Zdraví především

23. října 2006 v 20:51 | Můj táta |  Od táty
Tak a jsem tu s další tatínkovou povídkou. Příjemné počteníčko!

Otec Tomáš odemkl dveře bytu a vešel do předsíně. Jeho příchod zprvu nikdo nezpozoroval, teprve po chvíli se přihnal se štěkotem jezevčík Filip a v zápětí přiběhla čtyřletá Jitka následovaná manželkou Milčou. Tomáš pohladil jezevčíka, políbil manželku a pak už patřil jen malé Jitce.
"Tatínku, tatínku, honem se musíš jít na něco podívat!", brebentila a než se na něco zmohl, Jitka ho popadla za ruku a táhla ho do kuchyně.
"Tatínku, tatínku, podívej, náš stůl je nemocnej!", Jitka se vrhla ke stolu a odhrnula ubrus. Na obnažené části stolní desky bylo několik desítek puchýřů, velikých asi jako nehet. Tomáš na to udiveně koukal a pak opatrně přejel přes puchýře konečky prstů. Byly tvrdé, žádný odfouklý lak, a dokonce mu připadalo, že jsou i trochu teplejší.
"Co to, prosím tě, je?", obrátil se na manželku.
"Nevím, ráno to tu ještě nebylo, objevila to Jíťa po obědě. Vypadá to, že toho ještě přibylo."
"Tatí, říkám ti, že ten stůl je nemocnej!", nedala se Jitka odbýt. "Musí být v klidu a v teple!"
Jitka totiž před několika měsíci prodělala plané neštovice a samozřejmě se tak stala odborníkem přes veškeré infekční choroby. A než se překvapení rodiče na cokoliv zmohli, rychle odklidila všechny věci ze stolu, stáhla ubrus a vzápětí se objevila s přikrývkou, kterou přes stůl přehodila.
"Tak, teď je v teple a v klidu a já myslím, že brzy už to bude dobré." Tomášovi lehce zacukaly koutky úst, to samé Jitce říkali přednedávnem.
"A večeři ti mám dát kam?", ozvala se manželka lehce dotčeně.
"Najím se dneska v obýváku a podívám se přitom na zprávy", řekl Tomáš omluvně a usmál se.
Druhý den ráno vstal Tomáš jako obvykle podstatně dříve než zbytek rodiny. I jezevčík Filip jen malátně zvedl hlavu a pak pokračoval ve spánku. Tomáš se umyl, oholil a oblékl a pak vešel do kuchyně, aby si připravil snídani. Když uviděl stůl, zabalený do teplé přikrývky, vzpomněl si na včerejší večer a sám pro sebe se usmál. Pak jej přemohla zvědavost a přikrývku odhrnul. Překvapeně koukal na stolní desku, kde už zbylo jen pár puchýřů na okraji. Rozhodně situace vypadala jinak než včera večer. Udiveně zavrtěl hlavou, ale pro jistotu stůl zase přikryl a nasnídal se vstoje u kuchyňské linky.
Zbytek rodiny vstal v podstatně příjemnější hodinu. Malá Jitka ještě v pyžamu běžela do kuchyně.
"Maminko, podívej, stůl je už skoro zdravej!" Paní Milča si také s překvapením prohlížela desku stolu. Podařilo se jí ale Jitku donutit se nasnídat (v dětském pokoji) a obléci se výměnou za slib, že stůl zůstane přikrytý až do oběda.
"Tak, a teď vezmeme Filipa a půjdeme nakoupit a pak na hřiště, třeba tam bude teta Helena s Vláďou", zavelela Milča a všichni vyrazili.
Na dětském hřišti pak opravdu natrefila na kamarádku Helenu. Obě děti vyběhly na klouzačky, Filip se věnoval průzkumu okolí a obě ženy se s chutí pustily do hovoru. Poté, co probraly všechny podstatné věci, si Helena postěžovala:
"Jo, a představ si, co se nám včera stalo. Na stole v kuchyni nám naskákaly takový hnusný puchejře a do rána se ten stůl úplně rozpadl na hromádku svinstva. A to byl docela novej stůl, kupovali jsme ho před pár rokama. To je děsný, z jakejch šmejdů dneska dělají nábytek."
Paní Milča se na ní lehce káravě obrátila: "Ten stůl byl nemocnej! Že vy jste ho nenechali přes noc v teple a v klidu?!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 geeta geeta | Web | 25. října 2006 v 18:12 | Reagovat

Fakt dobré, trochu mi to připomíná rodinné vztahy v dětských filmech, ale na těch není nic špatného.Ten nečekaný konec nemá chybu. Jo a založila jsem si blog, tak se když tak můžete mrknout.

2 akralka akralka | Web | 11. listopadu 2010 v 16:19 | Reagovat

krásný desing blgu :-)

3 akralka akralka | 11. listopadu 2010 v 16:20 | Reagovat

[2]: oprava: krásný desing blogu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama