choulila mezi prázdnými barely, jektala zuby, držela si ruce na uších, oči vykulené hrůzou. Pohybovala rty, ale ve střelbě nebylo slyšet, co říká. Nebylo to ani potřeba, její obličej mluvil dost jasně. Alec ji pevně objal a sám se zoufale rozplakal. Julie byla mrtvá. Jeho milovaná sestřička už nežila, zabili ji, když měla svobodu na dosah ruky. Necítil tu bodavou, žhavou bolest jako když ztratil Bree, spíš nekonečnou prázdnotu. Připadal si jako vyfouknutý míč.
Kevin se vedle něj vztyčil a s řevem začal pálit ze svého samopalu. Alec moc dobře věděl, že to je jeho způsob, jak truchlit pro Julii. Stejně držel smutek za Bree: vyšel do ulic a zabil každého anarchistu, kterého potkal. Po chvíli střelba utichla. Kevin klesl zpátky a zajel si prsty do vlasů. Jeden rukáv měl roztržený a krvácel. Z očí mu tekly slzy. Alec ho viděl plakat poprvé v životě. Zatím před nimi Kevin slzy vždycky skrýval, ale teď byl vážně na dně. Christina se stále třásla a opakovala:
"Pomoc! Nedávejte mě jim! Pomoc!"
David k ní přišel a jemně odstrčil Aleca. Pak s Christinou tvrdě zatřásl.
"Už je to dobré. Jsou pryč!" řekl se silným přízvukem.
Žádný účinek. Vůbec ho nevnímala. Proto se otočil k Alecovi.
"Promiň, tohle je nutné."
Aniž by čekal na odpověď, vrazil Christině dvě facky. To ji vzpamatovalo. Podívala se na něj.
"Už jsou pryč. Prosím tě, nevyděs se. Julie tam leží a je mrtvá. Ale oni jsou pryč. Teď odplujeme, jo? Tak pojď. Prosím tě, odveď ji na palubu," požádal Aleca.
"A co Julie? To ji tu jen tak necháme?" protestoval.
"Jack se o ni postará. Oni chtějí nás a vrátí se, pokud hned neodplujeme. Máme zodpovědnost za živé, ne za mrtvé," ozvala se Samantha.
Alec kývl. Neměl sílu odporovat účinněji a navíc cítil, že by David a Samantha byli schopni dotáhnout je na loď násilím. Vzal Christinu kolem ramen a pomalu kráčeli k můstku. Jack měl naštěstí dost rozumu, aby hned jak anarchisti utekli, vzal prostěradlo a zakryl Juliino tělo. Teď vedle něj stál a smutně pozoroval odcházející čtveřici.
Giovanni jim pomohl při překračování z pevniny na palubu a zanedlouho odrazili. Nikdo nemluvil, dokonce ani když Abdulláh ošetřoval Kevinovu ruku, nevydali ani hlásku. Alec objímal Christinu a oba plakali. O Steffi se starala Samantha. Giovanni a Fernando pracovali na lodi. Kapitán seděl u kormidla, kouřil a o něčem zřejmě usilovně přemýšlel. David šel pomoct Fernandovi a Giovannimu. Naprosté ticho mohlo panovat dobrou půlhodinu, kdy byl každý sám se svým zármutkem a ti, kdo Julii neznali, mlčeli prostě proto, že nevěděli co říct. První se ozvala Christina.
"Steffi, naučím tě pořádně číst a psát, jak ti to Julie slibovala. A dovedeme tě k tvému tatínkovi, to ti slibuju."
Ten večer uzrála ve dvou hlavách dvě rozhodnutí. Zaprvé kapitán Steinbauer druhý den prohlásil, že skutečně nechá Giustizii Abdulláhovi a půjde na odpočinek. Přestřelka ho utvrdila v dojmu, že už je na tak nebezpečnou práci starý a nestojí o to, vidět umírat mladé lidi. Toho využil Kevin a požádal o místo plavčíka. To bylo to druhé rozhodnutí, stejné, jako kdysi učinila Samantha. Bojovat s anarchisty, chránit mír a republiku a hlavně pomstít své křivdy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jackie Decker Jackie Decker | Web | 18. června 2007 v 19:51 | Reagovat

Tak to vypadá že Kevin stejně jednou skončí se Samanthou... ale pěkné :-)

2 Veracity Veracity | Web | 19. června 2007 v 14:45 | Reagovat

moc hezké :o)

3 Máj ♥ Máj ♥ | Web | 22. června 2007 v 11:57 | Reagovat

ahojky, esli chceš, tak se u mě přihlas do soutěže o nej blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama