Idyla slunného dne

10. května 2007 v 19:18 | Lomeril |  Kratší povídky
Tak a je tu jedna jednorázovka, trochu podoná jako Útěk. Psáno podle skutečné události :-)
Za beta-read děkuji Colleen.

Jdeš po prosluněné louce. Dáváš pozor, abys nešlápla na včelu a vdechuješ vůni květů. Slunce ti hřeje do zad a ty by ses nejraději rozběhla a nezastavila, dokud bys nedoběhla na konec světa. Kos zpívá ostošest, ale ty nevnímáš jeho samého, ale celou atmosféru cvrlikání, pískání, trylkování a křik z nedalekého fotbalového hřiště. Kolem hlavy ti přeletí bělásek. Všechno vypadá dokonale.
Pozvolna obcházíš roh stavení a vidíš ho. Sedí zhrouceně a drží si ruku. Vlasy mu zakrývají tvář. Vedle leží nůž a chleba. A všude je krev. Spousta krve. Vytéká mu z rány v pravidelných intervalech a má jí potřísněné kalhoty. Rukáv je celý nasáklý. Na zemi je louže a ta se s každým tepem jeho srdce zvětšuje.
Dáváš se do běhu a bleskurychle mu stlačuješ ránu prsty. Druhou rukou lovíš z kapsy telefon a vytáčíš to číslo, které ti říkali už od druhé třídy. Příjemný, klidný hlas ti zní jako rajská hudba. Najednou máš pocit, že nejsi sama. Někdo už ti posílá pomoc. A radí ti. Říká ti, co máš dělat, jako kdybys to sama nevěděla.
Zavěšuje a ty se zhluboka nadechuješ a vytahuješ obvazy. Víš, že s ním musíš mluvit, a tak se chytáš nejasné zmínky a vyptáváš se na domácí mazlíčky. Ano, chlupatí přátelé byli odjakživa vděčné téma. Zatímco stahuješ tlakový obvaz a ujišťuješ ho, že to bude v pořádku, dochází ti absurdita situace. On tu krvácí a může velice snadno zemřít a ty se s ním bavíš, o tom co dělá jeho kočička Micinka.
Ruku držíš nahoře, aby do ní šlo co nejméně krve a v myšlenkách poháníš čas. Na druhém předloktí máš položené jeho nohy a pořád se snažíš udržet jeho myšlenky u Micinky, i když ty tvoje jsou daleko. Jedna jejich část jede se sanitkou, druhá si opakuje všechny poučky, které jsi kdy slyšela.
Víš, že musíš znovu zkontrolovat tep, ale máš najednou plné ruce. Chvilku se rozhoduješ, a pak pokládáš jeho nohy na zem. Chvilku trvá, než najdeš to pravé místo na krku a pak ti do bříšek prstů zabubnuje rytmus života. Srdce sice pracuje o něco rychleji, ale krev už tolik neteče.
Rychle oddechuješ nervozitou a přeješ si, abys už nikdy v životě o Micince neslyšela. Slunce sice svítí, ale on leží ve stínu. Kos trylkuje a on pravidelně oddechuje. Je stále při vědomí a oba trpělivě čekáte.
Trvá to chvilku, ale tobě se to zdá jako věčnost, než se nenápadná postava odlepí od zdi a řekne to úlevné:
"Tak stačí, probereme si, co bylo špatně."
Figurant vstává a zlehka se usmívá. Stahuješ si špinavé rukavice, které ti doporučili, než jsi šla ke zkoušce. Po pár minutách, když už víš, co jsi zkazila, vstáváš a dozvídáš se, že jsi prospěla.
Jdeš po prosluněné louce. Dáváš pozor, abys nešlápla na včelu a vdechuješ vůni květů. Slunce ti hřeje do zad a ty by ses nejraděj rozběhla a nezastavila, dokud bys nedoběhla na konec světa. Konečně to máš za sebou. Zkoušku, které ses tak bála. Kos zpívá ostošest, ale ty nevnímáš jeho samého, ale celou atmosféru cvrlikání, pískání, trylkování a křik z nedalekého fotbalového hřiště. Hlavou ti proletí, jaká všechna zranění by si mohli fotbalisté přivodit a tiše se usmíváš nad tím, co tě dokáže po takové akci napadnout. Kolem hlavy ti přeletí bělásek. V rukou neseš rukavice a obvaz od červeného barviva. Všechno vypadá dokonale. Až na malý flíček umělé krve na kalhotách je to obyčejná idyla slunného dne.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Veracity Veracity | Web | 10. května 2007 v 20:42 | Reagovat

wau, tak to sem nečekala :o)

brilatní a skvělý jako vždy :o)

2 Eillen Eillen | 13. května 2007 v 19:28 | Reagovat

Teda, je to nádherné

3 Estelle De Toffi Estelle De Toffi | Web | 1. března 2009 v 15:38 | Reagovat

Máš trochu zvláštní styl psaní, v dobrém smyslu. Zajímavé je i to, že píšeš ve druhé osobě.... Ale nejdůležitější je, žes zkoušku zvládla. Zrovna jsem si uvědomila, že tvá povídka má šťastný konec. Nějak mě to přesvědčilo, že i povídky se šťastným koncem můžou upoutat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama