VIII. - Sítě se spřádají

15. dubna 2007 v 19:33 | Lomeril |  Operace Rocolia
Tak a je tu další kapitola Operace. Jen co mi Colleen vrátí obetovanou povídku, tak se tu objeví "trojrázovka" Spravedlivé skály v Kís, jedna z cyklu Děti Birlenu. Taky je aktualizovaný můj profil v rubrice Něco o mně.
Tak a tady je ta kapitola.

VIII. - Sítě se spřádají
Tu noc, kdy Ymelion a Haimal dostali onu záhadnou návštěvu, se Ragham vydal na lov. Čekal pod mostem princezny Stivy, přímo naproti oblíbené hospodě barbarů. Pečlivě si prohlížel každého, kdo z ní vycházel. U boku se mu občas zableskla malá lehká kuše. Konečně se vyvalil muž, přibližně stejné postavy jako Ragham. Měl typické barbarské oblečení: kožešiny, krátký široký meč, typickou barbarskou čepici a vysoké boty s vytlačeným vzorem, jaký neuměl žádný birlenský švec.
Plížil se za ním až do míst, kde byly činy, jako ten, co měl v úmyslu, na denním pořádku. Natáhl kuši. Barbar tichý zvuk zaslechl.
"Jhe tham někhdo?" zavolal oním typickým přízvukem.
Žádná odpověď. Pak lupnutí tětivy. Asi o půl hodiny později vklouzl do krejčovství v Soukenické ulici muž s uzlem šatstva. Molné ho už netrpělivě očekávala.
"Co to je?" zeptala se vyděšeně, když hodil na podlahu barbarské šaty, kolem krku umazané od krve.
"Promiň, ale potřeboval jsem je. Příliš jsem je potřeboval."
Zatímco je Molné sbírala a po tváři jí tekly slzy, přemýšlel Ragham, proč jí odpovídal tak kajícně. To přece nebyl jeho styl. Odmítal si přiznat, že má tu dívku rád. V životě dal stejně lásky kolik dostal: žádnou. S otcem a matkou byli spíš přátelé, než cokoliv jiného. Ale Molné ho milovala. Bylo to poprvé, co ho někdo miloval. S něčím takovým nepočítal a litoval, že si s sebou radši nevzal nějakou obyčejnou děvku.
Druhý den ráno našli v jedné zapadlé uličce do naha vysvlečené tělo muže, zřejmě cizince. Odnesli ho a pohřbili pod hradbami do neoznačeného hrobu. Bylo prvního, předvečer zahradního karnevalu v paláci.

Haimal s úsměvem vybírala šaty na karneval. Nakonec se rozhodla pro lososové ze saténu a mušelínu, pošité drobnými korálky, ke kterým patřil i závoj. Také dokoupila škrabošku. Probudila se v ní většinou spící ženská ješitnost a touha líbit se. Kromě toho to bylo i součástí jejich plánu. Měla na sebe připoutat co největší pozornost, aby měl Ymelion klid na pozorování. Vždycky to padlo ni. Jednak protože Ymelion měl větší smysl pro detail a taky proto, že on sám by mnoho pozornosti nepřitáhl.
Pak jí oči padly na elegantní náramek s falešnými brilianty. Přepočítala peníze, které jí zbyly z částky vyhrazené na její garderobu. Vystačily úplně přesně. Domů se odebrala se spokojeným úsměvem na tváři.

Ragham se zatím díval do zrcadla a přemýšlel, jak změnit barvu očí. Maska mu je nezakryje a oči jako ty jeho byly snadno zapamatovatelné a jestli po něm někdo jde... Považoval to sice za nepravděpodobné a jejich útěk od Duelkie za ukvapený, ale i s tou možností se musí počítat.
Po chvíli se rozhodl a zamířil za Bylinkářem. Bydlel v jedné z těch křivolakých uliček, která nemají jména a on sám ho také neměl. Říkalo se mu prostě Bylinkář. Byl specialistou na nejrůznější dryáky a pokud mu nepomůže on, tak už nikdo.
"Potřebuji změnit barvu očí," podíval se na bělovlasého muže.
"Tak to tu má lahůdku speciálně pro tebe. Stačí jedna kapka a celou hodinu ti to zabarví oči dohněda," usmíval se stařík.
"Jakou mám záruku, že v tom není jed?"
Stařík se místo odpovědi zaklonil a nakapal si tekutinu do očí. Zamrkal a když se znovu podíval na Raghama, měl místo světle oříškových očí černé. Ragham neváhal a dal Bylinkáři přesně tolik, kolik žádal.

"Král píše, že pro nás pošle kočár a nenechá nás oficiálně představit," zavolal Ymelion na svou společnici, která zrovna škubala kuře.
"To je dobře," odpověděla. Ani nemusela křičet, protože to už Ymelion přešel do kuchyně.
"Už máš šaty?"
Kývla a usmála se. A pak tiše řekla:
"Jsi si jistý, že tam bude?"
"Nemůžu si být jistý, když je celé naše pátrání jedna velká teorie. Ale myslím si, že to si nenechá ujít."
Od té záhadné návštěvy se v jejich pátrání něco změnilo. Stalo se nějak rutinnějším. Jejich nepřítel měl jméno. Ragham. Ymelion se snažil vzpomenout si, jestli ho někde nezaslechl a v Haimal vyvolávalo nejrůznější představy téměř geniálního zločince. A ty šedé oči, které se stávaly skoro legendou. Náhle se Ymelion otočil a zeptal se:
"Pamatuješ na Juslu, toho zlodějíčka, od kterého jsme dostali první informace?"
"Jo, proč?"
"Protože ten nás, společně s naším přítelem Řezníkem, zavede k Raghamovi."

O ani ne hodinu později stáli na náměstí Yalna z Albetrau. Právě se vrátili z návštěvy Řezníka, jejich známého a informátora ze zámeckého podsvětí, který jim přislíbil spolupráci při pátrání po šedookém muži.
Vklouzli do budovy starého skladiště. Chvíli jim trvalo, než se v šeru rozkoukali a pak zamířili ke dveřím na druhé strany velké, zaprášené a úplně prázdné haly. Nepřiblížili se k nim ani na pět kroků, když uslyšeli vyděšený ženský hlas.
"Ani krok, nebo střelím!"
Mladá žena v poměrně pěkných lněných šatech se na ně snažila mířit špatně nataženou kuší. Ymelion a Haimal se po sobě podívali a oba v tu chvíli upřímně doufali, že nevystřelí, protože by si mohla ublížit.
"Přišli jsme za Juslou," zvedl Ymelion smířlivě ruce.
"Co mi chcete?" ozval se kapsářův hlas a už vystoupil ze stínu.
"Jestli bys stál o kšeft," postoupil Ymelion sebevědomě dva kroky dopředu.
"Tak pojďte dál."
Uvedl je do malého kamrlíku se dvěma pelechy z kdejakých nalezených hadrů a pár beden, které sloužily jako sedátka. Pak Ymelion vyrukoval se svojí nabídkou:
"Porozhlédneš se, jestli někdo něco neví o muži jménem Ragham. Pohybuje se tu s rusovlasou dívkou, je mu dvaačtyřicet let a má výrazné šedé oči. Za každou zprávu o něm dobře zaplatíme."
"Dobře, zkusim to, ale za nic neručim, jasný?"
"Jasný. A mlčet jak hrob! Ta holka nic neslyšela?"
"Ví, že musí pryč, když tu mám kšefty. Nic bližšího mi neřeknete?"
"Zatím ne," zvedli se k odchodu.

Poledne druhého se přehouplo a Haimal se začala připravovat na ples. S účesem jí pomohla sousedka a když Ymelion vstoupil, vydechl úžasem. Místo energické bojovnice tam stála princezna. On sám vsadil na nenápadné tmavé barvy, ale měl pocit, že vedle Haimal si ho nikdo nevšimne, ani kdyby se celý vykoupal ve zlatě. Museli ke kočáru popojít, protože Ulicí kapitána Alfiona by neprojel. Kočí ponechal Haimal bez komentáře, ale Ymelion moc dobře viděl pohled, kterým ji přejel. Nasedli a za chvilku se kočár dal do pohybu.

Ragham a Molné měli také kočár, o to se Hajebtan postaral. Ale oba se snažili být nenápadní. Před odjezdem Ragham pečlivě smyl rudou barvu z dívčiných vlasů. Sám si vzal kapky do očí a byl s nimi plně spokojen. Bylinkář měl pravdu, fungovalo to.
Nepoznáni a bez sebemenšího problému pronikli až do Zahradního sálu. Byl to vlastně ze tří stran otevřený altán, ovšem velikostí se rovnal tanečnímu parketu. Kolem bylo ještě spousta místa v zahradě, kde se stoly prohýbaly pod horami lahůdek. Ačkoliv už bylo po setmění, v zahradě bylo vidět stejně dobře jako ve dne a to díky stovkám lampionů a svíček všude okolo. Podlaha sálu byla pokryta okvětními lístky rudých a bílých růží, které zdobily i královský trůn.
Molné si brzy povšimla mladé tmavovlasé ženy v lososových šatech, která přitahovala pozornost skoro všech mužů. Smála se, ale nikde se nezdržela déle než pár minut. Byla všude, ale zároveň ji nikdo nedokázal polapit a udržet ji na jednom místě. Molné by se o to ráda pokusila, ale měla od Raghama přísně zakázáno poutat pozornost. A za nic na světě by mu nechtěla způsobit nepříjemnosti.

Z nevázaného laškování vytrhla Haimal fanfára. Vstoupil král a princ a usadili se. Pak začala hrát hudba a maškarní bál započal.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dandelion dandelion | Web | 16. dubna 2007 v 14:35 | Reagovat

bezvadný,skvělý..těším se na pokračování :o)

2 dandelion dandelion | Web | 17. dubna 2007 v 15:00 | Reagovat

prosííím rychle pokračování :o)

3 Eillen Eillen | Web | 23. dubna 2007 v 7:54 | Reagovat

Tak jsem konečně dočetla své resty a uznávám, že se mi to začíná líbit ještě víc.  Docela ti závidím nápady a styl jakým je umíš zpracovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama