Povídkářka

20. dubna 2006 v 21:15 |  Kratší povídky
Tak jsem měla jednu menší depku tak jsem zkusila terapii psaním. Je to takovej žblept, ale něco vám sem musim dát, abych měla dost času dopsat Dědictví ohně. Děkuji Majdalence a Noemi za beta-read.
Příjemnou četbu!

Slzy proudily po bledém obličeji. On ji nechce! Prostě je pro něj jen někdo, koho může shodit a zesměšnit, aby si šplhnul u kamarádů. Jinak je mu jedno, to včera ukázal.

Jenže ona ho miluje! Už tehdy, když ho poprvé viděla kočkovat se s kamarádem, jí byl sympatický a její srdce bylo zrovna volné. Pak se jí dlouho jenom líbil, ale začal ji zdravit a brzy mu propadla úplně.

Teď jí nezbylo, než vzít tužku a psát a psát.
Povídky, její jediná útěcha. Její hrdinky a hrdinové vždycky dosáhli úspěchu, ať už v lásce nebo v nějakém hrozně těžkém úkolu, který pro ně vymyslela, prostě už byla taková. Taková romantička.
Slzy se vsakovaly do prázdné stránky. Na chvíli se zamyslela a najednou se propiska rozletěla po papíře. Už věděla, co napíše. Nebude to žádná fantastická povídka, spíš takový textík.Propiska letěla po papíře. Oči pozvolna osychaly.

Tohle vždycky pomáhalo, vypsat se ze všeho. Jako malá nezanášela myšlenky do sešitů, ale i tak vznikaly dětské příběhy plné lásky a dobrodružství, idylické, ale prostě její. Kolik jich mohlo být? A kolik jich bylo zapomenuto?

Kolem prošel spolužák a jeho vlasy jí připomněly jeho. Zmocnil se jí vztek. Propiska se teď do papíru přímo zarývala. Ale nechtěla ublížit tomu, který ji tak zranil. Dělal si šašky z něčeho, co nechápal, nevěděl, jak je to těžké. Ne, nechtěla mu ani náhodou ublížit. Chtěla mu ležet v náručí.

Oči se zase zalily slzami. Vztekle udělala tečku za větou. Tečka.

Zvedla papír a začala číst začátek povídky.

Slzy proudily po bledém obličeji. On ji nechce...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Colleen Colleen | Web | 21. dubna 2006 v 13:05 | Reagovat

Jo..je to pěkný...ale kraťoučký. Jenže kdybys to prodloužila, už by to nebylo ono:) Pěkně jsi zachytila pocity...je to podle pravdy??

Jen tady máš chybku:

ale začal jI zdravit a brzy mu propadla úplně.

nechtěla ublížit tomu, který jI tak zranil.

2 barka barka | Web | 21. dubna 2006 v 15:01 | Reagovat

jj, děkuju, poopravim

3 barka barka | Web | 21. dubna 2006 v 18:55 | Reagovat

a jo, je to podle pravdy, jenom jsem ve škole nebrečela, i když jsem měla na krajíčku

4 majdalenka majdalenka | Web | 25. dubna 2006 v 14:43 | Reagovat

je to smutný, chápu tě....... no, ale někdy musí být špatně aby jsme mohly napsat povídky :o))

5 Wiky Wiky | E-mail | Web | 1. května 2006 v 21:51 | Reagovat

Fakt je to pěkný, jestli si opravdu v takový situaci, tak.... tak ti teda nezávidím... :-/

6 barka barka | Web | 2. května 2006 v 6:53 | Reagovat

díky, už jsem se z toho vyhrabala

7 brabikate brabikate | Web | 2. května 2006 v 19:27 | Reagovat

Pěkný... Taky se občas potřebuju takhle vypsat... Ale alespoň, že jsi z toho venku!

8 Tse-Tse Tse-Tse | E-mail | Web | 13. května 2006 v 10:21 | Reagovat

WWW.TSE-TSE.BLOG.CZ

Prosím, prosím mrkněte se!!!!

9 Hohyha Hohyha | Web | 16. května 2006 v 21:43 | Reagovat

Je to kraťoučký, ale hezký! =)  Jestli ty tohle píšeš z depresí, podívej se na naše "Vraždy na sto spůsobů". To píšeme z depky na hodinách naší "oblíbené" učitelky Jindřišky Šafkový...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama